Ing. Václav Benda

Plátcem daně se podle současného znění zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “) může stát pouze osoba povinná k dani, která je vymezena v § 5 zákona o DPH ve vazbě na čl. 9 směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “). Osoba povinná k dani se stává ve stanovených případech plátcem ze zákona, a to zejména při překročení limitu obratu pro povinnou registraci. Osoba povinná k dani se může stát za splnění stanovených podmínek plátcem také dobrovolně. Podle vládního návrhu novely zákona o DPH by se s účinností od 1. 1. 2025 měla pravidla pro registraci osob povinných k dani jako plátců daně v návaznosti na zavedení zvláštního režimu pro malé podniky změnit. V článku jsou nejprve shrnuta aktuálně platná pravidla pro registraci plátců daně, která by měla platit do konce roku 2024, a to jak pravidla pro registraci při překročení limitu obratu, tak i další případy, kdy registrace vyplývá povinně ze zákona. Vysvětleny jsou i aktuálně platné podmínky pro dobrovolnou registraci. Ve druhé části článku je zejména objasněno, jak se od 1. 1. 2025 změní pravidla pro registraci osoby povinné k dani jako plátce daně při překročení limitu obratu, a ozřejměny další dílčí změny v pravidlech pro registraci plátce.

Dotaz Firma z GB, není registrovaná v členském státu EU, dovezla do EU=holandského skladu zboží a proclila je v Holandsku. Na JSD vystaveném v Holandsku nefigurují klient= český plátce DPH a ani jeho dopravce jako deklaranti, pouze v záhlaví je uveden britský prodejce. Hodnota procleného zboží v EUR není totožná s částkou uvedenou na faktuře při prodeji zboží českému klientovi. Klient odebral ze skladu zboží a dovezl je na vlastní náklady prostřednictví dopravce do ČR. Britská firma vystavila fakturu na prodej tohoto zboží českému klientovi . Jak má postupovat český klient, plátce v ČR, když nemá doklad o pořízení zboží do ČR, a má pouze fakturu o prodeji zboží od firmy z GB s přiloženým dokladem z celnice o proclení v Holandsku.. Zboží bylo dovezeno v celním režimu 4200 mezi subjekty z GB, dále subjekty z Francie a z Holandska. Klient odebral zboží z Holandska. Potřebuji vědět, jak má klient dále postupovat, na základě jakého dokladu má provést pořízení zboží z jiného členského státu do ČR, jak a zda odvést v ČR DPH a uplatnit odpočet, a jak zadat tyto údaje do přiznání k DPH.

Spol. s r.o. prodala osobní automobil po třech letech, při pořízení si uplatnila plný nárok na odpočet DPH. V řádném DP jsem na ř. 60 dodanila dle § 78 2/5 uplatněné DPH. V dodatečném přiznání k DPH jsem tuto částku zase odečetla – dle textu § 78e zákona o DPH se DPH úprava odpočtu prování v případě ztráty, zničení nebo odcizení, které nejsou řádně doloženy, tj. při prodeji se úprava odpočtu provádět nemusí. Paní z FÚ mi volala a chtěla dodatečné přiznání k DPH zrušit, protože v řádném přiznání k DPH byla úprava provedena správně. Má pracovnice FÚ pravdu a úprava odpočtu se provádí i v případě prodeje auta do pěti let od pořízení? V roce 2023 jsem měla paušální daň, v roce 2024 budu zdaňovat příjmy a uplatňovat paušální výdaje. Faktury vystavené v roce 2023 a zaplacené v roce 2024 budou zdaněny v roce 2023 v rámci paušální daně? A obráceně – pokud v roce 2024 budou uplatňovány paušální výdaje a v roce 2025 budu mít zase paušální daň, faktury vystavené v roce 2024 a zaplacené v roce 2025 budou zdaněny v roce 2024 (neuhrazené pohledávky k 31. 12.)?

