Zdravotní pojištění a „rozhodná částka“ příjmu od 1. 1. 2020 v
příkladech
Ing.
Antonín
Daněk
V tomto pojednání se v dalším textu formou příkladů zaměříme na postupy zaměstnavatele
v přímé vazbě na výši zúčtovaného příjmu u osob – zaměstnanců v písmenech a) a b), kdy si ukážeme i
praktická řešení platná pro právní podmínky roku 2020, v příkladech č. 1 a č. 8 se ještě vrátíme k
přelomu let 2019/2020.
Ve zdravotním pojištění se v některých situacích odvíjí placení pojistného a plnění
souvisejících zákonných povinností zaměstnavatelem od výše zúčtovaného příjmu zaměstnance. Kromě
dohody o provedení práce (resp. více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele), kde o vzniku
zaměstnání rozhoduje v kalendářním měsíci příjem převyšující 10 000 Kč, máme ještě jednu velmi
důležitou hodnotu. Touto hodnotou je pro roky 2019 i 2020 částka 3 000 Kč, která podle ustanovení §
5 písm. a) bodů 4.–6. zákona č. 48/1997 Sb., o
veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997
Sb.“), přímo ovlivňuje placení pojistného u:
a)
člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro
družstvo práci (i funkci), za kterou je jím odměňován,
b)
osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, resp. více dohod o pracovní
činnosti u jednoho zaměstnavatele,
c)
dobrovolného pracovníka pečovatelské služby.
I. Člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo
práci (i funkci), za kterou je tímto družstvem odměňován
Příklad 1
Člen družstva bez pracovněprávního vztahu k družstvu vykonává pro družstvo úklidové
práce za odměnu v prosinci roku 2019 ve výši 3 100 Kč a v lednu roku 2020 ve výši 2 800
Kč.
V měsíci prosinci výše příjmu účast na zdravotním pojištění založila, ovšem v měsíci lednu
již nikoliv. Zaměstnavatel odhlásí osobu jako zaměstnance k datu 31. 12. 2019, od ledna roku 2020 si
pojištěnec musí řešit svůj pojistný vztah jiným způsobem – viz závěr.
Příklad 2
Člen družstva vykonává v družstvu funkci s měsíční odměnou 2 000 Kč. Zároveň je
zaměstnancem s měsíčním příjmem 24 000 Kč.
Vyměřovacím základem bude v tomto případě úhrn příjmů, tedy částka 26 000 Kč. Neplacení
pojistného z částky 2 000 Kč se týká výhradně situace, kdy jsou splněny podmínky definované v
ustanovení § 5 písm. a) v bodě 4. zákona č. 48/1997
Sb.
II. Zaměstnanec činný na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o
pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele (výjimkou je příklad 5, kde se jedná o zaměstnání u dvou
zaměstnavatelů)
Příklad 3
Příjem zaměstnance na dohodu o pracovní činnosti činil v roce 2020 maximálně 2 999
Kč.
Výší zúčtovaného příjmu není dosaženo částky potřebné pro vznik zaměstnání (resp. osoba
není z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem), proto zaměstnavatel žádné pojistné platit
nebude. Pojištěnec si musí jiným způsobem řešit svoje zdravotní pojištění, třeba registrací v
kategorii osoba bez zdanitelných příjmů.
Příklad 4
Zaměstnanec – poživatel důchodu – pracuje u jednoho zaměstnavatele na základě dvou
dohod o pracovní činnosti s příjmy 1 400 Kč a 1 500 Kč.
Při řešení této situace není důležité, jestli se v kalendářním měsíci jedná o dohody
uzavřené takzvaně „za sebou“ nebo o dohody souběžně běžící. Rozhodující skutečností je úhrnná výše
příjmu za daný kalendářní měsíc.
Protože ani v součtu příjmů není dosaženo částky 3 000 Kč, pojistné na zdravotní pojištění
se neodvádí. Pojistný vztah má zaměstnanec řešen registrací v kategorii osob, za které platí
pojistné stát.
Příklad 5
Pojištěnec je v průběhu roku 2020 zaměstnán u dvou zaměstnavatelů, u každého pracuje
na dohodu o pracovní činnosti s příjmy 2 800 Kč a 2 900 Kč.
Protože ani v jednom zaměstnání nedosáhl příjem na dohodu o pracovní činnosti 3 000 Kč,
nemá osoba v průběhu roku 2020 řešen daným stavem svůj pojistný vztah a musí postupovat ve smyslu
dále uvedeného. Tyto hodnoty nelze sečíst, jelikož nejsou zúčtovány u jednoho zaměstnavatele a žádná
z nich nezakládá povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění.
