Změny v pravidlech pro vznik povinnosti přiznat daň
Ing.
Václav
Benda
Novelou zákona č. 235/2004 Sb., o dani z
přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„zákon o DPH“), která je součástí daňového balíčku,
byly schváleny změny v pravidlech pro stanovení vzniku povinnosti přiznat daň a data uskutečnění
zdanitelného plnění. Tato novela zákona o DPH, která
měla původně nabýt účinnosti 1. 4. 2017, byla po vrácení návrhu Senátem schválena v dubnu 2017
Poslaneckou sněmovnou a nabývá účinnosti 15. dnem po vyhlášení ve Sbírce zákonů. Jednou ze
základních povinností plátce daně, kterou mu ukládá zákon o
DPH, je povinnost přiznat ve stanovených případech daň. Tato povinnost vzniká zejména plátci
jako poskytovateli zdanitelného plnění při jeho uskutečnění v tuzemsku. Ve stanovených případech se
přenáší povinnost přiznat daň i u tuzemských zdanitelných plnění na plátce jako jejich příjemce, jak
vyplývá z § 92a a násl. zákona o DPH. Plátce má
dále povinnost přiznat daň při pořízení zboží z jiného členského státu, dovozu zboží a přijetí
služby od osoby neusazené v tuzemsku s místem plnění v tuzemsku. V následujícím textu jsou s
využitím příkladů shrnuta novelizovaná pravidla pro vznik povinnosti přiznat daň při dodání zboží a
poskytnutí služby v tuzemsku ve standardním režimu zdanění. Návazně jsou s využitím příkladů také
vysvětlena novelizovaná pravidla pro stanovení data uskutečnění zdanitelného plnění jako jednoho z
okamžiků, k němuž vzniká povinnost přiznat daň.
Vznik povinnosti přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby v tuzemsku
Vznik povinnosti přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby v tuzemsku ve
standardním režimu zdanění je po účinnosti novely zákona o
DPH, která je součástí daňového balíčku, upraven v novém
§ 20a zákona o DPH, do něhož byl prakticky
převeden dřívější § 21 odst. 1 zákona o DPH. V
§ 20a zákona o DPH je po novelizaci vymezen vznik
povinnosti přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby.
Podle § 20a odst. 1 zákona o DPH
nadále vzniká povinnost přiznat daň při dodání zboží nebo poskytnutí služby ke dni uskutečnění
zdanitelného plnění, který je vymezen v novelizovaném znění
§ 21 zákona o DPH. Z
§ 20a odst. 2 zákona o DPH obdobně jako dříve
vyplývá, že je-li před uskutečněním zdanitelného plnění přijata úplata, vzniká povinnost přiznat daň
z přijaté částky ke dni přijetí této úplaty. Tato povinnost však neplatí, není-li zdanitelné plnění
ke dni přijetí úplaty známo dostatečně určitě. Jedná se prakticky o promítnutí judikatury Soudního
dvora Evropské unie, podle níž vzniká povinnost přiznat daň ze zálohové platby poskytnuté před
uskutečněním plnění pouze v těch případech, pokud jsou k okamžiku zaplacení zálohy známy veškeré
relevantní
znaky uskutečnění zdanitelného plnění, tj. budoucího dodání zboží nebo poskytnutí
služby.PŘÍKLAD 1
Přiznání daně při dodání zboží v tuzemsku
Firma, která je plátcem daně s měsíčním zdaňovacím obdobím, přijala od jiného plátce, také
s měsíčním zdaňovacím obdobím, dne 20. 7. 2017 zálohu na dodání zboží, které podléhá základní sazbě
daně 21 % a které se uskuteční až v srpnu 2017, a to ve výši 50 000 Kč. Této firmě vznikne k datu
přijetí této úplaty povinnost přiznat daň podle § 20a
odst. 2 zákona o DPH, tedy v daňovém přiznání za měsíc červenec 2017 přizná daň ve výši 8 680
Kč (50 000 × 0,1736), protože částka 50 000 Kč je chápána jako suma včetně daně. V návaznosti na
přijetí této zálohy je firma povinna vystavit pro odběratele, který je plátcem daně, daňový doklad,
na jehož základě si může tento plátce v daňovém přiznání za měsíc červenec 2017 uplatnit nárok na
odpočet daně ve výši 8 680 Kč, protože daňový doklad obdrží do konce tohoto měsíce. Dodání zboží, na
něž byla přijata uvedená záloha, bude uskutečněno dne 3. 8. 2017 a k tomuto datu vzniká plátci,
který dodal zboží, povinnost přiznat daň ve smyslu § 37a
zákona o DPH z celkové sjednané ceny snížené o úplatu přijatou v dubnu 2017, z níž byla již
daň přiznána. Při celkové ceně 100 000 Kč bude tedy daň přiznána z částky 50 000 Kč (100 000 – 50
000) včetně daně, v daňovém přiznání za měsíc srpen 2017 tak plátce přizná daň ve výši 8 680 Kč a má
povinnost do 15 dnů od data dodání vystavit pro odběratele, který je plátcem daně, daňový doklad, na
jehož základě si může tento plátce uplatnit nárok na odpočet daně.
