Návrh zákona o evidenci tržeb v Senátu

V první vlně budou evidovány tržby z oblasti ubytovacích a stravovacích služeb, v druhé (po třech měsících) tržby ze sektoru maloobchod a velkoobchod. Ve třetí fázi, která začne 15 měsíců po spuštění, budou evidovány tržby v ostatních činnostech (tj. např. svobodná povolání, doprava, zemědělství), s výjimkou těch ve 4. fázi. Nakonec ve 4. fázi 18 měsíců po spuštění budou mít povinnost evidovat své tržby vybraná řemesla a výrobní činnosti.

Poslanecká sněmovna zároveň souhlasila s navrženou jednorázovou slevou na dani pro všechny poplatníky daně z příjmů fyzických osob ve výši 5 000 Kč, kterým v daném roce vznikla povinnost evidovat tržby podle zákona o evidenci tržeb, a to z důvodu zvýšených nákladů, které jim nastanou v souvislosti s účinností zákona, praví se mimo jiné v informaci.

Podle důvodové zprávy k návrhu (sněmovní tisk č. 513) obsahuje ve vztahu k evidenční povinnosti daňových subjektů současná právní úprava řadu norem, které ukládají povinným subjektům povinnosti spočívající v evidenci vybraných aspektů jejich samostatné činnosti, případně další povinnosti, které jsou svou podstatou obdobné povinnostem obsaženým v návrhu zákona o evidenci tržeb.

Hlavním cílem evidence tržeb je získání informací, které zabezpečí lepší správu daní (zejména daní z příjmů a daně z přidané hodnoty). Podle důvodové zprávy k návrhu byl shledán na základě zkoumání existujících modelů evidování transakcí jako nejvhodnější systém model tzv. fiskalizace v Chorvatské republice. Tento systém evidence tržeb v maximální možné míře preferuje kritérium jednoduchosti a nízké nákladovosti na straně povinných subjektů při zajištění spolehlivého a plnohodnotného plnění předpokládané funkce.

Za tímto účelem se proto navrhuje v maximální možné míře upustit od striktní regulace v oblastech, kde tento přístup není v zájmu povinných subjektů ani praktického fungování systému (tj. např. certifikace hardwaru či softwaru). Co se týče fungování systému, záměrem Ministerstva financí není zavádět registrační pokladny, tedy speciální certifikovaná zařízení, která jsou vybavena fiskální pamětí. K tomu, aby obchodník elektronicky evidoval tržbu, si bude moci zvolit zařízení odpovídající náročnosti jeho podnikatelské činnosti (např. pokladna, pokladní systém, ale i např. tablet nebo mobil propojený s tiskárnou). Systém je navrhován tak, aby byl otevřený jak z hlediska softwaru, tak i hardwaru, tzn. že obchodník nebude nucen pořizovat si pouze konkrétní software nebo hardware a bude záležet na něm, které řešení splňující danou funkcionalitu nabízené na trhu zvolí. Zařízení musí být technicky vybaveno tak, aby bylo schopno odeslat prostřednictvím internetu požadované informace o tržbě systému Finanční správy a vytisknout účtenku o transakci pro zákazníka, praví se dále mimo jiné v důvodové zprávě.

Podle důvodové zprávy v současné době nezakládá právní řád systém práv a povinností zajišťující kontinuální tok informací potřebných pro správu jednotlivých druhů daní mezi daňovými subjekty a správcem daně. Důsledkem je nikoliv dostatečný přehled správce daně o údajích relevantních pro vznik příslušné daňové povinnosti, zejména v případě hotovostních transakcí, a to i s přihlédnutím k nástrojům, které jsou správci daně ke zjištění existence daňové povinnosti svěřeny zákonem, zejména daňovým řádem. Uvedený stav podporuje jednání daňových subjektů usilující o zamlčení skutečností relevantních pro správu a výběr daně a zkreslení skutečného obrazu o celkové daňové povinnosti. Tato nezanedbatelná míra možnosti nezákonného obcházení daňové povinnosti se následně citelně promítá jak v přehledu o výši celkové daňové povinnosti, tak v konečné výši vybraného daňového inkasa u daní z příjmů, daně z přidané hodnoty, spotřebních daní a dalších daní, které nejsou vázané na předmět daně, který již za současného stavu podléhá některé zákonné evidenci (např. katastru nemovitostí).

Největší nebezpečí současné nezákonné praxe krácení daně lze přitom spatřovat podle důvodové zprávy u daňových subjektů, které jsou ze své povahy nebo povahy jimi vykonávané činnosti poplatníky více druhů daní, jež za ně nejsou odváděny prostřednictvím plátce, a u kterých je důvodné vyslovit předpoklad, že mohou být odváděny z většího daňového základu, než je tomu u jiných daňových subjektů.

Evidence tržeb bude tedy v České republice stát na následujících pilířích:

Na základě společenské poptávky po zvýšení efektivity výběru daní a zajištění spravedlivého konkurenčního prostředí se navrhuje umožnit veřejnosti zapojit se do efektivní kontroly plnění stanovených povinností.

