Výrobce (plátce) uspořádal pro významnější odběratele raut v hotelu, může uplatnit odpočet DPH?
Poskytnutí pohoštění plátcem pro jeho obchodní partnery
Ing.
Martin
Děrgel
Odpověď je jednoduchá, protože na ni výslovně pamatuje zákon č. 235/2004 Sb., o DPH, ve znění pozdějších předpisů, který v § 72 odst. 4 uvádí:
„Plátce nemá nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění použitého pro reprezentaci, které nelze podle zvláštního právního předpisu 53) uznat za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů, s výjimkou plnění podle § 13 odst. 8 písm. c).“
Poznámka 53) pod čarou odkazuje na § 25 odst. 1 písm. t) ZDP, podle kterého nelze uznat jako daňové výdaje (náklady) mimo jiné ani:
-
„výdaje na reprezentaci, kterými jsou zejména výdaje na pohoštění, občerstvení a dar; za dar se nepovažuje reklamní nebo propagační předmět, který je opatřen jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby, jehož hodnota bez daně z přidané hodnoty nepřesahuje 500 Kč, a který není s výjimkou tichého vína předmětem spotřební daně...“
Takže u přijatých zdanitelných plnění použitých na daňově neuznatelnou reprezentaci nemá plátce nárok na odpočet DPH na vstupu.
Jedinou výše zmíněnou výjimkou jsou tzv. obchodní dárky, které se v souladu s § 13 odst. 8 písm. c) ZDPH nepovažují za dodání zboží a tedy ani nejsou předmětem DPH na výstupu:
-
„poskytnutí dárku v rámci ekonomické činnosti, pokud jeho pořizovací cena bez daně nepřesahuje 500 Kč, nebo poskytnutí obchodních vzorků bez úplaty v rámci ekonomické činnosti...“
Spíše jen teoreticky by zřejmě v praxi mohla nastat situace, kdy by dotyčný plátce (výrobce) pořádající pohoštění (raut) pro své obchodní partnery (odběratele) příslušnou poměrnou část těchto výdajů přeúčtoval dotyčným odběratelům.
Nicméně v takovéto situaci by se již nejednalo o daňově neuznatelný výdaj podle § 25 odst. 1 písm. t) ZDP, protože by se díky přímo souvisejícím zdanitelným příjmům (výnosům) jednalo o daňově účinný výdaj v souladu s § 24 odst. 2 písm. zc) ZDP, podle kterého lze uznat rovněž jako daňové výdaje (náklady):
-
„výdaje (náklady), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů a jsou poplatníkem zcela nebo zčásti určeny k přeúčtování jiné osobě nebo je tato osoba povinna je uhradit na základě závazku nebo jiného právního předpisu, a to jen do výše příjmů (výnosů) z tohoto přeúčtování nebo předpisu úhrady za podmínky, že tyto příjmy (výnosy) ovlivnily výsledek hospodaření ve stejném zdaňovacím období nebo ve zdaňovacích obdobích předcházejících; obdobně postupují poplatníci daně z příjmů fyzických osob, kteří nevedou účetnictví...“
V tomto výjimečném případě by proto neplatila ani překážka uplatnění nároku na odpočet daně dle § 72 odst. 4 ZDPH.
Přeúčtování odpovídající poměrné části výloh za raut by představovalo z hlediska organizátora akce (výrobce) zdanitelné plnění spočívající v poskytnutí stravovací služby podléhající DPH na výstupu.