Podle § 20a odst. 3 zákona o DPH je
zdanitelné plnění známo dostatečně určitě, je-li alespoň známo, jaké zboží má být dodáno nebo jaká
služba má být poskytnuta, sazba daně a místo plnění. Nejsou-li tyto skutečnosti plátci známé,
nevzniká mu prakticky povinnost z přijaté úplaty například za voucher či poukázku nahrazující
peníze, kterým lze uhradit různé zboží či služby, přiznat daň okamžitě k datu přijetí úplaty, ale až
v okamžiku uskutečnění zdanitelného plnění, na které bude voucher či poukázka použita.
Z hlediska uplatnění a vypořádání daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) je tedy
důležité, zda se jedná o tzv. jednoúčelové nebo víceúčelové vouchery či poukázky. Jde-li o
jednoúčelový voucher, kterým je hrazeno určité zdanitelné plnění, například pouze konkrétní zboží či
služba, vzniká plátci povinnost přiznat daň na výstupu okamžitě k datu přijetí úplaty za tento
jednoúčelový voucher, protože v tomto případě fakticky dochází k přijetí úplaty za konkrétní
zdanitelné plnění. Uplatňuje se přitom sazba daně platná pro poskytované plnění.
PŘÍKLAD 2
Jednoúčelový voucher
Fitcentrum, které je plátcem DPH, nabízí zákazníkům jednoúčelový voucher na úhradu
cvičení, který nelze použít k úhradě jiných plnění. Jestliže fitcentrum přijme úplatu za tento
voucher v nominální částce 1 500 Kč v úrovni včetně daně dne 3. 7. 2017, vzniká mu povinnost přiznat
daň k datu přijetí této částky, tj. v daňovém přiznání za měsíc červenec 2017, přestože zákazníkovi
budou služby hrazené tímto voucherem poskytnuty postupně až v měsících srpnu a září 2017. Při sazbě
15 %, platné v roce 2017 pro služby posiloven a fitcenter, bude daň z částky 1 500 Kč činit po
zaokrouhlení 196 Kč (1 500 × 0,1304).
Jedná-li se o víceúčelový voucher, který lze využít k úhradě různých plnění, například za
stravování v provozovnách, nákup spotřebního zboží v různých sazbách daně apod., nevzniká povinnost
přiznat daň v okamžiku přijetí úplaty za tento platební prostředek, protože v daném okamžiku není
známo dostatečně určitě, jaké zdanitelné plnění bude tímto platebním prostředkem
uhrazeno.
PŘÍKLAD 3
Víceúčelový voucher
Firma, která je plátcem daně, provozující síť maloobchodních prodejen s potravinářským a
spotřebním zbožím nabízí svým zákazníkům dárkový poukaz, který má charakter víceúčelového voucheru.
Jestliže tato společnost přijme dne 4. 7. 2017 úplatu ve výši 2 000 Kč za prodej dárkového poukazu v
téže nominální hodnotě (2 000 Kč), nevzniká jí povinnost přiznat daň k datu přijetí této částky,
protože v tomto okamžiku není známo dostatečně určitě, jaké zdanitelné plnění jím bude uhrazeno.