Příklad 6
Zaměstnanec pracuje od ledna do června roku 2020 na dohodu o pracovní činnosti s
příjmem 1 800 Kč. Do měsíce července je na základě již skončené dohody zúčtována odměna 1 000
Kč.
V případě příjmů zúčtovaných po skončení některé z dohod platí při řešení této situace, že
příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody (která nezaložila účast na zdravotním
pojištění) se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila. Když
sečteme příjem v měsíci červnu ve výši 1 800 Kč s odměnou po skončení dohody 1 000 Kč, nebude v
úhrnu dosaženo potřebné částky 3 000 Kč, a tudíž se problematika placení pojistného na zdravotní
pojištění řešit nebude.
Kdyby však činila odměna zúčtovaná do července alespoň 1 200 Kč, pak by se situace
zásadním způsobem změnila. Dodatečně zúčtovaná odměna by v součtu s příjmem v kalendářním měsíci, ve
kterém dohoda skončila, činila alespoň 3 000 Kč s těmito povinostmi zaměstnavatele:
–
V posledním kalendářním měsíci trvání této dohody vznikne zaměstnání, proto musí být
osoba jako zaměstnanec na tento měsíc přihlášena u zdravotní pojišťovny s použitím kódů „P“ k datu
1. 6. 2020 a „O“ k datu 30. 6. 2020 (pokud dohoda neskončila v červnu dříve).
–
Podat za měsíc červen roku 2020 opravný Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele,
na kterém však bude pouze navýšen počet zaměstnanců (o jednoho).
–
Za měsíc červenec roku 2020 odvést pojistné z částky vyměřovacího základu alespoň 3
000 Kč ve výši 13,5 % ze součtu příslušných částek. Úhradu je zapotřebí provést v rámci hromadné
platby nejpozději do 20. 8. 2020, a to již připsáním platby na určený účet příslušné zdravotní
pojišťovny.
Vzhledem k tomu, že 1. 7. 2020 je datem, ke kterému mohou pojištěnci standardní cestou
změnit zdravotní pojišťovnu, upozorňuji zaměstnavatele, aby této okolnosti vždy věnovali zvýšenou
pozornost (v dané souvislosti podotýkám, že zdravotní pojišťovnu lze změnit i k 1. 1. kalendářního
roku, ovšem jednou za dvanáct měsíců). Kdyby zaměstnanec skutečně změnil k datu 1. 7. 2020 zdravotní
pojišťovnu, provedl by zaměstnavatel odvod částky pojistného ve prospěch té zdravotní pojišťovny, ke
které zaměstnanec k 1. 7. 2020 přestoupil.
Příklad 7
Zaměstnanec má v červenci u jednoho zaměstnavatele souběžné příjmy, a to na základě
pracovní smlouvy 22 000 Kč a na dohodu o pracovní činnosti 2 700 Kč.
Každý, míněno typově odlišný, pracovněprávní vztah se posuzuje samostatně, příjmy se
nesčítají a vyměřovacím základem zaměstnance bude za měsíc červenec částka 22 000 Kč.
Příklad 8
Zaměstnanec (poživatel důchodu) pracoval u zaměstnavatele na přelomu let 2019/2020 s
těmito příjmy:
–
listopad: 3 400 Kč
–
prosinec: 3 180 Kč
–
leden: 0 Kč (nemoc)
–
únor: 2 800 Kč
–
březen: 3 100 Kč
Pro placení pojistné a plnění dalších zákonných povinností zaměstnavatelem rozhoduje
ve zdravotním pojištění u dohod zásadně výše zúčtovaného příjmu, neřeší se například problematika
zaměstnání malého rozsahu.
V návaznosti na výši zúčtovaného příjmu je postup zaměstnavatele
následující:
1.
Přihlásit osobu jako zaměstnance u zdravotní pojišťovny kódem „P“ k datu 1. 11. 2019
(za předpokladu, že zaměstnanec skutečně tento den začal pracovat), zároveň použít k tomuto datu i
kód „D“.
2.
Příjem zaměstnance nedosáhl v měsících lednu a únoru roku 2020 „rozhodné částky“ 3
000 Kč. V této souvislosti použije zaměstnavatel kód „O“ k datu 31. 12. 2019, čímž oznámí zdravotní
pojišťovně, že tato osoba přestala být pro účely placení pojistného na zdravotní pojištění
zaměstnancem, a to z důvodu výše příjmu. Z částky hrubého příjmu 2 800 Kč, dosažené v únoru,
nevzniká účast na zdravotním pojištění, pojistné se neodvádí.
3.
Zaměstnavatel znovu přihlásí zaměstnance u zdravotní pojišťovny kódem „P“ k datu 1.
3., odhlásí jej kódem „O“ k datu 31. 3. a za měsíc březen odvede pojistné z dosaženého
příjmu.
