Ing. Václav Benda

Dotaz Město, které je plátcem DPH, je vlastníkem kina, provozovatelem je ale Městem zřízená příspěvková organizace (také plátce DPH), které je kino svěřeno. Kino prochází komplikovanou výměnou střechy. Dočasně se musela vyrobit a zabudovat (provizorní) dřevěná střecha, resp. zakrytí střechy (Účet 042-Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek). V měsíci srpnu 2025 bude tato provizorní střecha demontována a bude aktivován materiál na skladě v hodnotě materiálu (dřeva), který Město nabídne k prodeji jako řezivo. V průběhu stavebních prací Město přiznává daň v režimu přenesení (ř. 10), ale neuplatňuje si žádný nárok na odpočet daně, protože v souvislosti s kinem vykonává ekonomickou činnost příspěvková organizace, jiný plátce DPH. Konkrétně ve vztahu k provizorní dřevěné střeše Město přijalo dva daňové doklady na stavební práce (služby) a přiznalo na ř. 10 daň na výstupu bez nároku na odpočet daně. V jakém režimu by měl být uskutečněn případný prodej řeziva (zboží) po demontáži provizorní střechy, ke kterému může docházet od měsíce srpna 2025 a dále? Půjde o zdanitelné plnění (DPH na výstupu) v běžném režimu? Bude možné si pak uplatnit nějaký nárok na odpočet daně a v jaké hodnotě? A za jaké zdaňovací období? Město hodlá inzerovat nabídku prodeje řeziva. Která ustanovení zákona o DPH jsou v tomto případě relevantní? Nebo by bylo možno aplikovat § 62 odst. 1 zákona o DPH a prodeje řeziva považovat jako osvobozené plnění bez nároku na odpočet daně (ř. 50), protože při pořízení nemohl byt uplatněn nárok na odpočet daně? Zhoršilo by to sice koeficient z celkové ekonomické činnosti města, ale to by tak nevadilo. Uvažovali jsme o také o vyrovnání dle § 77 zákona o DPH , ale tam to první použití (dřeva) odpovídalo původnímu účelu, takže nelze zřejmě takto postupovat. Situaci navíc komplikuje skutečnost, že přijaty byly stavební práce, ale (pravděpodobně) dojde k prodeji řeziva(zboží), které ale zase na druhou stranu bylo součástí předmětných přijatých stavebních prací.

Od 1. 7. 2025 nabyly účinnosti některé změny zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), které byly provedeny zákonem č. 461/2024 Sb. , jenž byl schválen koncem roku 2024. Většina změn, které přinesla tato novela, nabyla účinnosti od 1. 1. 2025, ale u změn, které se týkají uplatňování DPH u nemovitých věcí, byla účinnost záměrně odložena až na 1. 7. 2025. Při uplatňování DPH při dodání nemovitých věcí je třeba od 1. 7. 2025 postupovat podle příslušných ustanovení zákona o DPH , které navazují terminologicky na zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) a zákon č. 283/2021 Sb. , stavební zákon (dále jen „stavební zákon “). Při dodání nemovitých věcí se za stanovených podmínek uplatní osvobození od daně bez nároku na odpočet daně. Tyto podmínky se s účinností od 1. 7. 2025 oproti dřívějšímu znění zákona o DPH významně změnily. Novelou zákona o DPH byl s účinností od 1. 7. 2025 dřívější § 56 zákona o DPH , který upravoval podmínky pro osvobození od daně při dodání nemovitých věcí, rozdělen na § 55a a § 56 zákona o DPH . Z nového § 55a zákona o DPH od tohoto data vyplývají pravidla pro osvobození od daně při dodání pozemku a z novelizovaného § 56 zákona o DPH nová pravidla pro osvobození od daně při dodání vybraných nemovitých věcí. Úprava pravidel pro osvobození od daně při dodání pozemků a vybraných nemovitých věcí je odůvodňována harmonizací s pravidly stanovenými směrnicí Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále je „směrnice o DPH “) a přesnější návazností použitých pojmů na nový stavební zákon .

