Otázky a odpovědi: Nezisková organizace - ztráta

Vydáno: 4 minuty čtení
Otázky a odpovědi: Nezisková organizace – ztráta
Ing.
Zdeněk
Morávek
Spolek, který sdružuje právnické osoby za účelem ochrany jejich společných zájmů, má tyto příjmy: členské příspěvky (osvobozeny od daně z příjmů dle § 19 ZDP) a příjmy – příspěvky/podíly na úhradu nákladů spolku. V daňovém přiznání spolek vykazoval ztrátu. Nyní spolek překročil obrat 1 mil. Kč a musel se stát plátcem DPH. Protože se původně účtovalo v jednoduchém účetnictví, musí se kvůli plátcovství DPH přejít na účetnictví „podvojné“ a dodanit pohledávky, tím se bohužel spolek dostane do velkého zisku. Co s tím? Vykázané ztráty z minulých let uplatnit nelze? Odči­tatelnou položku podle § 20 odst. 7 zákona o daních z příjmů také uplatnit nemůže. Je nějaké řešení?
Odpověď:
Předpokládám, že se v daném případě jedná o veřejně prospěšného poplatníka v souladu s § 17a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), a to i přesto, že ustanovení § 17a odst. 2 písm. c) ZDP vylučuje z veřejně prospěšných poplatníků profesní komoru nebo poplatníka založeného za účelem ochrany a hájení podnikatelských zájmů svých členů, u nichž nejsou členské příspěvky osvobozeny od daně, s výjimkou organizace zaměstnavatelů. Vzhledem k tomu, že v dotazu se uvádí, že členské příspěvky přijaté tímto spolkem jsou osvobozeny od daně, mělo by to znamenat, že spolek je veřejně prospěšným poplatníkem.
Z toho tedy vyplývá, že u veřejně prospěšných poplatníků se při přechodu z vedení účetnictví na jednoduché účetnictví postupuje přiměřeně podle přílohy č. 2 k ZDP a při přechodu z jednoduchého účetnictví na vedení účetnictví postupuje přiměřeně podle přílohy č. 3 k ZDP, jak vyplývá z § 23 odst. 18 ZDP. Což mimo jiné znamená, že základ daně bude upravován o hodnotu pohledávek.
Co se týká uplatnění ztráty, je nutné zdůraznit, že uplatnění je možné, ale pouze ztráty daňové. Vzhledem k tomu, že se nejedná o poplatníka s širokým základem daně (§ 18a odst. 5 ZDP), je možné daňové ztráty dosáhnout pouze u vedlejší podnikatelské činnosti, nikoliv v činnosti hlavní. Pokud by v hlavní nepodnikatelské činnosti bylo dosaženo daňové ztráty, budou příjmy z této činnosti vyloučeny ze základu daně na základě § 18a odst. 1 písm. a) ZDP a současně budou ze základu daně vyloučeny i související výdaje. Daňová ztráta tak v tomto případě nemůže být vyměřena.
Souhlasím rovněž s tím, že nelze uplatnit ani snížení základu daně podle § 20 odst. 7 ZDP, protože z tohoto postupu jsou vyloučeny profesní komory a poplatníci založení za účelem ochrany a hájení podnikatelských zájmů svých členů, kteří nejsou organizací zaměstnavatelů.
Současně je nutné doplnit, že nelze uplatnit ani postup podle § 23 odst. 14 ZDP, který umožňuje rozložení dodanění pohledávek, protože tato úprava se týká výhradně poplatníků fyzických osob.
Problematikou se zabýval také jeden z příspěvků Koordinačního výboru, konkrétně se jedná o příspěvek č. 423/23.04.14 Zjištění základu daně z příjmů právnických osob při přechodu z jednoduchého účetnictví na podvojné účetnictví a při přechodu z podvojného účetnictví na jednoduché účetnictví.
Pokud na základě výše uvedeného skutečně bude nutné zvýšit odpovídajícím způsobem základ daně, doporučil bych postupovat podle § 156 a násl. zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a požádat správce daně o posečkání s úhradou daně nebo rozložení její úhrady na splátky.