Mezi dílčí změny, které jsou obsahem navrhované právní úpravy, patří především vytvoření úložiště evidence tržeb: S ohledem na vhodnost využití elektronické formy předávání informací relevantních k využití pro účely evidence tržeb se má za vhodné zřídit zvláštní datové úložiště evidence tržeb. Elektronicky předávané informace podporují vysokou kapacitu a flexibilitu systému. Dále je možné s ohledem na zájem na zajištění komplexního chodu systému nyní i do budoucna očekávat kompatibilitu systému s jinými elektronickými systémy, což povede k potenciální snadnější výměně datových obsahů a spolehlivějšímu dosažení účelu systému evidence tržeb.

Elektronická komunikace je v delším období nejlevnější a nejméně zatěžující způsob komunikace, jelikož úvodní zvýšené náklady na zavedení systému jsou následně kompenzovány časovou úsporou na straně správce daně i povinných subjektů při opakovaném a automatickém používání, při případných následných opravách, získávání informací a podobně.

Navrhuje se rovněž vytvoření integrovaného systému způsobilého zprostředkování on-line přenosu předepsaných informací mezi daňovými subjekty a úložištěm evidence tržeb.

Pro spravovatelnost systému se navrhuje, aby povinným subjektům byla uložena povinnost podat správci daně stanoveným způsobem před uskutečněním první evidované tržby žádost o autentizační údaje k evidenci tržeb. Povinnému subjektu bude uložena povinnost uvést v žádosti předepsané údaje, což povede k rychlejší a snadnější komunikaci a zároveň rozšíření přehledu o účastnících systému. Na základě tohoto postupu budou subjektu správcem daně poskytnuty autentizační údaje umožňující on-line evidování tržeb.

Povinnému subjektu však pro evidenci tržeb nebude přidělen zvláštní identifikátor. V průběhu všech procesů souvisejících s evidencí tržeb se bude i nadále prokazovat svým daňovým identifikačním číslem.

Změna údajů uváděných povinným subjektem v žádosti o autentizační údaje bude podléhat oznamovací povinnosti.

Evidence tržeb probíhajících mezi stanovenými subjekty, za stanovených okolností a stanoveným způsobem: Navrhuje se, aby evidenci podléhaly pouze tržby kumulativně naplňující tři zákonné znaky:

Navrhuje se dále upustit od principu zavedeného dříve přijatým zákonem o registračních pokladnách spočívajícího v nutnosti uskutečňovat evidenci tržeb za pomoci autorizovaného nástroje s fiskální pamětí (registrační pokladny), a tedy i shromažďovat stanovené údaje v paměti přístroje bez stálého přístupu správce evidence k předepsaným datům.

Současné technologické možnosti umožňují přijmout řešení, které je méně náchylné na podvody a obcházení a zároveň je pro povinné subjekty podstatně levnější a flexibilnější než registrační pokladny. Předepsané údaje je proto navrženo předávat průběžně prostřednictvím výměny mezi povinným subjektem a správcem evidence skrze stálé elektronické (internetové) připojení. K uskutečňování evidence je z důvodu minimalizace nákladů na straně povinných subjektů vhodné umožnit využití libovolného přístroje podporujícího založení potřebného internetového připojení a doprovodné funkce nutné ke splnění zákonných podmínek průběhu evidence. V tomto směru tedy ve vztahu k užitým zařízením nedojde k využití autorizačních procesů.

Po předání informací o provedené transakci bude správcem evidence zaevidování transakce potvrzeno přidělením a okamžitým zasláním zvláštního čísla transakce prostřednictvím stálého elektronického spojení.

V případech výpadku připojení je umožněno zaslat údaje dodatečně, a to do 48 hodin.

Na rozdíl od režimu v Chorvatské republice však navrhované řešení nepočítá s možností evidování tržeb „listinně“, tj. prostřednictvím speciálních pokladních bloků, v případech, kdy je objektivně dlouhodobě nemožné elektronicky evidovat tržby (např. v důsledku neexistence internetového připojení). Návrh tuto skutečnost řeší evidencí v tzv. zjednodušeném režimu.

Je navrhováno uložení povinnosti povinného subjektu vydávat o provedené transakci evidenční doklad (účtenku), obsahující stanovené údaje.

K vymožení uložených povinností je nutné vybraná jednání, která jsou v rozporu s povinnostmi uloženými zákonem o evidenci tržeb, vymezit a označit za deliktní jednání povahy správního deliktu, nebo přestupku.

Pravomoci ke kontrole vybraných povinností z evidence tržeb budou zákonem o evidenci tržeb svěřeny i dalším orgánům veřejné moci odlišným od správce daně a správce evidence za podmínky, že kontrola těchto povinností je blízká zákonem svěřené působnosti těchto orgánů a že tuto kontrolu mohou vykonávat během standardního výkonu svých v současnosti zákonem svěřených pravomocí (např. živnostenské úřady a Česká obchodní inspekce). Orgány veřejné správy budou mít v tomto směru informační povinnost vůči správci daně. Nejsilněji budou na procesu evidence tržeb spolupracovat orgány Celní správy České republiky, kterým se svěřují v oblasti dozoru nad dodržováním tohoto zákona, praví se mimo jiné v důvodové zprávě.

Návrh zákona o evidenci tržeb obdrželi poslanci jako sněmovní tisk č. 513 dne 4. června 2015. Senátu ho po dlouhém a složitém schvalovacím procesu postoupili 18. února 2016.