Daň z nemovitých věcí je upravena zejména zákonem č. 338/1992 Sb. , o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, který byl v poslední době novelizován zákonem č. 364/2019 Sb. , a v roce 2020 zákony č. 283/2020 Sb. a č. 299/2020 Sb.
Daň z nemovitých věcí
Ing.
Zdeněk
Morávek
Právní úprava
Zákonem č. 364/2019 Sb. došlo k aktualizaci osvobození pozemků s významnými krajinnými prvky, tedy úpravě v § 4 odst. 1 písm. k) zákonem č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDNV“). Bližší informace zveřejnila Finanční správa např. pod odkazem
Informace k osvobození pozemků remízků, hájů a větrolamů a mezí na orné půdě, trvalých travních porostech dle § 4 odst. 1 písm. k) zákona o dani z nemovitých věcí v souvislosti s přechodným obdobím, upraveným novelou – 2020 | Informace, stanoviska a sdělení | Daň z nemovitých věcí | Finanční správa (financnisprava.cz).
Zákonem č. 283/2020 Sb., který nabývá účinnosti 1. 1. 2021, dochází k úpravě u osvobození pozemků v národních parcích [§ 4 odst. 1 písm. j) ZDNV] a doplňuje se úprava solidární daňové povinnosti (§ 13 ZDNV). Finanční správa zveřejnila k této změně informaci, která je zveřejněna pod odkazem Informace o změně v rozsahu osvobození daně z nemovitých věcí u pozemků v národních parcích na zdaňovací období roku 2021 – 2020 | Informace, stanoviska a sdělení | Daň z nemovitých věcí | Finanční správa (financnisprava.cz).
Zákonem č. 299/2020 Sb., se doplňuje úprava § 17a, a tedy případy osvobození od daně v případě mimořádných událostí. Bližší informace jsou zveřejněny pod tímto odkazem
Osvobození od daně z nemovitých věcí v případě mimořádných událostí – 2020 | Informace, stanoviska a sdělení | Daň z nemovitých věcí | Finanční správa (financnisprava.cz).
Kromě ZDNV je nutné se řídit i celou řadou souvisejících právních předpisů, zejména katastrálním zákonem (zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů), stavebním zákonem (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánovaní a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů), občanským zákoníkem [zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „NOZ“)], a také důležitou vyhláškou č. 298/2014 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 298/2014 Sb.“).
Na úvod je vhodné předeslat, že skutečnost, zda konkrétní nemovitá věc je nebo není předmětem této daně, nezávisí na tom, k jakému účelu je nemovitá věc užívána, to se zpravidla projeví pouze ve výši této daně. Daň z nemovitých věcí se skládá z daně z pozemků a daně ze staveb a jednotek.
Daň z pozemků
Předmětem
daně z pozemků
jsou pozemky na území ČR evidované v katastru nemovitostí. Naopak
předmětem daně nejsou
zejména pozemky zastavěné zdanitelnými stavbami v rozsahu zastavěné plochy stavby. Jde o pozemky zastavěné budovami a inženýrskými stavbami uvedenými v příloze ZDNV, tedy takovými stavbami, které jsou předmětem daně. Pokud by se jednalo o stavby, které předmětem daně nejsou, potom se vyjmutí pozemku z předmětu daně neuplatní.Příklad 1
Spolek vlastní pozemek, evidovaný v katastru nemovitostí jako zastavěná plocha, o celkové výměře 826 m2. Na tomto pozemku se nachází budova s nebytovými prostory, jejíž zastavěná plocha činí 450 m2.
Předmětem daně z pozemků je pouze 376 m2, zastavěná plocha stavby se vyloučí, ovšem za předpokladu, že budova bude předmětem daně ze staveb.
Náležitý prostor bychom v případě neziskových subjektů měli věnovat případům pozemků osvobozených od daně. V případě daně z pozemků se jedná o okruh pozemků vymezených v § 4 ZDNV. Jedná se o pozemky, které sice pod předmět daně spadají, ale daň se z nich za předem stanovených podmínek neplatí.