Jedná se totiž o tzv. víceúčelový platební prostředek nahrazující peníze, který může být použit
místo peněz na úhradu zboží jak v základní sazbě daně, tak i v první nebo druhé snížené sazbě daně.
Pokud v září 2017 použije zákazník uvedený dárkový poukaz na úhradu konkrétního zboží, které podléhá
základní sazbě daně 21 %, vznikne obchodní společnosti povinnost přiznat daň až v měsíci září 2017,
a to z důvodu dodání zboží v příslušné sazbě daně, které bylo místo penězi uhrazeno dárkovým
poukazem, který je touto společností akceptován jako platební prostředek nahrazující
peníze.
Den uskutečnění zdanitelného plnění
V novelizovaném znění § 21 zákona o DPH
jsou uvedena pravidla pro stanovení dne uskutečnění zdanitelného plnění jako jednoho z klíčových
okamžiků, k němuž vzniká v návaznosti na předchozí § 20a
zákona o DPH povinnost přiznat daň na výstupu.
Dodání zboží
Dodáním zboží se pro účely DPH podle § 13
odst. 1 zákona o DPH rozumí převod práva nakládat se zbožím jako vlastník, tj. dodání zboží
je spojováno vlastně s „ekonomickým“, a nikoliv „právním“ pojetím vlastnictví. Vymezení pojmu
„zboží“ je uvedeno v § 4 odst. 2 zákona o DPH,
podle něhož se pro účely zákona o DPH zbožím rozumí
hmotná věc, s výjimkou peněz a cenných papírů. Pojem „zboží“ pro účely DPH přitom zahrnuje i
nemovitou věc, kterou se ve smyslu občanského zákoníku
(zákon č. 89/2012 Sb.) rozumí pozemek, stavba, podzemní
stavba se samostatným účelovým určením, inženýrská síť a jednotka. Podle
§ 4 odst. 2 písm. b) zákona o DPH se pro účely
zákona o DPH za zboží výslovně prohlašuje i nemovitá
nehmotná věc, kterou je právo stavby. Zbožím se podle §
4 odst. 2 písm. c) zákona o DPH pro účely zákona o
DPH rozumí i živá zvířata a podle § 4 odst. 2
písm. d) zákona o DPH také lidské tělo a jeho části a podle
§ 4 odst. 2 písm. e) zákona o DPH se stejně jako
dříve zbožím rozumí také plyn, elektřina, teplo a chlad, přestože se jedná o věci
nehmotné.
Obecná pravidla pro stanovení dne uskutečnění zdanitelného plnění při dodání zboží jsou po
novelizaci stanovena v § 21 odst. 1 zákona o DPH.
Podle § 21 odst. 1 písm. a) zákona o DPH se při
prodeji zboží za zdanitelné plnění považuje uskutečnění dnem dodání zboží podle
§ 13 odst. 1 zákona o DPH, tj. den převodu práva
nakládat se zbožím jako vlastník. Při dodání zboží je pro stanovení dne uskutečnění zdanitelného
plnění určující vždy okamžik převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník a okamžik převzetí zboží
již není v zásadě rozhodující.
PŘÍKLAD 4
Den uskutečnění zdanitelného plnění při dodání zboží
Pokud plátce daně dodá zákazníkovi zboží a dohodne se s ním, že zákazník bude cenu zboží
splácet, a až ve chvíli zaplacení poslední splátky přejde právní vlastnictví ke zboží na zákazníka,
z hlediska zákona o DPH není tato skutečnost
podstatná. Dodavateli zboží vznikne povinnost přiznat daň z celkové sjednané ceny zboží už v
okamžiku, kdy zboží převezme zákazník a vznikne mu právo s ním nakládat jako vlastník.
