Podnikající fyzická osoba je od října 2015 starobním důchodcem, a to předčasně o 1,5 roku dříve, než dosáhne důchodového věku. Jak má postupovat vůči úřadům - má přiznání k dani z příjmů a přehledy o příjmech a výdajích podat někdy dříve, až v březnu 2016? A kolik si může vydělat, aby předčasný starobní důchod nebyl odebrán?
Omezení podnikání osoby samostatně výdělečně činné z důvodu předčasného důchodu
Ing.
Martin
Děrgel
Zdaňovacím obdobím pro účely daně z příjmů zůstává celý kalendářní rok a poplatník proto bude podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob v obvyklé lhůtě do tří měsíců po uplynutí kalendářního roku (při splnění podmínek odkladu do šesti měsíců). Předčasný důchod ani přerušení či ukončení podnikání nejsou důvodem pro podání speciálního přiznání k dani z příjmů za část zdaňovacího období (ledaže by šlo o úmrtí).
Pokud bude podnikání pokračovat, nebo bude přerušeno v roce 2015 nejpozději do konce března 2016, nebude třeba provádět žádné úpravy základu daně za rok 2015. Teprve při delším přerušení nebo při ukončení podnikání v roce 2015 bude muset poplatník v přiznání k dani z příjmů za rok 2015 provést stanovené úpravy základu daně podle § 23 odst. 8 písm. b) ZDP, a to v závislosti na tom, zda vedl účetnictví, daňovou evidenci, nebo uplatňuje tzv. paušální výdaje.
Přiznání starobního důchodu (i kdyby nenáležel a nebyl pobírán) je nutno do 8 dnů oznámit zdravotní pojišťovně, jelikož se tímto OSVČ stává osobou, za kterou platí pojistné na zdravotní pojištění i stát.
Podle § 37 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, nenáleží až do dosažení řádného důchodového věku výplata tzv. předčasného starobního důchodu, pokud je vykonávána „výdělečná činnost“. Za tu se přitom v souladu s § 27 zákona o důchodovém pojištění považuje i samostatná výdělečná činnost, ovšem pouze vykonávaná v rozsahu, který zakládá účast na důchodovém pojištění.
Podle § 10 zákona o důchodovém pojištění je OSVČ povinně účastna tohoto pojištění, vykonává-li hlavní samostatnou výdělečnou činnosti. Výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti je přitom povinně účasten důchodového pojištění, pouze pokud „příjem“ dosáhne za daný rok alespoň „rozhodné částky“. Tato činí pro celý rok 2015 částku 63 865 Kč, pro rok 2016 jde o částku 64 813 Kč.
Sice zde zákon hovoří o „příjmu“, ale dále v § 10 odst. 2 zákon o důchodovém pojištění dodává, že za tento příjem se považuje daňový základ OSVČ určený podle zákona o pojistném na sociální pojištění. Takže podle § 5b zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální pojištění, se daňovým základem rozumí základ daně nebo dílčí základ daně podle § 7 ZDP (tj. příjmy ze samostatné činnosti) po úpravě podle § 5 a § 23 ZDP.
Zjednodušeně řečeno, aby poplatník coby OSVČ nepřišel o předčasný starobní důchod, měl by držet svůj dílčí základ daně (rozdíl příjmů a daňových výdajů) ze samostatné výdělečné činnosti pod zhruba 60 000 Kč za rok. Vydělat si podnikáním tedy může teoreticky jakoukoli částku, třeba i milion, protože určující je (dílčí) základ daně, tedy je třeba dopovědět, kolik činí daňově uznatelné výdaje.
Například řemeslník uplatňující paušální výdaje 80% z příjmů si tak může klidně vydělat 300 000 Kč, protože uplatní paušální výdaje 240 000 Kč a výsledný dílčí základ daně OSVČ nepřesáhne důchodovou „rozhodnou částku“.