Účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, jsou povinny vyhotovit výroční zprávu, jejímž účelem je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji jejich výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení.
Výroční zpráva za období 2015 a 2016
Ing.
Zdenka
Cardová,
je auditorkou
Povinnost auditu mají vždy velké účetní jednotky (s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu) a střední účetní jednotky.
Povinnost auditu mají také malé účetní jednotky, ale jen za určitých podmínek:
-
Malé účetní jednotky, pokud jsou akciovými společnostmi nebo svěřenskými fondy podle občanského zákoníku a k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího (tj. za dvě období), překročily nebo již dosáhly alespoň jednu z uvedených hodnot: aktiva celkem 40 000 000 Kč, roční úhrn čistého obratu 80 000 000 Kč, průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.
-
Malé účetní jednotky ostatní, pokud k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího (tj. za dvě období), překročily nebo již dosáhly alespoň dvě hodnoty výše uvedené.
Kdo je malou účetní jednotkou, u které se testují výše uvedené podmínky (a pokud je splní, musí vyhotovit i výroční zprávu)?
Malou účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě z uvedených hraničních hodnot:
a)
aktiva celkem 100 000 000 Kč,
b)
roční úhrn čistého obratu 200 000 000 Kč,
c)
průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.
Mikro účetní jednotky k rozvahovému dni nepřekračují alespoň dvě z uvedených hraničních hodnot, tj. aktiva celkem 9 000 000 Kč, roční úhrn čistého obratu 18 000 000 Kč, průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 10.
Vyhotovení výroční zprávy je sice provázáno s povinností auditu účetní závěrky, ale jsou i určité výjimky:
1.
Účetní jednotky, které sice splňují kritéria pro povinnost auditu, ale v určitých situacích jim tato povinnost odpadá a tím jim odpadá i povinnost vyhotovit výroční zprávu. Jde o účetní závěrku: sestavenou v průběhu konkursu, a to po dobu nepřetržitě po sobě jdoucích 36 kalendářních měsíců (pokud o jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor), sestavenou ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu (pokud o jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor), pokud došlo ke zrušení konkursu z důvodu, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující.
2.
Opakem jsou účetní jednotky, kterým stanoví požadavek vyhotovení výroční zprávy zvláštní právní předpis.
Základní požadavky na minimální obsah výroční zprávy stanoví zákon o účetnictví (č. 563/1991 Sb., v platném znění) v § 21. Pokud porovnáme období 2015 a 2016 došlo ve vymezení minimálních požadavků k určitému rozšíření.
Výroční zpráva musí kromě informací nezbytných pro naplnění účelu výroční zprávy, tj. informací o vývoji výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení účetní jednotky, obsahovat dále nejméně finanční a nefinanční informace:
-
o skutečnostech, které nastaly až po rozvahovém dni a jsou významné,
-
o předpokládaném vývoji činnosti účetní jednotky,
-
o aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje,
-
o nabytí vlastních akcií nebo vlastních podílů,
-
o aktivitách v oblasti ochrany životního prostředí a pracovněprávních vztazích,
-
o tom, zda účetní jednotka má pobočku nebo jinou část obchodního závodu v zahraničí,
požadované podle zvláštních právních předpisů.
Střední účetní jednotky, malé účetní jednotky a mikro účetní jednotky neuvádějí ve výroční zprávě výše uvedené nefinanční informace.
Další informace se týkají účetních jednotek, které používají investiční nástroje, případně další obdobná aktiva a pasiva. Tyto účetní jednotky musí uvést ve výroční zprávě také informace o
a)
cílech a metodách řízení rizik dané účetní jednotky, včetně její politiky pro zajištění všech hlavních typů plánovaných transakcí, u kterých se použijí zajišťovací deriváty, a
b)
cenových, úvěrových a likvidních rizicích a rizicích souvisejících s tokem hotovosti, kterým je účetní jednotka vystavena.
Výroční zpráva závazně obsahuje dále: účetní závěrku (i sestavenou podle mezinárodních standardů, i konsolidovanou) a zprávu auditora, případně další dokumenty a údaje podle zvláštního právního předpisu.
Předmět ověření je stanoven zákonem upravujícím činnost auditorů (zákon č. 93/2009 Sb., v platném znění). U fyzických osob, které vedou jednoduché účetnictví (mají možnost vést jednoduché účetnictví a této možnosti využijí), a které se zapisují do veřejného rejstříku, je součástí výroční zprávy i přehled o majetku a závazcích.
Podle přechodných ustanovení novely zákona o účetnictví (zákon č. 221/2015 Sb.) účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku a nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu za účetní období, které započalo v roce 2014, jejich uložením do sbírky listin nejpozději do 31. března 2016, za účetní období, které započalo v roce 2015, jejich uložením do sbírky listin nejpozději do 30. listopadu 2017.
K vyhotovení výroční zprávy (kdo ji závazně vyhotovuje a jaký je její obsah) je základem zákon o účetnictví, ale je nutné sledovat i jiné právní předpisy, které mají souvislost s konkrétní účetní jednotkou.