Speciální postup platí pro vydražení zboží ve veřejné dražbě, kdy se zdanitelné plnění
považuje za uskutečněné dnem příklepu. Podle § 21
odst. 1 písm. c) zákona o DPH se stanoví den uskutečnění zdanitelného plnění ve vazbě na
§ 13 odst. 3 písm. d) zákona o DPH, tedy pro
tzv. leasing movité věci s povinným odkupem. Podle tohoto písmene se zdanitelné plně-ní považuje za
uskutečněné dnem přenechání zboží k užívání. Z toho vyplývá, že u takovéhoto typu leasingové operace
musí být daň na výstupu nadále přiznávána jednorázově k výše uvedenému okamžiku, a nikoliv postupně
ve vazbě na sjednaná dílčí plnění.
Při dodání nemovité věci se podle § 21 odst. 2
zákona o DPH zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem předání nemovité věci nabyvateli
do užívání nebo dnem doručení vyrozumění, ve kterém je uveden den zápisu změny vlastnického práva, a
to tím dnem, který nastane dříve.
PŘÍKLAD 5
Den uskutečnění zdanitelného plnění při dodání nemovité věci
Pokud plátce daně prodává zákazníkovi rodinný dům a k předání domu do užívání zákazníka
dojde dne 5. 8. 2017, tento den se považuje za den uskutečnění zdanitelného plnění při dodání
nemovité věci, a nikoliv až den doručení vyrozumění, ve kterém je uveden den zápisu změny
vlastnického práva, k němuž dojde až v září 2017. Pokud by však plátce uhradil kupní cenu za byt
předem, povinnost přiznat daň prodávajícímu by z této přijaté částky vznikala podle
§ 20a zákona o DPH okamžitě k datu jejího
přijetí.
V případě leasingu nemovité věci s povinným odkupem ve smyslu
§ 13 odst. 3 písm. d) zákona o DPH se
zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem přenechání nemovité věci k užívání.
Za dodání zboží za úplatu se podle § 13 odst.
3 zákona o DPH považuje také dodání zboží prostřednictvím komisionáře. Takové dodání se
považuje za samostatné dodání zboží mezi komitentem a komisionářem a samostatné dodání zboží mezi
komisionářem a kupujícím. Přestože dodávané zboží není ve vlastnictví komisionáře, který poskytuje
pouze zprostředkovatelskou službu, z hlediska DPH musí
komisionář
postupovat, jako by sám předmětné
zboží dodával. V případě plnění podle komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného charakteru se
považuje zdanitelné plnění za uskutečněné až dnem dodání zboží třetí osobě, a to jak u komitenta,
tak i u komisionáře.PŘÍKLAD 6
Den uskutečnění zdanitelného plnění při dodání zboží prostřednictvím komisionáře
Firma, která je plátcem daně se sídlem v tuzemsku, uzavřela jako
komisionář
komisionářskou
smlouvu o prodeji zboží v tuzemsku s jinou českou firmou (komitentem), která je také plátcem daně.
Předmětem smlouvy byl prodej zboží za cenu 200 000 Kč v úrovni bez daně, za prodej tohoto zboží
přísluší komisionáři odměna v úrovni bez daně ve výši 3 % z ceny uvedeného zboží. Předmětné zboží
bylo komisionářem prodáno zákazníkovi, který je plátcem daně, dne 3. 8. 2017. K tomuto dni se
považuje za uskutečněné jak dodání zboží komitentem komisionáři, tak i komisionářem třetí osobě,
přestože komitent
předal komisionáři zboží k prodeji již v červnu 2017.Poskytnutí služby
Poskytnutím služby se obecně podle § 14 odst.
1 zákona o DPH rozumí všechny činnosti, které nejsou dodáním zboží. Poskytnutím služby se
rozumí ve vazbě na občanský zákoník podle písmene a)
také pozbytí nehmotné věci, tj. podle dřívější terminologie převod práv. Podle písmene b) je
poskytnutím služby přenechání věci k užití jinému ve smyslu
občanského zákoníku, podle písmene c) se poskytnutím
služby rozumí vznik a zánik věcného břemene a podle písmene d) se rozumí poskytnutím služby také
zavázání se k povinnosti zdržet se určitého jednání nebo strpět určité jednání nebo
situaci.