Obracím se na vás s dotazem, jak postupovat v následujících případech se zdaněním DPH : a) Firma provádí opravy na movité věci (většinou záruční opravy) v tuzemsku a fakturuje je firmě z EU plátci registrovanému v EU. Zde bych použila znění § 9, že místo plnění je mimo tuzemsko v EU. b) Firma provádí opravy na movité věci (většinou záruční opravy) v tuzemsku a fakturuje je firmě ze třetí země, od které koupila stroj. Vycházím z § 9a, že v tomto případě je místo plnění v tuzemsku (ke spotřebě a užití dochází v tuzemsku), a fakturuje se s DPH. c) Pokud se stane totéž, ale např. oprava movité věci probíhá na Slovensku, a fakturuje se do 3.země, pak je podle stejného § místo plnění na Slovensku. To zřejmě znamená registraci na Slovensku. d) Oprava stroje v EU a fakturace partnerovi v EU registrovanému v EU, pak to vidím jako fakturaci bez DPH, podle § 9 . e) Oprava stroje v ČR a fakturace partnerovi v EU registrovanému v EU, také jako fakturace bez DPH, podle § 9 . f) Oprava stroje prováděna ve 3. Zemi a fakturovaná partnerovi v EU registrovanému v EU, zase bez DPH, místo plnění ve 3. zemi. g) Oprava stroje ve 3. zemi pro zákazníka ze 3. země, bez DPH, ke skutečnému užití dochází mimo tuzemsko.

Při uplatňování daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) u přepravy zboží a osob je třeba postupovat podle příslušných ustanovení zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona o DPH “) a výkladů k němu. Pro správné uplatnění daně je klíčové vymezení místa plnění a smluvní podmínky, za nichž jsou tyto služby poskytovány. V následujícím článku jsou nejprve vysvětlena pravidla pro stanovení místa plnění, a to jak u přepravy zboží, tak i u přepravy osob. Návazně jsou s využitím příkladů vysvětleny postupy při uplatnění daně u přepravy zboží, a to jak v tuzemsku, tak i u přepravy zboží mezi členskými státy a přepravy spojené s dovozem a vývozem, na kterou se vztahuje osvobození od daně podle § 69 zákona o DPH . V závěrečné části textu jsou vysvětleny postupy při uplatnění daně u přepravy osob, a to jak v tuzemsku se zaměřením na změny sazeb daně, které byly provedeny novelou zákona o DPH , jež je součástí zákona č. 349/2023 Sb. , a které nabyly účinnosti od 1. 1. 2024, tak i pravidla, za nichž se uplatní osvobození od daně s nárokem na odpočet daně u mezinárodní přepravy osob, která vyplývají z § 70 zákona o DPH .

Fyzická osoba podnikatel (živnost řemeslná), který uplatňuje výdaje procentem a je plátce DPH provozuje svoji činnost již jako vedlejší, protože je 7 let starobní důchodce. V roce 2021 si koupil do „podnikání“ osobní automobil a při nákupu uplatnil plný odpočet DPH, protože vůz byl určený k používání v rámci ekonomické činnosti. Pro účely daně z příjmů se nejedná o „obchodní majetek“ (poplatník uplatňuje paušální výdaje). Podnikatel se nyní vzhledem k onemocnění rozhodl svoji podnikatelskou činnost ukončit (eventuelně na ŽÚ přerušit např. a 20 let...) a vše vypořádat. Rok 2023 je řádně ukončen daňovým přiznáním. A nyní se dostávám k samotnému dotazu, jak vypořádat automobil (nejedná se o OM) a plně uplatněný odpočet DPH v roce 2021. Podle dostupných informací jsem se přikláněla k tzv. vyřazení auta z podnikání do osobního – soukromého užívání a odvod DPH z ceny obvyklé (cena, za kterou by se nyní k DUZP stejný automobil pořídil) a do přiznání k DPH tuto cenu zadat do ř.1 Dodání zboží §13 odst.4 a). Poté požádat FÚ o zrušení registrace k DPH příslušným formulářem. Čím více jsem se věcí zabývala, nevím, zda správný je tento postup: požádat správce daně o zrušení registrace k DPH a po odpovědi a sdělení data, ke kterému správce stanoví datum zrušení, vypracovat tedy poslední přiznání k DPH a v řádku č. 45 minusem uvést korekci odpočtu DPH. Automobil zakoupený v roce 2021 – odpočet DPH 188 115 Kč, celkem 5 let, zbývají 2 roky, výpočet 188 115 × (0 - 1) × 1/5 = -37623 Kč krát 2 roky Kč -75 246 Kč. Z hlediska daně z příjmů při „převodu“ pro osobní užívání nevzniká žádný zdanitelný příjem. Prosím tedy o správně řešení pro vypořádání DPH.