Tyto případy se mohou často týkat právě pozemků souvisejících nějak s neziskovými subjekty,
proto je vhodné je blíže konkretizovat: –
Pozemky ve vlastnictví České republiky
– tento případ se bude týkat zejména státních příspěvkových organizací, ale i jiné subjekty mohou tyto pozemky užívat. Nejedná se ale o osvobození automatické, je nutné zohlednit úpravu § 4 odst. 3 ZDN. Pozemky ve vlastnictví České republiky jsou totiž osvobozeny od daně z pozemků, nejsou-li využívány k podnikání, pronajímány nebo propachtovány; jsou-li tyto pozemky pronajaty nebo propachtovány obci, kraji nebo organizační složce státu anebo příspěvkové organizaci, jsou osvobozeny za předpokladu, že nejsou využívány k podnikání. Další podmínkou osvobození je, že k těmto pozemkům není zřízeno právo stavby.Osvobození není nutné uplatňovat v daňovém přiznání.
–
Pozemky ve vlastnictví té obce
, na jejímž katastrálním území se nacházejí – osvobozeny tedy nejsou ty pozemky, které se nacházejí na katastru jiné obce, v tomto případě je nutné zkoumat, zda není možné uplatnit osvobození podle jiného ustanovení. Osvobození není nutné uplatňovat v daňovém přiznání. Podmínkou osvobození je, že k těmto pozemkům není zřízeno právo stavby. Příklad 2
Technické služby města Chomutova (příspěvková organizace zřízená městem Chomutov) mají předány k hospodaření dva pozemky, jeden na katastrálním území obce Chomutov a jeden na katastrálním území obce Jirkov.
Vlastníkem obou pozemků je město Chomutov. Pozemek v katastru Chomutova je osvobozen od daně, pozemek v katastru Jirkova podle tohoto ustanovení osvobozen není a je potřeba zkoumat, zda nelze uplatnit jiný osvobozující titul, např. z titulu pozemku určeného pro veřejnou dopravu.
–
Pozemky ve vlastnictví kraje
, které se nacházejí v jeho územním obvodu – jedná se o obdobnou situaci jako u obcí, ale na rozdíl od obcí se nejedná o osvobození absolutní, podmínkou je, že tyto pozemky nejsou využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány nebo propachtovány. A stejně jako v předchozích případech, podmínkou osvobození je, že k těmto pozemkům není zřízeno právo stavby. Osvobození není nutné uplatňovat v daňovém přiznání.Příklad 3
Škola, příspěvková organizace zřízená krajem, má předány k hospodaření pozemky, které se nacházejí v územním obvodu zřizovatele.
Tyto pozemky jsou osvobozeny od daně, pokud nejsou využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány nebo propachtovány a pokud k nim není zřízeno právo stavby.
–
Pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou veřejně přístupného památkového objektu prohlášeného za kulturní památku,
který je buď ve vlastnictví ČR, nebo je přístupný z důvodů výchovně vzdělávacích na základě písemné smlouvy uzavřené mezi Ministerstvem kultury a vlastníkem – osvobození není možné vztáhnout na pozemky, které sice náležejí k objektu, jež požívá ochrany jako kulturní památka, pokud tento objekt je využíván jen k soukromým účelům a není veřejně přístupný.–
Pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou
nebo jednotkou sloužící:
–
škole nebo školskému zařízení zapsanému ve školském rejstříku,
–
poskytování péče o děti do tří let věku na základě oprávnění provozovat živnostenské podnikání,
–
muzeu nebo galerii, které spravují sbírky zapsané do centrální evidence sbírek muzejní povahy vedené Ministerstvem kultury,
–
knihovně vedené v evidenci knihoven,
–
veřejnému archivu podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu,
–
zdravotnickému zařízení uvedenému v rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb nebo v rozhodnutí o registraci,
–
zařízení sociálních služeb,
–
fundaci nebo ústavu k jimi vykonávané veřejně prospěšné činnosti.
Podmínkou pro osvobození těchto pozemků je skutečnost, že nejsou využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány nebo propachtovány.
Nárok na osvobození je nutné uplatnit v daňovém přiznání.
Příklad 4
Obecně prospěšná společnost provozuje muzeum a je vlastníkem pozemku, jedná se o pozemek, který tvoří jeden funkční celek se stavbou (budovou), ve které se nachází samotné muzeum. Tato budova představuje zdanitelnou stavbu ve smyslu ZDNV. Tento pozemek není využíván k podnikatelské činnosti ani není pronajímán nebo propachtován.
