V rámci důchodové reformy je od roku 2013 zavedeno doplňkové penzijní spoření a v jeho rámci je pak zakotven jako institut tzv. předdůchod, který však musíme odlišovat od předčasného starobního důchodu podle zákona o důchodovém pojištění .
Předdůchod a zdravotní pojištění
Ing.
Antonín
Daněk
Podmínkou pro vznik nároku je dosažení věku, který je o pět let nižší než důchodový věk stanovený podle § 32 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, přičemž u žen se pro tento účel důchodový věk určuje bez zřetele na počet vychovaných dětí.
Aby šlo o předdůchod, musejí být současně kumulativně splněny tyto tři podmínky, a to v době započetí vyplácení příslušné penze:
1.
Výše splátky penze
Splátka činí alespoň 30 % průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované Ministerstvem práce a sociálních věcí podle zákona upravujícího zaměstnanost za kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, v němž započalo vyplácení starobní penze na určenou dobu.
2.
Sjednání výše měsíční splátky penze
Výše měsíční splátky penze musí být sjednána tak, že se jedná o neklesající výši, měsíčně, bez možnosti výplatu přerušit nebo pozastavit.
3.
Stanovení výplaty penze
Výplata předdůchodu musí trvat nejméně dva roky.
Účelem předdůchodu, který je možné čerpat až pět let před dosažením důchodového věku, je překlenout v tomto období situaci, která nemusí být pro pojištěnce v pozdějším věku finančně příznivá, například v důsledku ztráty či změny zaměstnání, kdy reálně dochází ke snížení příjmů. Předdůchodci mohou přestat dříve pracovat a přitom se vyhnout finančně nevýhodnému krácenému předčasnému důchodu. Poživatel předdůchodu může být dále zaměstnán nebo podnikat, aniž by se mu výplata předdůchodu zastavila.
Přiznání předdůchodu nijak nevylučuje možnost přiznání předčasného starobního důchodu (viz dále). Předdůchod je možné současně pobírat s pobíráním předčasného starobního důchodu. Postup lze přitom i kombinovat, neboli nejdříve lze požádat o přiznání předdůchodu a poté požádat o přiznání předčasného starobního důchodu a případně pobírat obojí.
Jak ve zdravotním pojištění?
Skutečnost, že příjemce předdůchodu je ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné stát, je zakotvena v ustanovení § 7 odst. 1 písm. q) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.“). To znamená, že tento pojištěnec má ve zdravotním pojištění tímto způsobem řešen svůj pojistný vztah a nemusí být tzv. osobou bez zdanitelných příjmů. V této souvislosti platí, že v rámci příslušného kalendářního měsíce musí být pojištěnec dle § 5 cit. zákona č. 48/1997 Sb. evidován u zdravotní pojišťovny v některé (tedy alespoň jedné) z těchto tří kategorií:
–
zaměstnanec v zaměstnání s příjmy ze závislé činnosti, které zakládají účast na zdravotním pojištění (například zaměstnání na základě pracovní smlouvy) nebo
–
osoba samostatně výdělečně činná nebo
–
osoba, za kterou platí pojistné stát,
přičemž postačí registrace v některé z těchto skupin osob třeba jen po část daného měsíce nebo dokonce postačí i jen jeden den registrace v tomto měsíci.
Není-li využita některá z výše uvedených možností, stává se pojištěnec na celý příslušný kalendářní měsíc již zmíněnou osobou bez zdanitelných příjmů. S účinností od 1. 7. 2002 se z hlediska zdravotního pojištění za osobu bez zdanitelných příjmů považuje takový pojištěnec s trvalým pobytem na území České republiky, který nemá v rámci celého kalendářního měsíce příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti nebo není za něj plátcem pojistného stát. Jinak také řečeno, pokud je pojištěnec v průběhu kalendářního měsíce alespoň jeden den zařazen u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec nebo jako osoba samostatně výdělečně činná nebo je veden v některé ze skupin osob, za které platí pojistné stát, není (resp. nemůže být) v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů. Měsíční platba pojistného osobou bez zdanitelných příjmů činí v roce 2021 částku 2 052 Kč jako 13,5 % z minimální mzdy 15 200 Kč.
Minimum nemusí být ve zdravotním pojištění dodrženo
Bude-li poživatel předdůchodu zaměstnán nebo bude-li podnikat jako OSVČ, nebude pro něj z hlediska placení pojistného povinností dodržet minimální vyměřovací základ ani u zaměstnance [dle § 3 odst. 8 písm. e) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“], ani u OSVČ [dle § 3a odst. 3 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb.]. Vyměřovacím základem je u zaměstnance skutečně dosažený příjem, pro OSVČ pak mj. neplatí povinnost hradit minimální zálohy – obojí za podmínky, že registrace ve „státní kategorii“ trvá po celý kalendářní měsíc, u OSVČ po celý kalendářní rok.
Příklad 1
Pojištěnec podnikal při zaměstnání, podnikatelská činnost byla vedlejším zdrojem jeho příjmů. Zaměstnání k 31. 8. 2021 ukončil a rozhodl se ihned čerpat předdůchod, přičemž v podnikání bude pokračovat. Bude mít tato skutečnost vliv na placení pojistného, resp. záloh na pojistné?