Dodání energií se pro účely zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona o DPH “) posuzuje jako dodání zboží. Při uplatňování DPH při dodání energií se tedy postupuje podle příslušných ustanovení zákona o DPH , která upravují pravidla pro dodání zboží s tím, že při dodání energií je třeba respektovat některá specifika, která se týkají zejména stanovení místa plnění, dne uskutečnění zdanitelného plnění, pravidel pro stanovení základu daně a sazeb daně. Od 1. 1. 2024 nabyl účinnosti zákon č. 469/2023 Sb. , kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon ), ve znění pozdějších předpisů a další související zákony. Součástí tohoto zákona je také novela zákona o DPH , kterou byla provedena změna § 21 odst. 4 písm. b) zákona o DPH , ve kterém jsou stanovena pravidla pro stanovení dne uskutečnění zdanitelného plnění při dodání energií, včetně tepla a poskytnutí navazujících služeb, a také u vodného a stočného.

Uplatňování DPH v oblasti kultury a sportu se řídí obecně platnými pravidly, která vyplývají ze zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). Novelou zákona o DPH , která je součástí zákona č. 349/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (konsolidační balíček) byly s účinností od 1. 1. 2024 provedeny změny sazeb daně, které se týkají i oblasti kultury a sportu. U většiny služeb v oblasti kultury a sportu se na základě této novely uplatňuje od 1. 1. 2024 nová snížená sazba daně ve výši 12 %. Častým praktickým problémem při uplatňování DPH v oblasti kultury a sportu je, že stejné činnosti jsou zdanitelným plněním, pokud je provádějí podnikatelské subjekty, a že jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně, pokud je provádějí právnické osoby, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání. V článku je nejprve vysvětleno základní vymezení předmětu daně a místa plnění u služeb v oblasti kultury a sportu. V dalším textu jsou vymezeny podmínky, za nichž se na tyto služby vztahuje osvobození od daně bez nároku na odpočet daně a podmínky, za nichž jsou zdanitelným plněním. V závěrečné části textu jsou podrobněji vysvětlena aktuálně platná pravidla, za nichž se od 1. 1. 2024 u služeb v oblasti kultury a sportu, jsou-li zdanitelným plněním, uplatní snížená sazba daně ve výši 12 %.

Zpracovávám Přiznání k DPH fyzické osobě. FO uskutečňuje plnění jak v základní sazbě DPH, tak i osvobozená plnění bez možnosti odpočtu DPH. DPH z přijatých zdanitelných plnění nelze jednoznačně přiřadit k uskutečněným plněním (PHM, tel. poplatky). Z tohoto důvodu je DPH na vstupu kráceno v daném roce koeficientem, který je k 31. 12. přepočítán a DPH je vypořádáno. FO má vedle příjmů z podnikání též příjmy z pronájmu bytu, který není zahrnut do obchodního majetku. Na základě informace ze školení k DPH i tento příjem uvádím v daňovém přiznání na ř. 50. A následně tato hodnota vstupuje do hodnoty vypořádacího koeficientu, resp. zálohového koeficientu následujícího období. K tomuto druhu příjmu z pronájmu se neváží žádná přijatá zdanitelná plnění. Během minulých období došlo k podstatnému útlumu služeb, které generují DPH na výstupu a převažují osvobozená plnění, a to zejména příjmy z pronájmu bytu. Což vede k zásadnímu snížení hodnoty koeficientu pro krácení DPH na vstupu. Prosím proto o sdělení, zda výše uvedený postup je v souladu se zákonem o DPH , případně prosím o posouzení, jak správně postupovat.

Fyzická osoba OSVČ vede daňovou evidenci. V roce 2013 koupila osobní vůz, zařadila ho do obchodního majetku (dlouhodobý hmotný majetek) a uplatnila odpočet DPH v plné výši. Po celou dobu používala auto pouze pro podnikání. V prosinci 2023 chce auto vyřadit z obchodního majetku do osobního užívání. Dotaz – má být odvedena DPH dle § 13 odst. 4 písm. a) a § 13 odst. 5? Případně v jaké výši, byl by k tomu potřeba znalecký posudek? V případě, že by se vyřazovalo auto z obchodního majetku do osobního užívání, které bylo pořízeno v roce 2020, byl by postup stejný?