Nový zvláštní režim pro malé podniky byl zaveden novelou zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), která nabyla účinnosti od 1. 1. 2025. Pravidla pro tento zvláštní režim jsou pro všechny členské státy jednotně dána směrnicí Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “). Základním principem tohoto zvláštního režimu je umožnit tzv. malým podnikům usazeným na území jiného členského státu, než ve kterém mají sídlo, osvobození od uplatňování daně v členském státě, v němž uskutečňují zdanitelná plnění. Vymezení toho, kdo je malým podnikem, se váže na výši obratu dosahovaného osobou povinnou k dani, která chce tento zvláštní režim využívat. V článku je upozorněno na změny ve vymezení obratu pro účely DPH a v pravidlech pro registraci osob povinných k dani jako plátců daně, které souvisejí se zavedením režimu pro malé podniky. V dalším textu jsou vysvětleny podmínky pro využití tohoto režimu, které jsou stanoveny směrnicí o DPH . Návazně jsou potom s využitím příkladů vysvětlena pravidla praktického uplatnění režimu pro malé podniky pro tuzemsko v případě osoby povinné k dani se sídlem v jiném členském státě a pravidla pro uplatnění režimu pro malé podniky pro jiný členský stát v případě osoby povinné k dani se sídlem v tuzemsku.

Od 1. 1. 2024 začaly platit změny v oblasti uplatňování DPH na kávu, které mají dopad na spotřebitele i podnikatele. Ať už kupujete kávu jako produkt v obchodech nebo ji objednáváte v rámci stravovací služby, je důležité znát nová pravidla. Jak přesně budou tyto změny aplikovány v praxi a jaký dopad mají na různé formy prodeje kávy? Dozvíte se také, jak je to se sazbou daně a pravidlem v oblasti nápojů – sazba je totiž rozdílná pro kávu dodávanou jako nápoj a jako součást stravovací služby.

Novelou zákona o DPH, která byla provedena zákonem č. 461/2024 Sb. a která nabyla účinnosti 1. 1. 2024, byly provedeny také dílčí změny pravidel pro uplatňování odpočtu daně, která vyplývají § 72 až § 79e zákona o DPH. Odpočet daně je nadále oprávněn uplatnit pouze plátce daně, a to u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci své ekonomické činnosti použije pro vyjmenované účely. Novelou zákona s účinností od 1. 1. 2025 se doplňuje další výjimka z omezení odpočtu daně při pořízení vybraných osobních automobilů, a to pro sportovní vozidla zařazená do kategorie M1 podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Novelou zákona byla zkrácena lhůta pro možnost uplatnění odpočtu daně. Po této novelizaci nelze nárok na odpočet daně uplatnit po uplynutí druhého kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém nárok na odpočet daně vznikl. Novým důvodem pro provedení opravy odpočtu daně je nezaplacení pohledávky ze zdanitelného plnění do uplynutí stanovené doby ode dne splatnosti. Novelou zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), která byla provedena zákonem č. 461/2024 Sb. a která nabyla účinnosti 1. 1. 2024, byla provedena řada dílčích věcných i legislativně-technických změn. Některé z těchto změn se týkají také pravidel pro uplatňování odpočtu daně, která vyplývají § 72 až § 79e zákona o DPH . V článku jsou nejprve shrnuta základní pravidla pro uplatňování odpočtu daně, která se novelou zákona prakticky nezmění. Dále je postupně upozorněno zejména na dílčí změny v pravidlech pro odpočet daně, které se týkají zejména podmínek pro omezení odpočtu daně při pořízení vybraného osobního automobilu, uplatňování odpočtu daně z časového hlediska a pravidel pro opravu odpočtu daně.