V měsících, kdy se částkou příjmu stane osoba zaměstnancem a vznikne ve zdravotním
pojištění zaměstnání (tedy v listopadu, v prosinci a v březnu), odvede zaměstnavatel za tyto měsíce
pojistné sazbou 13,5 % z dosaženého příjmu.
Po celé období trvání dohody patří zaměstnanec mezi osoby, za které platí pojistné stát,
takže odhlášením zaměstnance na měsíce leden a únor pojištěnci žádný problém ve zdravotním pojištění
nevznikne.
Příklad 9
V jednom měsíci u jednoho zaměstnavatele příjem na dohodu o pracovní činnosti
nedosáhne 3 000 Kč a na dohodu o provedení práce nepřevýší 10 000 Kč.
Ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období
kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho
zaměstnavatele.
Protože se nejedná o stejný typ dohody, není v právní úpravě zdravotního pojištění opora
pro sčítání takových příjmů, nezakládajících účast na zdravotním pojištění. Z titulu takových
zaměstnání účast na zdravotním pojištění nevznikne, protože u žádné z dohod není dosaženo potřebné
částky příjmu. V takových a obdobných případech je ze strany zaměstnavatele vhodné či žádoucí, aby
uvědomil pojištěnce (zaměstnance) o dané skutečnosti, případně mu naznačil možnosti řešení vzniklé
situace – viz dále.
Závěr
Pokud nemá pojištěnec řešené zdravotní pojištění zaměstnáním, v roce 2020 konkrétně v
situacích definovaných v ustanovení § 5 písm. a) v bodech
4)–6) zákona č. 48/1997 Sb. s příjmem alespoň 3 000 Kč za rozhodné období kalendářního
měsíce, přicházejí alternativně v úvahu tyto možnosti řešení pojistného vztahu:
1.
jiné zaměstnání, zakládající účast na zdravotním pojištění dle
§ 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., tedy
s povinností placení pojistného zaměstnavatelem,
2.
podnikání jako OSVČ ve smyslu ustanovení
§ 5 písm. b) zákona č. 48/1997
Sb.,
3.
registrace v kategorii osob, za které platí pojistné stát podle
§ 7 odst. 1 zákona č. 48/1997
Sb.
Pro řešení pojistného vztahu postačí v rámci příslušného kalendářního měsíce třeba i jen
jeden den evidence v některé z těchto tří kategorií. Například celý kalendářní měsíc srpen je
de
facto
vyřešen tím, když zaměstnanec nastoupí do zaměstnání dne 31. 8. – ovšem za situace, kdy
zaměstnavateli vznikne povinnost odvést z dosaženého příjmu pojistné, což je vždy například při
sjednání pracovní smlouvy. Není-li využita ani jedna z těchto tří uvedených možností, stává se pojištěnec na celý
příslušný kalendářní měsíc osobou bez zdanitelných příjmů s povinností přihlásit se do této
kategorie a zaplatit pojistné ve výši 13,5 % z minimální mzdy, což je v roce 2020 částka 1971 Kč
měsíčně.
Alternativně přichází v úvahu i vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění,
kdy nejpoužívanějšími možnosti jsou:
a) Výkon výdělečné činnosti v zahraničí ve smyslu koordinačních nařízení Evropské
unie
U osob ze států Evropské unie včetně Norska, Islandu, Lichtenštejnska, Švýcarska Velké
Británie a Severního Irska se v souvislosti s výkonem výdělečné činnosti postupuje podle Nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o
koordinaci systémů sociálního zabezpečení včetně prováděcího Nařízení č. 987/2009. Jedním ze
základních principů těchto nařízení je pojištění (neboli účast ve všech systémech sociálního
zabezpečení) ve státě, na jehož území je vykonávána výdělečná činnost. Na rozdíl od dalšího bodu
může toto vynětí z českého systému trvat i kratší dobu než šest měsíců.
b) Dlouhodobý pobyt v zahraničí
O dlouhodobém pobytu v cizině hovoříme tehdy, jsou-li splněny tyto tři
podmínky:
1.
nepřetržitý pobyt v cizině trvá déle než 6 měsíců,
2.
zdravotní pojištění v cizině trvá po celou dobu pobytu v cizině,
3.
písemné prohlášení o ukončení platby pojistného bylo doručeno zdravotní pojišťovně
před dnem ukončení platby pojistného.
Osoba splňující uvedené podmínky je tímto vyňata ze zdravotního pojištění v ČR a současně
je povinna [stejně jako při ukončení pojištění z důvodu uvedeného v bodě a)] odevzdat průkaz
pojištěnce české zdravotní pojišťovny. Za osobu dlouhodobě pobývající v cizině nikdo pojistné v ČR
neplatí, současně však tato osoba nemá po uvedenou dobu nárok na poskytování hrazených služeb českým
systémem veřejného zdravotního pojištění.