Narození dítěte a zdravotní pojištění v kontextu péče spojené s výkonem výdělečné činnosti

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství má nejen žena, ale i muž, který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila. Podmínkou pro uplatnění tohoto postupu je uzavření písemné dohody s matkou dítěte, na základě, které bude muž o dítě pečovat. Tuto dohodu lze uzavřít na dobu nejdříve od počátku sedmého týdne po porodu dítěte.

V případě mateřské dovolené přicházejí v úvahu tři varianty výdělečné činnosti:

Podle ustanovení § 16 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, je podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství osobní nevykonávání podnikatelské činnosti po dobu jejího pobírání. Podnikat tak lze například prostřednictvím spolupracující osoby (rodinného příslušníka) nebo jiné pověřené osoby, která bude vykonávat činnost ve prospěch OSVČ.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, hovoří v ustanovení § 196 o tom, že k prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená se poskytuje matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku tří let. I když rodičovskou dovolenou mohou podle § 198 odst. 1 zákoníku práce čerpat zaměstnankyně a zaměstnanec současně (a tedy pečovat o dítě v jejím průběhu), náleží rodičovský příspěvek jen jednomu z nich. Měsíční výše rodičovského příspěvku je závislá na době, po kterou bude rodič příspěvek čerpat, což lze až do čtyř let věku dítěte.

Posledním možným dnem čerpání rodičovské dovolené je den třetích narozenin dítěte. Během rodičovské dovolené rodič pobírá (resp. může pobírat) rodičovský příspěvek, což je dávka státní sociální podpory. Výše přivýdělku není během pobírání této dávky nijak omezena. Rodič může dostávat rodičovský příspěvek a zároveň se vrátit do původního zaměstnání nebo si najít další zaměstnání. Pro vznik nároku na rodičovský příspěvek je důležité, aby osoba prokazatelně zajistila řádnou péči o dítě na dobu, kdy je v zaměstnání.

Zaměstnankyně také může pracovat na kratší dobu na základě své původní pracovní smlouvy. Nástupem do práce na základě původní pracovní smlouvy se ukončuje čerpání rodičovské dovolené. Zaměstnanec tak již není chráněn před výpovědí. Návrat k původnímu zaměstnavateli na původní místo neznamená ztrátu rodičovského příspěvku. Je-li péče o dítě zajištěna v souladu se zákonem (zletilou osobou), je možné současné pobírání rodičovského příspěvku i nástup do původního zaměstnání.

Při narození dítěte se právo na výběr zdravotní pojišťovny nepoužije. Dnem narození se dítě stává pojištěncem zdravotní pojišťovny, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození. Není-li matka narozeného dítěte zdravotně pojištěna podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. „48/1997 Sb.“), stává se dnem narození dítě pojištěncem zdravotní pojišťovny, u které je zdravotně pojištěn otec dítěte v den jeho narození.

Za osobu pobírající rodičovský příspěvek je stát plátcem pojistného na zdravotní pojištění vždy, to znamená, že nerozhoduje časové období, po které je tento příspěvek čerpán. Pokud žena již nepobírá rodičovský příspěvek, ale nadále je na rodičovské dovolené, platí za ni pojistné stát. Do 31. 3. 2012 byla tato situace odlišně posuzována u mužů, neboť do tohoto data byl stát plátcem pojistného mj. za ženy na mateřské a rodičovské dovolené. Tato patrná zákonná disproporce byla napravena zákonem č. 369/2011 Sb., kdy došlo s účinností od 1. 4. 2012 ke změně v ustanovení § 7 odst. 1 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb. Od tohoto data je stát plátcem pojistného za ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění. Tímto došlo ve zdravotním pojištění ke zrovnoprávnění postavení mužů při rodičovské dovolené. Od data 1. 4. 2012 je rovněž za muže na rodičovské dovolené plátcem pojistného stát, což znamená, že i v těchto případech používají zaměstnavatelé kódy „M“ resp. „U“.

Nástup ženy na mateřskou dovolenou oznamuje zaměstnavatel kódem „M“ na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele. Vždy je nutno respektovat zákonnou osmidenní lhůtu pro splnění této povinnosti. Za každou takovou osobu obdrží zdravotní pojišťovna v roce 2021 měsíční platbu pojistného ve výši 1 767 Kč (13,5 % z částky 13 088 Kč). Nesplnění této oznamovací povinnosti je porušením zákona a zdravotní pojišťovna může uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 200 000 Kč a pojištěnci až do výše 10 000 Kč. V důsledku nenahlášení této změny totiž přichází zdravotní pojišťovna opakovaně (a nenávratně) o měsíční platby pojistného od státu.