Od 1. 1. 2025 nabyla účinnosti řada změn, které vyplývají z novely zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), která je součástí zákona č. 461/2024 Sb. Tímto zákonem se mění zejména zákon o DPH a dále také zákon č. 329/2011 Sb. , o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 358/2022 Sb. , kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb. , o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony. Převážná část změn, které tato novela přináší, má stanovenou účinnost od 1. 1. 2025, některé změny mají posunutou účinnost od 1. 7. 2025 a některé od 1. 1. 2026. V dalším textu jsou podrobněji vysvětlovány pouze nejvýznamnější věcné změny, které nabyly účinnosti od 1. 1. 2025. Některé změny, která tato novela přináší, jsou dány směrnicí Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “). Jedná se zejména o zavedení zvláštního režimu pro malé podniky, který umožňuje pro tzv. malé podniky usazené na území členského státu uplatnit osvobození od uplatňování daně v jiném členském státě, než ve kterém mají své sídlo. V návaznosti na to jsou novelou zákona o DPH prováděny také změny v pravidlech pro registraci osob povinných k dani jako plátců daně, a to zejména v případě překročení limitu obratu. Novelou zákona je ve vazbě na směrnici o DPH provedena také úprava pravidel pro stanovení místa plnění u služeb v oblasti kultury, umění, sportu a vzdělávání. Dílčí věcné změny přináší tato novela zákona o DPH také v dalších oblastech. Řada změn má pouze legislativnětechnický charakter bez věcných dopadů. Tyto změny nejsou v článku vysvětlovány, protože z hlediska praktické aplikace zákona o DPH nejsou podstatné. V návaznosti na změny zákona o DPH byla s účinností od 1. 1. 2025 novelizována také tzv. formulářová vyhláška, tj. vyhláška č. 457/2020 Sb. , o formulářových podáních pro daň z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Tato vyhláška byla novelizována vyhláškou č. 391/2024 Sb. Touto novelizací byly provedeny drobné úpravy tiskopisu daňového přiznání, kontrolního a souhrnného hlášení. Dále byly doplněny nové tiskopisy v souvislosti se zavedením režimu pro malé podniky.

Dotaz Firma z GB, není registrovaná v členském státu EU, dovezla do EU=holandského skladu zboží a proclila je v Holandsku. Na JSD vystaveném v Holandsku nefigurují klient= český plátce DPH a ani jeho dopravce jako deklaranti, pouze v záhlaví je uveden britský prodejce. Hodnota procleného zboží v EUR není totožná s částkou uvedenou na faktuře při prodeji zboží českému klientovi. Klient odebral ze skladu zboží a dovezl je na vlastní náklady prostřednictví dopravce do ČR. Britská firma vystavila fakturu na prodej tohoto zboží českému klientovi . Jak má postupovat český klient, plátce v ČR, když nemá doklad o pořízení zboží do ČR, a má pouze fakturu o prodeji zboží od firmy z GB s přiloženým dokladem z celnice o proclení v Holandsku.. Zboží bylo dovezeno v celním režimu 4200 mezi subjekty z GB, dále subjekty z Francie a z Holandska. Klient odebral zboží z Holandska. Potřebuji vědět, jak má klient dále postupovat, na základě jakého dokladu má provést pořízení zboží z jiného členského státu do ČR, jak a zda odvést v ČR DPH a uplatnit odpočet, a jak zadat tyto údaje do přiznání k DPH.

Plátcem daně se podle současného znění zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “) může stát pouze osoba povinná k dani, která je vymezena v § 5 zákona o DPH ve vazbě na čl. 9 směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “). Osoba povinná k dani se stává ve stanovených případech plátcem ze zákona, a to zejména při překročení limitu obratu pro povinnou registraci. Osoba povinná k dani se může stát za splnění stanovených podmínek plátcem také dobrovolně. Podle vládního návrhu novely zákona o DPH by se s účinností od 1. 1. 2025 měla pravidla pro registraci osob povinných k dani jako plátců daně v návaznosti na zavedení zvláštního režimu pro malé podniky změnit. V článku jsou nejprve shrnuta aktuálně platná pravidla pro registraci plátců daně, která by měla platit do konce roku 2024, a to jak pravidla pro registraci při překročení limitu obratu, tak i další případy, kdy registrace vyplývá povinně ze zákona. Vysvětleny jsou i aktuálně platné podmínky pro dobrovolnou registraci. Ve druhé části článku je zejména objasněno, jak se od 1. 1. 2025 změní pravidla pro registraci osoby povinné k dani jako plátce daně při překročení limitu obratu, a ozřejměny další dílčí změny v pravidlech pro registraci plátce.