Vzhledem k tomu, že v návaznosti na schválení zákona o doplňkovém penzijním spoření byl novelizován i č. 48/1997 Sb., je od 1. 1. 2013 plátcem pojistného stát i za příjemce starobní penze na určenou dobu, doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu.
Od celého kalendářního měsíce pobírání předdůchodu (kategorie osob, ze které je plátcem pojistného stát, tedy pravděpodobně od září) by měla osoba hradit zálohy na pojistné ve výši vypočtené na základě podaného Přehledu ze skutečně dosažených příjmů po odpočtu výdajů v roce 2020. To znamená, že tato záloha může být i nižší, než je její minimum roce 2021 v částce 2 393 Kč, určené pro ty OSVČ, pro které toto minimum platí.
Skutečnost, že se osoba stala příjemcem penze z doplňkového penzijního spoření, je povinna oznámit zdravotní pojišťovně nejpozději do 8 dnů prostřednictvím tiskopisu Přihláška a evidenční list pojištěnce.
Poživatel předdůchodu nastoupí do zaměstnání
Rozhodne-li se poživatel předdůchodu pro výkon zaměstnání, pak platí, že:
–
u pracovního poměru bude pojistné odváděno z každé částky příjmu (tedy i nižší než 3 500 Kč – viz dále) bez dopočtu do zákonného minima, což je v roce 2021 hodnota minimální mzdy 15 200 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc,
–
u dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele, se bude odvádět pojistné tehdy, pokud výše příjmu dosáhne alespoň 3 500 Kč, taktéž bez dopočtu do hodnoty minimálního vyměřovacího základu,
–
při zaměstnání na dohodu o provedení práce (více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) se zaměstnavatel bude zabývat problematikou zdravotního pojištění tehdy, když příjem za rozhodné období kalendářního měsíce převýší 10 000 Kč, rovněž bez ohledu na minimální vyměřovací základ.
Kdyby bylo například zaměstnanému poživateli předdůchodu poskytnuto v zaměstnání po celý kalendářní měsíc neplacené volno, neplatilo by se za tento měsíc žádné pojistné proto, že u „státního pojištěnce“ nemusí být při odvodu pojistného dodržen minimální vyměřovací základ.
Předčasný starobní důchod
Předdůchod nesmí být zaměňován s pojmem předčasný starobní důchod. Na jednu stranu platí, že za poživatele předčasného starobního důchodu hradí pojistné taktéž stát, na druhou stranu však platí významná omezení, týkající se výkonu výdělečné činnosti proto, aby mohl být předčasný starobní důchod pobírán.
Výplata předčasného starobního důchodu při klasickém zaměstnání či podnikání (přesněji řečeno při souběžném výkonu výdělečné činnosti zakládající účast na důchodovém pojištění) nenáleží do data dosažení důchodového věku nebo do ukončení této činnosti. Výplata předčasného starobního důchodu také nenáleží při pobírání podpory v nezaměstnanosti či podpory při rekvalifikaci.
Do dovršení důchodového věku výplata předčasného starobního důchodu tak nenáleží, pokud je:
–
vykonávána výdělečná činnost nebo
–
poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci.
Naopak, překážkou pro výplatu předčasného starobního důchodu není:
–
Výkon zaměstnání nezakládajícího účast na nemocenském pojištění (při příjmu nižším než 3 500 Kč – tzv. zaměstnání malého rozsahu). Pokud je však sjednán příjem v částce 3 500 Kč nebo vyšší, a v některém měsíci je dosažen nižší příjem (například z důvodu čerpání neplaceného volna nebo při dočasné pracovní neschopnosti), nezaniká účast na nemocenském a důchodovém pojištění v tomto měsíci a i při tomto nižším zúčtovaném příjmu nebude v tomto měsíci náležet výplata předčasného starobního důchodu.
–
Odměna z dohody o provedení práce (více dohod o provedení práce u téhož zaměstnavatele) maximálně 10 000 Kč za kalendářní měsíc.
–
Výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti nezakládající účast na důchodovém pojištění, což je v roce 2021 rozhodná částka 85 058 Kč při výkonu samostatné výdělečné činnosti po celý kalendářní rok. Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se považuje daňový základ určený podle § 5b odst. 1 zákon č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kdy se v zásadě jedná o rozdíl mezi příjmy a výdaji.
–
Příjem z tzv. příležitostných činností, který (bez odečtení výdajů) nepřesáhne v kalendářním roce 30 000 Kč.
–
Příjem z nájmu.
Při pobírání předčasného starobního důchodu a návratu do zaměstnání zaniká nárok na pobírání tohoto důchodu.
Pokud poživatel předčasného starobního důchodu vykonává důchodově pojištěnou činnost (zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost), to znamená, že mu nenáleží výplata předčasného starobního důchodu, vzniká poživateli po skončení výdělečné činnosti nárok na přepočet předčasného starobního důchodu – na základě podané žádosti.