Při řešení DPH u služeb souvisejících s nakládáním s odpadem se postupuje podle pravidel pro poskytování služeb, která vyplývají z příslušných ustanovení zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH “), a výkladů k němu. Od 1. 1. 2021 navíc nabyl účinnosti nový zákon o odpadech 1) , jehož účelem je zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí a zdraví lidí a trvale udržitelné využívání přírodních zdrojů předcházením vzniku odpadů a nakládáním s nimi. Při praktické aplikaci zákona o DPH po 1. 1. 2021 ve vazbě na nový zákon o odpadech vznikaly zejména problémy s chápáním pojmu komunální odpad, a to z hlediska stanovení sazeb daně. Tento problém prakticky řeší novela zákona o DPH , která je součástí zákona č. 349/2023 Sb. (tzv. konsolidační balíček), jak je vysvětleno v dalším textu.

V následujícím textu jsou nejprve shrnuta základní pravidla pro uplatňování DPH u stravovacích služeb. Návazně jsou shrnuta aktuálně platná pravidla pro stanovení sazeb daně u stravovacích služeb a v závěrečné části článku jsou vysvětleny dopady změn sazeb daně od 1. 1. 2024 na stravovací služby. Pravidla pro uplatňování DPH u stravovacích služeb vyplývají z příslušných ustanovení zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). Součástí návrhu zákona, jímž se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, je novela zákona o DPH , kterou jsou provedeny změny sazeb DPH. Tyto změny se dotknou i sazeb daně u stravovacích služeb.

V článku je nejprve shrnuto vymezení základních pojmů, které se v nových ustanoveních zákona o DPH , která upravují pravidla pro evidenci přeshraničních služeb, využívají. Návazně je vysvětleno, komu a za jakých podmínek vzniká povinnost tuto evidenci vést a předmět této evidence. V dalším textu jsou shrnuty informace o předepsaných údajích o přeshraničních platbách a o způsobu jejich sdělování daňové správě. V závěrečné části textu je upozorněno na změny v souvisejících právních předpisech.

V článku jsou nejprve připomenuta základní pravidla pro uplatňování odpočtu daně, která platí i v případě pořízení osobního automobilu do obchodního majetku plátce. Návazně jsou vysvětleny praktické dopady změn, které by měly platit při uplatňování odpočtu daně u vybraných osobních automobilů od 1. 1. 2024.

Zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “) ukládá v souvislosti s podáním daňového přiznání za poslední zdaňovací období kalendářního roku plátcům daně řadu povinností. Některé z těchto povinností jsou spojeny s uplatňováním odpočtu daně. Vedle ročního vypořádání kráceného nároku na odpočet daně podle § 76 zákona o DPH je uloženo plátcům daně, kteří uplatňují odpočet daně v poměrné výši podle § 75 zákona o DPH , provést případnou opravu odpočtu daně, pokud v průběhu kalendářního roku uplatňovali odpočet daně v poměrné výši na základě poměrného koeficientu, který byl stanoven kvalifikovaným odhadem.

V následujícím článku jsou nejprve vymezeny podmínky, za nichž se uplatní osvobození od daně bez nároku na odpočet. V další části textu je vysvětleno, kdy je dodání léčiv a zdravotnických prostředků zdanitelným plněním, a je upozorněno na dopady očekávaných změn sazeb daně s účinností od 1. 1. 2024 na dodání léčiv a zdravotnických prostředků.

Při pořízení automobilu jako dlouhodobého majetku vzniká plátci nárok na odpočet daně z přidané hodnoty (dále jen „daně“) za splnění podmínek stanovených zákonem č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). Obvykle plátce pořízený automobil, a to zejména, jedná-li se o osobní automobil, používá jak pro účely svých uskutečněných plnění, která provádí v rámci své ekonomické činnosti, tak i pro jiné účely, tj. svou osobní potřebu nebo osobní potřebu zaměstnanců. Oprávněnost odpočtu při pořízení osobního automobilu bývá proto často zpochybňována a tato skutečnost je podle mého názoru jedním z důvodů, proč je připravovanou novelou zákona o DPH , která je součástí vládního návrhu zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů, navrhováno omezit s účinností od 1. 1. 2024 výši odpočtu daně při pořízení vybraných osobních automobilů na částku 420 000 Kč. V článku jsou nejprve připomenuta základní pravidla pro uplatňování odpočtu daně, která platí i v případě pořízení automobilu do obchodního majetku plátce. Návazně jsou vysvětlena pravidla pro uplatnění odpočtu v poměrné výši, je-li plátcem pořízený automobil využíván jak pro účely uskutečněných plnění, tak i pro jiné účely. V závěrečné části textu jsou shrnuta navrhovaná opatření omezující možnost odpočtu daně u vybraných osobních automobilů.