Spol. s r.o. prodala osobní automobil po třech letech, při pořízení si uplatnila plný nárok na odpočet DPH. V řádném DP jsem na ř. 60 dodanila dle § 78 2/5 uplatněné DPH. V dodatečném přiznání k DPH jsem tuto částku zase odečetla – dle textu § 78e zákona o DPH se DPH úprava odpočtu prování v případě ztráty, zničení nebo odcizení, které nejsou řádně doloženy, tj. při prodeji se úprava odpočtu provádět nemusí. Paní z FÚ mi volala a chtěla dodatečné přiznání k DPH zrušit, protože v řádném přiznání k DPH byla úprava provedena správně. Má pracovnice FÚ pravdu a úprava odpočtu se provádí i v případě prodeje auta do pěti let od pořízení? V roce 2023 jsem měla paušální daň, v roce 2024 budu zdaňovat příjmy a uplatňovat paušální výdaje. Faktury vystavené v roce 2023 a zaplacené v roce 2024 budou zdaněny v roce 2023 v rámci paušální daně? A obráceně – pokud v roce 2024 budou uplatňovány paušální výdaje a v roce 2025 budu mít zase paušální daň, faktury vystavené v roce 2024 a zaplacené v roce 2025 budou zdaněny v roce 2024 (neuhrazené pohledávky k 31. 12.)?

Obracím se na vás s dotazem, jak postupovat v následujících případech se zdaněním DPH : a) Firma provádí opravy na movité věci (většinou záruční opravy) v tuzemsku a fakturuje je firmě z EU plátci registrovanému v EU. Zde bych použila znění § 9, že místo plnění je mimo tuzemsko v EU. b) Firma provádí opravy na movité věci (většinou záruční opravy) v tuzemsku a fakturuje je firmě ze třetí země, od které koupila stroj. Vycházím z § 9a, že v tomto případě je místo plnění v tuzemsku (ke spotřebě a užití dochází v tuzemsku), a fakturuje se s DPH. c) Pokud se stane totéž, ale např. oprava movité věci probíhá na Slovensku, a fakturuje se do 3.země, pak je podle stejného § místo plnění na Slovensku. To zřejmě znamená registraci na Slovensku. d) Oprava stroje v EU a fakturace partnerovi v EU registrovanému v EU, pak to vidím jako fakturaci bez DPH, podle § 9 . e) Oprava stroje v ČR a fakturace partnerovi v EU registrovanému v EU, také jako fakturace bez DPH, podle § 9 . f) Oprava stroje prováděna ve 3. Zemi a fakturovaná partnerovi v EU registrovanému v EU, zase bez DPH, místo plnění ve 3. zemi. g) Oprava stroje ve 3. zemi pro zákazníka ze 3. země, bez DPH, ke skutečnému užití dochází mimo tuzemsko.

Při uplatňování daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) u přepravy zboží a osob je třeba postupovat podle příslušných ustanovení zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona o DPH “) a výkladů k němu. Pro správné uplatnění daně je klíčové vymezení místa plnění a smluvní podmínky, za nichž jsou tyto služby poskytovány. V následujícím článku jsou nejprve vysvětlena pravidla pro stanovení místa plnění, a to jak u přepravy zboží, tak i u přepravy osob. Návazně jsou s využitím příkladů vysvětleny postupy při uplatnění daně u přepravy zboží, a to jak v tuzemsku, tak i u přepravy zboží mezi členskými státy a přepravy spojené s dovozem a vývozem, na kterou se vztahuje osvobození od daně podle § 69 zákona o DPH . V závěrečné části textu jsou vysvětleny postupy při uplatnění daně u přepravy osob, a to jak v tuzemsku se zaměřením na změny sazeb daně, které byly provedeny novelou zákona o DPH , jež je součástí zákona č. 349/2023 Sb. , a které nabyly účinnosti od 1. 1. 2024, tak i pravidla, za nichž se uplatní osvobození od daně s nárokem na odpočet daně u mezinárodní přepravy osob, která vyplývají z § 70 zákona o DPH .

