Zaměstnanci ruší z vlastního rozhodnutí (prozatím bez objektivních příčin) zájezdy a rekreace, které byly hrazeny ze sociálního fondu. Cestovní kanceláře vrací zpět na účet sociálního fondu částky ponížené o stornopoplatky. Podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů jsou od daně z příjmu osvobozeny mj. nepeněžní příspěvky na rekreaci a zájezdy poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci. Je možné stornopoplatek ponechat jako osvobozený výdaj sociálního fondu? Nebo je nutné výši stornopoplatku dodanit, popř. nechat jej uhradit zaměstnance zpět na jeho osobní účet sociálního fondu? Vnitřní předpis o čerpání sociálního fondu tuto problematiku nijak neřeší.
Otázky a odpovědi: Stornopoplatky z dovolené a sociální fond
Ing.
Zdeněk
Morávek
Odpověď:
Podle mého názoru nelze stornopoplatek považovat za příspěvek na rekreaci nebo zájezd zaměstnance, jednoduše z toho důvodu, že stornopoplatek je uhrazen právě proto, že rekreace se neuskutečnila. Domnívám se, že případný stornopoplatek související se zrušením rekreace by měl uhradit zaměstnanec, či přesněji zaměstnanec by jej měl doplatit zaměstnavateli, kterému byl z vrácené platby stržen. Tím by samozřejmě zaměstnanci žádný příjem nevznikl. Pokud se ale zaměstnavatel rozhodne stornopoplatek za zaměstnance uhradit jako svůj náklad, potom se jedná o úhradu za zaměstnance, čímž mu vzniká nepeněžní příjem, který ale nesplňuje osvobození podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a na straně zaměstnance musí být zdaněn včetně úhrady sociálního a zdravotního pojištění.