Jsou splněny všechny podmínky pro osvobození, pozemek je tedy osvobozen od daně.
–
Pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou nebo jednotkou sloužící výlučně:
–
k úpravě odpadů pro jejich další využití podle právních předpisů upravujících odpady,
–
k asanaci a rekultivaci skládek odpadů podle právních předpisů upravujících odpady,
–
k asanaci kontaminovaných pozemků, podzemních vod a objektů,
–
pro třídění a sběr odpadů,
–
pro tepelné, biologické, chemické nebo fyzikální zneškodňování odpadů,
–
pro skládky odpadů splňující podmínky stanovené pro provoz skládky podle právních předpisů upravujících odpady,
–
provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW,
–
provozu výroben elektřiny využívajících energii větru,
–
provozu výroben elektřiny nebo tepla využívajících energie bioplynu, pokud je získaná energie dodávána do sítě nebo dalším spotřebitelům,
–
pro zdroje využívající geotermální energie včetně tepelných čerpadel, které dodávají teplo spotřebitelům,
–
pro čistírny odpadních vod,
–
rozvodnému tepelnému zařízení podle energetického zákona.
Jedná se tedy o pozemky, které tvoří jeden funkční celek se stavbou sloužící výlučně k ekologickým nebo energetickým účelům, a to k nakládání s odpady, k asanaci zasažených pozemků a pro čistírny odpadních vod. V případě energetických účelů se jedná zejména o případy využívání alternativních zdrojů energie.
Nárok na osvobození je v tomto případě nutné uplatnit v daňovém přiznání.
–
Pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou, která je budovou, nebo se zdanitelnou jednotkou sloužící
k vykonávání náboženských obřadů registrovaných církví a registrovaných náboženských společností
podle zákona upravujícího církve a náboženské společnosti nebo sloužící k výkonu duchovní správy těchto církví a náboženských společností, v tomto případě není důležité vlastnictví, ale účel pozemků a souvisejících staveb. Podmínkou je, že tyto pozemky nejsou využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány nebo propachtovány, osvobození je nutné uplatnit v daňovém přiznání. –
Pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou, která je budovou, nebo se zdanitelnou jednotkou
ve vlastnictví obecně prospěšných společností, spolků, odborových organizací, organizací zaměstnavatelů, mezinárodních odborových organizací a jejich pobočných organizací
, v tomto případě je důležité vlastnictví a nezkoumá se již účel, ke kterému je pozemek a související stavby využívány. Podmínkou je, že tyto pozemky nejsou využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány nebo propachtovány, osvobození je nutné uplatnit v daňovém přiznání. –
Pozemky ve vlastnictví
veřejných vysokých škol,
které slouží k uskutečňování akreditovaných studijních programů, pozemky ve vlastnictví veřejných výzkumných institucí
. Podmínkou je, že tyto pozemky nejsou využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány nebo propachtovány, osvobození je nutné uplatnit v daňovém přiznání. –
Pozemky, na nichž jsou zřízena veřejná a neveřejná pohřebiště
podle zákona upravujícího pohřebnictví – osvobození není nutné uplatnit v daňovém přiznání.–
Pozemky veřejně přístupných parků, prostor a sportovišť, může se jednat o různá veřejná prostranství, turistické stezky, veřejnou zeleň
apod. – podmínkou pro osvobození od daně z pozemků je skutečnost, že nejsou využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány či propachtovány, osvobození není nutné uplatnit v daňovém přiznání.–
Pozemky tvořící funkční celek s veřejnou monitorovací sítí zajišťující informace o stavu jednotlivých složek životního prostředí financované z veřejných rozpočtů
– důležité je zdůraznit, že taková síť je v souladu s § 509 NOZ samostatnou věcí a není součástí pozemku, na kterém je zřízena. Osvobození je nutné uplatnit v daňovém přiznání. K osvobození pozemků je nutné ještě doplnit, že v řadě případů je podmíněno skutečností, že pozemek tvoří jeden funkční celek s příslušnou stavbou. Jak vyplývá z § 4 odst. 2 ZDN, pozemkem tvořícím jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou nebo jednotkou se rozumí část pozemku nezbytně nutná k provozu a plnění funkce této zdanitelné stavby nebo jednotky. Je tedy vždy nutné posoudit, jaká část pozemku je tou částí nezbytně nutnou, a právě jenom tu část osvobodit.