Fyzická osoba podnikatel (živnost řemeslná), který uplatňuje výdaje procentem a je plátce DPH provozuje svoji činnost již jako vedlejší, protože je 7 let starobní důchodce. V roce 2021 si koupil do „podnikání“ osobní automobil a při nákupu uplatnil plný odpočet DPH, protože vůz byl určený k používání v rámci ekonomické činnosti. Pro účely daně z příjmů se nejedná o „obchodní majetek“ (poplatník uplatňuje paušální výdaje). Podnikatel se nyní vzhledem k onemocnění rozhodl svoji podnikatelskou činnost ukončit (eventuelně na ŽÚ přerušit např. a 20 let...) a vše vypořádat. Rok 2023 je řádně ukončen daňovým přiznáním. A nyní se dostávám k samotnému dotazu, jak vypořádat automobil (nejedná se o OM) a plně uplatněný odpočet DPH v roce 2021. Podle dostupných informací jsem se přikláněla k tzv. vyřazení auta z podnikání do osobního – soukromého užívání a odvod DPH z ceny obvyklé (cena, za kterou by se nyní k DUZP stejný automobil pořídil) a do přiznání k DPH tuto cenu zadat do ř.1 Dodání zboží §13 odst.4 a). Poté požádat FÚ o zrušení registrace k DPH příslušným formulářem. Čím více jsem se věcí zabývala, nevím, zda správný je tento postup: požádat správce daně o zrušení registrace k DPH a po odpovědi a sdělení data, ke kterému správce stanoví datum zrušení, vypracovat tedy poslední přiznání k DPH a v řádku č. 45 minusem uvést korekci odpočtu DPH. Automobil zakoupený v roce 2021 – odpočet DPH 188 115 Kč, celkem 5 let, zbývají 2 roky, výpočet 188 115 × (0 - 1) × 1/5 = -37623 Kč krát 2 roky Kč -75 246 Kč. Z hlediska daně z příjmů při „převodu“ pro osobní užívání nevzniká žádný zdanitelný příjem. Prosím tedy o správně řešení pro vypořádání DPH.

Dodání energií se pro účely zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona o DPH “) posuzuje jako dodání zboží. Při uplatňování DPH při dodání energií se tedy postupuje podle příslušných ustanovení zákona o DPH , která upravují pravidla pro dodání zboží s tím, že při dodání energií je třeba respektovat některá specifika, která se týkají zejména stanovení místa plnění, dne uskutečnění zdanitelného plnění, pravidel pro stanovení základu daně a sazeb daně. Od 1. 1. 2024 nabyl účinnosti zákon č. 469/2023 Sb. , kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon ), ve znění pozdějších předpisů a další související zákony. Součástí tohoto zákona je také novela zákona o DPH , kterou byla provedena změna § 21 odst. 4 písm. b) zákona o DPH , ve kterém jsou stanovena pravidla pro stanovení dne uskutečnění zdanitelného plnění při dodání energií, včetně tepla a poskytnutí navazujících služeb, a také u vodného a stočného.

Uplatňování DPH v oblasti kultury a sportu se řídí obecně platnými pravidly, která vyplývají ze zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). Novelou zákona o DPH , která je součástí zákona č. 349/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (konsolidační balíček) byly s účinností od 1. 1. 2024 provedeny změny sazeb daně, které se týkají i oblasti kultury a sportu. U většiny služeb v oblasti kultury a sportu se na základě této novely uplatňuje od 1. 1. 2024 nová snížená sazba daně ve výši 12 %. Častým praktickým problémem při uplatňování DPH v oblasti kultury a sportu je, že stejné činnosti jsou zdanitelným plněním, pokud je provádějí podnikatelské subjekty, a že jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně, pokud je provádějí právnické osoby, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání. V článku je nejprve vysvětleno základní vymezení předmětu daně a místa plnění u služeb v oblasti kultury a sportu. V dalším textu jsou vymezeny podmínky, za nichž se na tyto služby vztahuje osvobození od daně bez nároku na odpočet daně a podmínky, za nichž jsou zdanitelným plněním. V závěrečné části textu jsou podrobněji vysvětlena aktuálně platná pravidla, za nichž se od 1. 1. 2024 u služeb v oblasti kultury a sportu, jsou-li zdanitelným plněním, uplatní snížená sazba daně ve výši 12 %.