Společnost s ručením omezeným, plátce DPH, plánuje nákup nových nebo ojetých automobilů v EU – v Německu (od plátců i neplátců DPH) a jejich následný prodej v tuzemsku. Jedná se o problematiku DPH. Pořízení nového automobilu - pokud společnost, plátce DPH pořídí nový vůz v EU od plátce DPH, tak je to považováno za dodání zboží. - pokud by společnost pořídila nový vůz od neplátce DPH, tak v přiznání k DPH uvede v ř. 9 a následně v ř. 43 včetně přiložení Hlášení o pořízení nového dopravního prostředku a kopie daňového dokladu. Je to tak, že cena vozu od neplátce DPH je v úrovni ceny bez DPH? A prodejce si nárokuje DPH zpět ve své zemi? Tzn., že dodání a pořízení nového dopravního prostředku v rámci EU je vždy zdaněno až v zemi, kde bude využíváno? Pořízení ojetého automobilu - pokud společnost, plátce DPH pořídí ojetý vůz z EU od plátce DPH, tak je to považováno za dodání zboží - jakým způsobem se postupuje, když tuzemský plátce DPH nakoupí ojetý vůz od německého neplátce DPH? V jaké úrovni bude pořizovací cena? Bez DPH? Při prodeji odvedeme DPH? - ještě jsem narazila na možnost, že ojetý vůz může prodat autobazar, plátce DPH, který při prodeji uplatní zvláštní režim pro obchodníky s použitým zbožím. Tzn., že my, jako odběratelé bychom při jeho dalším prodeji taky použili tento zvláštní režim. Uvedený nákup a prodej chce realizovat i OSVČ neplátce DPH. Jak je to v případě nákupu ojetého vozu z Německa neplátcem DPH? Prodávající by byl buď plátce DPH, nebo neplátce DPH. Cena, kterou OSVČ za auto uhradí je konečná a nemusí nikde nic hlásit nebo doplácet? Tzn., že uhradí cenu včetně DPH ve státě, ze kterého bylo dodáno? Dále mám dotaz k dani z příjmů fyzických osob: - OSVČ uplatňuje výdaje paušálem. Do příjmů zahrne celkový příjem za prodané auto, nikoliv jen zisk?

Účtuji firmu, která má předmět podnikání "truhlářství" a nyní tato firma vyrábí nábytek pro zrekonstruovaný Dům sociální péče (domov důchodců) – neplátce DPH. Jedná se mi o účtování DPH na daňovém dokladu. Co se týká dodání volně stojícího nábytku (skříně, stolky, stoly...), tam se bude účtovat DPH 21 %. Jedná se mi však o DPH při účtování oprav(výměnou) kuchyňských linek, které jsou součástí stavby. Tam bych účtovala DPH 15% (dle zák.o DPH §48, bod 5 písm. e) – sazba daně u dokončené stavby pro sociální bydlení). Prosím o sdělní, zda je toto v pořádku.

Podle § 47 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH “), jsou v současné době uplatňovány v České republice tři sazby daně. Vedle základní sazby daně ve výši 21 % jsou využívány dvě snížené sazby daně, a to první snížená sazba daně ve výši 15 % a druhá snížená sazba daně ve výši 10 %. Součástí vládního návrhu zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů je novela zákona o DPH , kterou je s účinností od 1. 1. 2024 navrhováno omezení počtu snížených sazeb daně ze dvou na jednu ve výši 12 %, a to při zachování základní sazby daně ve výši 21 %. Uvedená změna se dotkne i sazeb daně u služeb v oblasti cestovního ruchu. Za služby v oblasti cestovního ruchu jsou přitom pro účely DPH obvykle považovány zejména služby cestovních kanceláří (cestovní služba), ubytovací a stravovací služby, přeprava osob a průvodcovské služby. V článku jsou nejprve stručně shrnuta aktuálně platná základní pravidla pro stanovení sazeb daně služeb. Návazně jsou shrnuta současně platná pravidla pro uplatňování sazeb daně u jednotlivých služeb cestovního ruchu a je upozorněno na navrhované změny v této oblasti.