Další důležitou úpravou je skutečnost, kdo je poplatníkem daně. Poplatníkem daně je v prvé řadě vlastník pozemku, to bude v praxi zcela určitě nejčastější případ poplatníků této daně. To bude mít zásadní dopad u příspěvkových organizací zřízených obcí nebo krajem, protože pokud by měly být poplatníkem daně, musí se jednat o pozemky, které jsou v jejich vlastnictví, pokud se jedná o svěřený majetek, poplatníkem je obec nebo kraj jako vlastník. V případě pozemku zatíženého právem stavby bude poplatníkem stavebník.
V některých případech bude poplatníkem také nájemce nebo pachtýř. V případě, že vlastník pozemku není znám, bude poplatníkem daně uživatel.
Rozhodující parametry pro výpočet daně, tj. základ daně a sazba daně, jsou stanoveny odlišně pro jednotlivé druhy pozemků, které vycházejí z rozdělení pozemků v katastru nemovitostí. Pro rozhodování, o jaký druh pozemku se jedná, je rozhodující zápis v katastru nemovitostí, resp. co je uvedeno na výpise z katastru. Výjimkou je pouze stavební pozemek, který je speciálně pro účely daně z pozemků vymezen v § 6 odst. 3 ZDNV a zpevněná plocha pozemku, která je upravena v § 6 odst. 5 ZDNV. Víc bychom vzhledem k předpokládanému rozsahu neřešili, pro ilustraci doplňme ilustrativní příklad.
Příklad 5
Neziskový subjekt je vlastníkem pozemku evidovaného v katastru nemovitostí jako zahrada o výměře 700 m2, který se nachází na katastrálním území Bohnice (hlavní město Praha), průměrná cena za 1 m2 podle vyhlášky č. 298/2014 Sb. je 9,48 Kč. Pozemek nesplňuje žádnou z podmínek pro osvobození od daně.
Výpočet:
Základem daně je cena pozemku, která se zjistí jako součin výměry pozemku a průměrné ceny, tedy 700 xx 9,48 = 6 636 Kč. Sazba daně činí 0,75 %, daň je tedy 6 636 x 0,0075 = 50 Kč.
Neziskový subjekt je dále poplatníkem u pozemku evidovaného v katastru jako zastavěná plocha a nádvoří o výměře 3 800 m2, na pozemku stojí stavba o půdorysu 348 m2, která je zdanitelnou stavbou, pozemek se nachází na katastrálním území Bohnice (hlavní město Praha), průměrná cena je 9,48 Kč/m2. Pozemek nesplňuje žádnou z podmínek pro osvobození od daně.
Výpočet:
Sazba daně u zastavěné plochy a nádvoří činí 0,20 Kč/m2, předmětem daně není pozemek zastavěný zdanitelnou stavbou v rozsahu půdorysu stavby. Základ daně je proto 3 800 – 348 = 3 452 m2, daň činí 3 452 x 0,20 = = 691 Kč.
Daň ze staveb a jednotek
Předmětem daně ze staveb a jednotek jsou budovy, dále inženýrské stavby výslovně uvedené v příloze ZDNV, a jednotky. Podmínkou je, že se musí jednat o stavby a jednotky dokončené nebo užívané, předmětem daně ze staveb a jednotek tedy není rozestavěná stavba. Budovou se rozumí budova podle zákona č. 256/2013 Sb., katastrální zákon, ve znění pozdějších předpisů. Inženýrské stavby, které jsou předmětem daně, jsou výslovně uvedeny v příloze zákona, jedná se především o věže, stožáry a komíny, obecně o výškové stavby k podnikatelskému využití. Pokud se jedná o ostatní inženýrské stavby, ty dani ze staveb nepodléhají a je nutné posoudit případně zdanění pozemků, na kterých se tyto stavby nacházejí. Jednotkou se rozumí jednotka podle NOZ, jednotka zahrnuje byt jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné. Obdobné platí také pro nebytový prostor a pro soubor bytů nebo nebytových prostorů.