Zpracovávám Přiznání k DPH fyzické osobě. FO uskutečňuje plnění jak v základní sazbě DPH, tak i osvobozená plnění bez možnosti odpočtu DPH. DPH z přijatých zdanitelných plnění nelze jednoznačně přiřadit k uskutečněným plněním (PHM, tel. poplatky). Z tohoto důvodu je DPH na vstupu kráceno v daném roce koeficientem, který je k 31. 12. přepočítán a DPH je vypořádáno. FO má vedle příjmů z podnikání též příjmy z pronájmu bytu, který není zahrnut do obchodního majetku. Na základě informace ze školení k DPH i tento příjem uvádím v daňovém přiznání na ř. 50. A následně tato hodnota vstupuje do hodnoty vypořádacího koeficientu, resp. zálohového koeficientu následujícího období. K tomuto druhu příjmu z pronájmu se neváží žádná přijatá zdanitelná plnění. Během minulých období došlo k podstatnému útlumu služeb, které generují DPH na výstupu a převažují osvobozená plnění, a to zejména příjmy z pronájmu bytu. Což vede k zásadnímu snížení hodnoty koeficientu pro krácení DPH na vstupu. Prosím proto o sdělení, zda výše uvedený postup je v souladu se zákonem o DPH , případně prosím o posouzení, jak správně postupovat.

Fyzická osoba OSVČ vede daňovou evidenci. V roce 2013 koupila osobní vůz, zařadila ho do obchodního majetku (dlouhodobý hmotný majetek) a uplatnila odpočet DPH v plné výši. Po celou dobu používala auto pouze pro podnikání. V prosinci 2023 chce auto vyřadit z obchodního majetku do osobního užívání. Dotaz – má být odvedena DPH dle § 13 odst. 4 písm. a) a § 13 odst. 5? Případně v jaké výši, byl by k tomu potřeba znalecký posudek? V případě, že by se vyřazovalo auto z obchodního majetku do osobního užívání, které bylo pořízeno v roce 2020, byl by postup stejný?

Při řešení DPH u služeb souvisejících s nakládáním s odpadem se postupuje podle pravidel pro poskytování služeb, která vyplývají z příslušných ustanovení zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH “), a výkladů k němu. Od 1. 1. 2021 navíc nabyl účinnosti nový zákon o odpadech 1) , jehož účelem je zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí a zdraví lidí a trvale udržitelné využívání přírodních zdrojů předcházením vzniku odpadů a nakládáním s nimi. Při praktické aplikaci zákona o DPH po 1. 1. 2021 ve vazbě na nový zákon o odpadech vznikaly zejména problémy s chápáním pojmu komunální odpad, a to z hlediska stanovení sazeb daně. Tento problém prakticky řeší novela zákona o DPH , která je součástí zákona č. 349/2023 Sb. (tzv. konsolidační balíček), jak je vysvětleno v dalším textu.

V následujícím textu jsou nejprve shrnuta základní pravidla pro uplatňování DPH u stravovacích služeb. Návazně jsou shrnuta aktuálně platná pravidla pro stanovení sazeb daně u stravovacích služeb a v závěrečné části článku jsou vysvětleny dopady změn sazeb daně od 1. 1. 2024 na stravovací služby. Pravidla pro uplatňování DPH u stravovacích služeb vyplývají z příslušných ustanovení zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). Součástí návrhu zákona, jímž se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, je novela zákona o DPH , kterou jsou provedeny změny sazeb DPH. Tyto změny se dotknou i sazeb daně u stravovacích služeb.

V článku je nejprve shrnuto vymezení základních pojmů, které se v nových ustanoveních zákona o DPH , která upravují pravidla pro evidenci přeshraničních služeb, využívají. Návazně je vysvětleno, komu a za jakých podmínek vzniká povinnost tuto evidenci vést a předmět této evidence. V dalším textu jsou shrnuty informace o předepsaných údajích o přeshraničních platbách a o způsobu jejich sdělování daňové správě. V závěrečné části textu je upozorněno na změny v souvisejících právních předpisech.

V článku jsou nejprve připomenuta základní pravidla pro uplatňování odpočtu daně, která platí i v případě pořízení osobního automobilu do obchodního majetku plátce. Návazně jsou vysvětleny praktické dopady změn, které by měly platit při uplatňování odpočtu daně u vybraných osobních automobilů od 1. 1. 2024.