Po novelizaci zákona o DPH se den
uskutečnění zdanitelného plnění při poskytování služeb stanoví obecně v
§ 21 odst. 3 zákona o DPH. Podle tohoto odstavce
je nadále možno vázat uskutečnění zdanitelného plnění při poskytování služeb na den poskytnutí
služby nebo také na vystavení daňového dokladu, pokud je vystaven před datem poskytnutí služby, a to
s výjimkou splátkového nebo platebního kalendáře či dokladu na přijatou úplatu.
PŘÍKLAD 7
Den uskutečnění zdanitelného plnění při dodání zboží
Pokud vzdělávací agentura, která je plátcem daně, poskytne zákazníkovi, který je také
plátcem daně, vzdělávací službu dne 6. 9. 2017, bude se zdanitelné plnění považovat za uskutečněné k
datu poskytnutí této služby, tj. k datu konání semináře (2. 5. 2017). Pokud by vzdělávací agentura
vystavila zákazníkovi daňový doklad na seminář již 28. 8. 2017, bude se zdanitelné plnění považovat
za uskutečněné již k tomuto dni, kdy byl vystaven daňový doklad.
V případě poskytnutí služby prostřednictvím komisionáře se jedná obdobně jako v případě
dodání zboží prostřednictvím komisionáře o samostatné plnění komitenta nebo třetí osoby a samostatné
plnění komisionáře. Podobně jako při dodání zboží podle komisionářské smlouvy se v tomto případě
považuje zdanitelné plnění za uskutečněné dnem poskytnutí služby třetí osobě u komitenta i
komisionáře
Ostatní případy
V § 21 odst. 4 zákona o DPH se po
účinnosti novely stanoví den uskutečnění zdanitelného plnění v ostatních případech. V případě
zdanitelných plnění podle smlouvy o dílo se zdanitelné plnění považuje nadále za uskutečněné dnem
převzetí díla nebo jeho dílčí části.
PŘÍKLAD 8
Den uskutečnění zdanitelného plnění u smlouvy o dílo
Pokud stavební firma, která je plátcem daně, provádí pro zákazníka na základě smlouvy o
dílo stavební práce a ve smlouvě je sjednáno, že stavební dílo předá zákazníkovi do 30. 9. 2017, ale
k faktickému předání a převzetí zákazníkem dojde až 2. 10. 2017, bude se zdanitelné plnění považovat
za uskutečněné k datu faktického převzetí díla, tj. ke dni 2. 10. 2017.
V případě dílčích plnění podle smlouvy o dílo je možno vázat den uskutečnění zdanitelného
plnění jako u ostatních dílčích plnění na den uvedený ve smlouvě ve smyslu
§ 21 odst. 7 zákona o DPH, jak je vysvětleno
dále.
Specifickým způsobem je nadále stanoven den uskutečnění zdanitelného plnění při dodání
tepla, elektřiny, plynu, vody a poskytování telekomunikačních služeb a také při přepravě a
distribuci plynu nebo při přenosu a distribuci elektřiny. Vzhledem k provozním možnostem dodavatelů
těchto médií a poskytovatelů uvedených služeb je výjimečně umožněno vázat den uskutečnění
zdanitelného plnění až na odečet z měřicího zařízení nebo na den zjištění skutečné spotřeby. Podle
tohoto ustanovení je třeba postupovat i při stanovení data uskutečnění zdanitelného plnění při
přeúčtování výše uvedených plnění.
Podle 21 odst. 4 písm. d) zákona o DPH se
stanoví den uskutečnění zdanitelného plnění ve vazbě na
§ 13 odst. 4 písm. b) zákona o DPH, podle něhož
je zdanitelným plněním za stanovených podmínek uvedení dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní
činností do užívání. Zdanitelné plnění se v tomto případě považuje logicky za uskutečnění ke dni
uvedení předmětného majetku do užívání.
