Legislativní novinky s komentářem

Navrhovatelé měli v úmyslu projednat tento návrh zákona v souladu s ustanovením § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, a navrhli Poslanecké sněmovně, aby s ním vyslovila souhlas již v prvém čtení. Poslanecká sněmovna s takovým postupem nesouhlasila a daná novela prochází řádným legislativním procesem, přičemž 13. 11. 2020 byl návrh zákona Poslaneckou sněmovnou schválen a postoupen k projednání Senátu. Vzhledem k tomu, že na návrhu tohoto zákona panuje v Poslanecké sněmovně shoda a byl podpořen všemi politickými kluby, je vysoce pravděpodobné, že zákon bude v nejbližší době přijat a dojde k novelizaci zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský soudní řád“).

Hlavní novinkou, kterou má tento zákon přinést do občanského soudního řádu, je institut chráněného účtu. Peněžní ústav bude povinen zřídit pro povinného zvláštní účet, tzv. na který se budou přeposílat peněžní prostředky, které nepodléhají výkonu rozhodnutí. Jinými slovy se bude jednat o ty prostředky, které nemohou být dlužníkovi zabaveny, protože mají například sloužit k uspokojování životních potřeb dlužníka a jím vyživovaných osob. Chráněný účet bude platebním účtem a povinní budou moci bez dalšího nakládat s finančními prostředky, které tam budou přeposlány.

Novela stanovuje povinnost zřídit takový účet v případě, že jsou splněny zákonem stanovené podmínky:

V případě, že jsou splněny výše uvedené podmínky, zřídí peněžní ústav chráněný účet, a to bez jakýchkoliv dalších poplatků. Chráněný účet bude veden za stejných podmínek jako běžný účet, na který je veden výkon rozhodnutí. Zároveň platí, že se nesmí měnit podmínky vedení toho účtu, na který je veden výkon rozhodnutí. V důvodové zprávě¹⁾ zákonodárci toto rozhodnutí vysvětlují tím, že v praxi je běžné, že banky v souvislosti s exekucí účtují klientům navíc bankovní poplatky za vedení účtu, protože je na něj vedena , anebo si účtují poplatky za komunikaci s exekutory. Je zřejmé, že tato povinnost ušetří povinným nemalé náklady, které jim vznikají díky tomu, že si banky mohou účtovat tyto poplatky navíc.

Mimo jiné v případě, že tento návrh zákona bude Senátem schválen a nabyde účinnosti, změní se i výše peněžních prostředků, které je banka povinna jednorázově vyplatit povinnému z obstaveného účtu. V souladu s platnou právní úpravou se jedná o dvojnásobek životního minima jednotlivce²⁾, avšak zákonodárci navrhují, aby se tato částka zvýšila na trojnásobek životního minima.

Závěrem lze říci, že zákonodárci si od této novely slibují, že dlužníci nebudou vytlačování do šedé ekonomiky, ale naopak budou podporování, aby nepracovali načerno. Za předpokladu, že se podaří tohoto cíle dosáhnout, bude to mít příznivé následky i pro věřitele.