Předmětem daně ze staveb a jednotek nejsou
zdanitelné stavby, v nichž jsou zdanitelné jednotky. Je to vcelku logická úprava, která zamezuje tomu, aby stejná nemovitá věc byla předmětem daně dvakrát.I v případě daně ze staveb je u neziskových poplatníků důležitá úprava osvobození od daně, protože se jich řada těchto případů může týkat. Osvobozeny od daně ze staveb tedy např. jsou:
–
Zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky ve vlastnictví České republiky
– podmínkou pro osvobození je, že nejsou využívány k podnikání, pronajímány nebo propachtovány; jsou-li pronajaty nebo propachtovány obci, kraji nebo organizační složce státu anebo příspěvkové organizaci, jsou osvobozeny za předpokladu, že nejsou využívány k podnikání. Osvobození není třeba uplatňovat v daňovém přiznání.–
Zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky ve vlastnictví té obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí
– ZDNV žádné další podmínky pro osvobození nestanoví, není nutné jej uplatňovat v daňovém přiznání. –
Zdanitelné stavby nebo jednotky ve vlastnictví kraje
, které se nacházejí v jeho územním obvodu
– ZDNV žádné další podmínky pro osvobození nestanoví, není nutné jej uplatňovat v daňovém přiznání.–
Zdanitelné stavby veřejně přístupného památkového objektu prohlášeného za kulturní památku,
který je ve vlastnictví České republiky nebo přístupný z důvodů výchovně vzdělávacích na základě písemné smlouvy uzavřené mezi Ministerstvem kultury a vlastníkem – ZDNV přímo jako podmínku v případě takto uzavřené smlouvy stanoví, že ve smlouvě musí být uveden časový a prostorový rozsah zpřístupnění a stanoven jeho režim v souladu s památkovou hodnotou a dalšími způsoby využití objektu. Jinak se ale jedná o obdobnou úpravu, jaká je stanovena pro osvobození pozemků, to znamená, že objekt musí být veřejně přístupný a být ve vlastnictví ČR nebo v případě jiného vlastníka musí být uzavřena smlouva s ministerstvem kultury. Osvobození se uplatní v daňovém přiznání.–
Zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky sloužící:
–
školám a školským zařízením zapsaným ve školském rejstříku,
–
poskytování péče o děti do tří let věku na základě oprávnění provozovat živnostenské podnikání,
–
muzeím a galeriím, které spravují sbírky zapsané do centrální evidence sbírek muzejní povahy vedené Ministerstvem kultury,
–
knihovnám vedeným v evidenci knihoven,
–
veřejným archivům podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu,
–
zdravotnickým zařízením uvedeným v rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb nebo v rozhodnutí o registraci,
–
zařízením sociálních služeb,
–
fundaci nebo ústavu k jimi vykonávané veřejně prospěšné činnosti,
–
spolkům zdravotně postižených občanů.
Jedná se tedy o osvobození staveb a jednotek, které slouží ke konkrétně vyjmenovaným vzdělávacím, kulturním a sociálním účelům. Osvobození je nutné uplatnit v daňovém přiznání.
–
zdanitelné stavby, které jsou budovou, nebo zdanitelné jednotky
ve vlastnictví registrovaných církví a registrovaných náboženských společností
podle zákona upravujícího církve a náboženské společnosti sloužící k vykonávání náboženských obřadů a k výkonu duchovní správy těchto církví a náboženských společností. V tomto případě je tedy podstatné jak vlastnictví, tak i účel těchto staveb či jednotek. Stavby a jednotky jsou osvobozeny od daně, nejsou-li užívány k podnikání, pronajímány nebo propachtovány, osvobození je nutné uplatnit v daňovém přiznání. –
zdanitelné stavby, které jsou budovou, nebo zdanitelné jednotky ve
vlastnictví obecně prospěšných společností, spolků, odborových organizací
, organizací zaměstnavatelů, mezinárodních odborových organizací a jejich pobočných organizací. Stavby a jednotky jsou osvobozeny od daně, nejsou-li užívány k podnikání, pronajímány nebo propachtovány, osvobození je nutné uplatnit v daňovém přiznání.–
zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky ve vlastnictví veřejných výzkumných institucí a veřejných vysokých škol, v tomto případě je tedy rozhodující vlastnické právo těchto subjektů, stavby a jednotky jsou osvobozeny od daně, nejsou-li užívány k podnikání, pronajímány nebo propachtovány, osvobození je nutné uplatnit v daňovém přiznání.