V § 21 odst. 5 zákona o DPH je stanoven
den uskutečnění zdanitelného plnění pro prodej zboží prostřednictvím automatů, například prodej
jízdenek, nápojů, cukrovinek, kdy nelze prokazatelně zjistit ani den dodání zboží, ani okamžik
přijetí úplaty. Zdanitelné plnění se v těchto případech považuje za uskutečněné dnem, kdy plátce
daně vyjmutím peněz nebo známek nahrazujících peníze z přístroje, anebo jiným způsobem zjistí výši
obratu. Při vypořádání daně ze salda obalového konta vratných obalů se stanoví den uskutečnění
zdanitelného plnění podle § 21 odst. 6 zákona o
DPH. Zdanitelné plnění se považuje v tomto případě za uskutečněné k poslednímu dni účetního
období daného plátce nebo k poslednímu dni kalendářního roku u plátce, který nevede účetnictví. K
tomuto datu vzniká povinnost přiznat daň ze základu daně, který je stanoven v
§ 36 odst. 10 zákona o DPH.
V § 21 odst. 7 zákona o DPH je stanoven
postup při stanovení data uskutečnění zdanitelného plnění v případě tzv. dílčích plnění. Dílčím
plněním se přitom rozumí zdanitelné plnění, které se podle smlouvy uskutečňuje ve sjednaném rozsahu
a sjednaných lhůtách, a nejedná se přitom o celkové plnění, na které je uzavřena smlouva. Každé
dílčí plnění se chápe za samostatné zdanitelné plnění, které se považuje za uskutečněné dnem
uvedeným ve smlouvě. Plátci daně si tedy mohou tyto dny sjednat, tak jak nejlépe vyhovují předmětu
plnění. I v případě dílčích plnění platí zásada, že povinnost přiznat daň na výstupu vzniká ke dni
přijetí úplaty, pokud předchází den uskutečnění dílčího zdanitelného plnění, tj. den uvedený ve
smlouvě.
PŘÍKLAD 9
Den uskutečnění zdanitelného plnění u dílčích plnění
Firma, která je plátcem daně, je vlastníkem administrativní budovy. Část nebytových
prostor v administrativní budově firma pronajímá jiným firmám, které jsou plátci daně, a proto podle
§ 56a odst. 3 zákona o DPH firma jako
pronajímatel nájem nebytových prostor zdaňuje. V nájemní smlouvě je sjednáno, že se dílčí zdanitelná
plnění považují za uskutečněná k 20. dni každého kalendářního měsíce. Z toho vyplývá, že
pronajímateli vzniká ke každému 20. dni každého kalendářního měsíce povinnost přiznat daň ze
sjednaného měsíčního nájemného.
V § 21 odst. 8 zákona o DPH se novelou
zákona ruší dřívější definice opakovaného plnění a nahrazuje se pojmem „zdanitelné plnění s místem
plnění v tuzemsku poskytované po dobu delší 12 měsíců“. Podle dřívější právní úpravy se u
opakovaných plnění považovalo zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího
období. Z novelizovaného znění vyplývá, že u zdanitelných plnění s místem plnění v tuzemsku
poskytovaných po dobu delší 12 měsíců se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné nejpozději
posledním dnem každého kalendářního roku, tj. k 31. 12. Výjimka platí pro první rok, kdy bylo
započato poskytování plnění. Toto pravidlo neplatí pro zdanitelná plnění, u nichž se stanoví den
uskutečnění zdanitelného plnění podle odst. 4 písm. b), tj. například při dodání tepla, chladu,
elektřiny, plynu či vody.
PŘÍKLAD 10
Den uskutečnění zdanitelného plnění u plnění na dlouhodobé bázi
Právní kancelář, která je plátcem daně s měsíčním zdaňovacím obdobím, poskytuje některým
klientům právní služby na dlouhodobé bázi na základě smlouvy na dobu neurčitou. Po účinnosti novely
si může tato právní kancelář s klienty sjednat, za jaké období bude považovat poskytované právní
služby za uskutečněné. Podle § 21 odst. 8 zákona o
DPH je může považovat za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku, daň
tedy může z těchto služeb podle smluvního ujednání přiznávat například měsíčně, čtvrtletně,
pololetně nebo jednou ročně k 31. 12.