Pokud na období mateřské dovolené plynule (tj. bez přerušení) navazuje rodičovská dovolená nebo pobírání rodičovského příspěvku, nemusí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně takovou skutečnost oznamovat, protože zaměstnankyně je již z dřívější doby přihlášena kódem „M“. V těchto případech se kód „U“ použije při skončení rodičovské dovolené nebo skončením pobírání rodičovského příspěvku podle toho, která kategorie bude ukončena později, neboť v obou případech je za ženu plátcem pojistného stát. Kdyby však došlo k přerušení těchto na sebe navazujících kategorií (například čerpáním řádné dovolené), pak musí zaměstnavatel použít kód „U“ k oznámení ukončení mateřské dovolené a následně pak kód „M“, kterým oznámí opětovné zařazení ženy mezi osoby, za které platí pojistné stát.

Kdyby byla žena v době zahájení pobírání peněžité pomoci v mateřství zařazena u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů, ukončí se tato kategorie (k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce) a žena se stane osobou, za kterou je plátcem pojistného stát.

Pokud je žena na mateřské nebo rodičovské dovolené či jako příjemce rodičovského příspěvku zaměstnána, případně podniká jako OSVČ, platí pro tuto osobu ve zdravotním pojištění následující podmínky či zvýhodnění.

Jestliže zaměstnání takové osoby zakládá účast na zdravotním pojištění, pak:

Na výši vyměřovacího základu osoby, za kterou platí pojistné stát, nemá vliv například doba trvání nemoci, nástup do zaměstnání v průběhu kalendářního měsíce, souběžné jiné zaměstnání nebo samostatná výdělečná činnost apod. Pokud je pojištěnec evidován u zdravotní pojišťovny jako osoba, za kterou platí pojistné stát, alespoň po část kalendářního měsíce, má vyřešený svůj pojistný vztah po celý tento měsíc a nemůže být v tomto měsíci ve zdravotním pojištění osobou bez zdanitelných příjmů.

Začne-li žena na mateřské nebo osoba na rodičovské dovolené podnikat jako OSVČ (a to třeba i jako spolupracující osoba), přihlásí se v rámci zákonné osmidenní lhůty zdravotní pojišťovny. U osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění lze tuto povinnost splnit i prostřednictvím Centrálních registračních míst, zřízených při obecních živnostenských úřadech, a to prostřednictvím tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář. Zvýhodnění takto podnikajících osob spočívá v následujícím:

Od 1. 8. 2004 již u OSVČ neexistuje nárok na odpočet od dosaženého příjmu.

V případě výkonu samostatné výdělečné činnosti si pojištěnec musí být vědom skutečnosti, že veškeré změny (zahájení a ukončení podnikání, počátek a ukončení povinnosti státu platit pojistné, změnu zdravotní pojišťovny aj.) oznamuje zdravotní pojišťovně zásadně sám.

Po skončení rodičovské dovolené, resp. po ukončení pobírání rodičovského příspěvku může být pojištěnec registrován u zdravotní pojišťovny jako osoba celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku. Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění se ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb. podmínka celodenní osobní a řádné péče považuje za splněnou jen tehdy, pokud:

Do této kategorie může být zařazena pouze jedna osoba, a to otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů.

Taková osoba může být registrována v kategorii, za kterou platí pojistné stát, pouze v případě, kdy nemá příjem ze zaměstnání ani ze své samostatné výdělečné činnosti. Pokud takový příjem vykazuje, stát pojistné neplatí, avšak při splnění zákonných podmínek je tato osoba v případě výkonu zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti zvýhodněna v tom smyslu, že v každé z těchto činností pro ni neplatí minimální vyměřovací základ.

Pokud zaměstnavatel přijímá zaměstnankyni/zaměstnance splňující deklarované podmínky celodenní osobní a řádné péče, anebo tyto podmínky začne osoba v průběhu zaměstnání splňovat, pak v takovém případně nemusí být při odvodu pojistného zaměstnavatelem řešena problematika minimálního vyměřovacího základu, ale vyměřovacím základem je skutečně dosažená výše příjmu, tedy v roce 2021 částka i nižší než 15 200 Kč. Pro účely placení pojistného (ze skutečné výše příjmu) vystavuje zaměstnanec zaměstnavateli čestné prohlášení, kterým potvrzuje skutečnost, že splňuje podmínky celodenní osobní a řádné péče dle zákona, viz například tento vzor:

Čestné prohlášení Čestně prohlašuji, že splňuji podmínky celodenní osobní a řádné péče alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, stanovené v § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jako součást tohoto prohlášení přikládám rodný list (rodné listy) mého dítěte ……………, narozeného dne …………… Dále prohlašuji, že tento nárok současně neuplatňuje žádná jiná osoba. Zaměstnavateli oznámím veškeré změny, které mají vliv na zařazení do této kategorie, a to nejpozději do 8 dnů ode dne této změny. Ve ……… dne…………… ……………… podpis

stává se na celý příslušný kalendářní měsíc osobou bez zdanitelných příjmů s povinností měsíční platby pojistného v roce 2021 ve výši 2 052 Kč.