Podléhá-li osvobození pouze část zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky, zjistí se nárok na osvobození z poměru, v jakém je podlahová plocha nadzemní části zdanitelné stavby nebo podlahová plocha jednotky podléhající osvobození k celkové podlahové ploše nadzemních částí zdanitelné stavby nebo podlahové ploše jednotky.
Z pohledu poplatníka je přístup ZDNV stejný jako v případě poplatníků daně z pozemků. Poplatníkem daně je v prvé řadě vlastník zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky. To je opět zásadní zejména u příspěvkových organizací zřízených obcí nebo krajem, protože pokud by měly být poplatníkem daně, musí se jednat o stavby či jednotky, které jsou v jejich vlastnictví. Pokud se jedná o svěřený majetek, poplatníkem je obec nebo kraj jako vlastník. V některých případech bude poplatníkem také nájemce nebo pachtýř.
Pro výpočet daně je potom rozhodující základ daně, tj. výměra zastavěné plochy v m2 u staveb a upravená podlahová plocha v m2 u jednotek, a sazby daně, které se liší podle jednotlivých druhů staveb, sazby se pohybují od 2 Kč/m2 u budovy obytného domu až po 10 Kč/m2 u zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek sloužících k podnikání. Celý postup výpočtu včetně případného použití koe cientů je relativně dobře popsán v § 11 ZDNV a také je součástí formuláře daňového přiznání. Nicméně ve stručnosti uveďme, že v případě zdanitelných staveb se základní sazby daně zvyšují o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží. V případě budov obytného domu a zdanitelných jednotek užívaných k bydlení se základní sazba daně násobí koeficientem velikosti obce, tedy stejný postup jako v případě stavebních pozemků. V některých případech potom může koeficient zvyšující základní sazbu daně stanovit obec obecně závaznou vyhláškou.
Dále doplňme, že zdaňovacím obdobím je vždy zásadně
kalendářní rok
a rozhodující je stav k 1. 1. zdaňovacího období. Pokud v průběhu zdaňovacího období nastanou nějaké změny, nepřihlíží se k nim a promítnou se do daňové povinnosti až v následujícím zdaňovacím období. Daňové přiznání se podává
do 31. 1. zdaňovacího období
. Jedná se o úpravu, kdy se daňové přiznání nepodává zpětně, ale dopředu. To tedy znamená, že za rok 2021 se daňové přiznání podává do 31.1. 2021. Je potřeba ale doplnit, že
daňové přiznání se nepodává,
pokud jej poplatník podal na některé z předchozích zdaňovacích období, případně byla daň vyměřena na některé z předchozích zdaňovacích období z moci úřední, a ve srovnání s tímto předchozím zdaňovacím obdobím nedošlo ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně. Pokud ale dojde v porovnání s obdobím, za které bylo daňové přiznání podáno či daň vyměřena, ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně, je poplatník povinen přiznání podat. Příslušná úprava je obsažena v § 13a odst. 1 a 2 ZDNV. Okolnostmi, jejichž změna vede k podání přiznání,
mohou být např. změna druhu pozemku, změna v užívání stavby, změna výměry nemovité věci, nástavba dalších nadzemních podlaží, v některých případech i změna ceny nemovité věci. Okolnostmi, jejichž změna nevede k podání přiznání,
jsou změna sazeb daně, změna průměrné ceny půdy u jednotlivých katastrálních území, změny nebo stanovení některého z koeficientů a zánik osvobození od daně. K povinnosti podat daňové přiznání nevede ani změna místní příslušnosti správce daně. Závěrem
Cílem příspěvku bylo vzhledem k blížícímu se termínu podání daňového přiznání zrekapitulovat úpravu daně z nemovitých věcí se zaměřením na neziskové poplatníky. Z pohledu těchto subjektů je nutné zaměřit se především na úpravu osvobození od daně, která se jich v řadě případů bude konkrétně týkat.