V následujícím příspěvku vám přinášíme dokončení článku věnovanému účetní závěrce za rok 2019. Tentokrát se zaměříme na další účetní výkazy a přílohu.
Účetní závěrka pro vybrané účetní jednotky 2019 – dokončení
doc. Ing.
Hana
Březinová,
CSc.
Účetní závěrka
Účetní závěrka je ve smyslu § 18 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZÚ“), tvořena účetními výkazy a přílohou, která doplňuje potřebné informace o účetní jednotce a komentuje účetní výkazy. Vyhláška č. 410/2009 Sb. obsahuje závazné vzory účetních výkazů a přílohy. Upravena je jejich povinná obsahová stránka.
Rozvaha
Rozvaha představuje uspořádaný přehled majetku setříděného podle formy (druhů), tzn. aktiva, a podle zdrojů (vlastnictví), tzn. pasiva. Vyhláška uvádí v příloze č. 1 závazné vzory pro:
a)
organizační složky státu,
b)
územní samosprávné celky, svazky obcí a regionální rady regionů soudržnosti,
c)
příspěvkové organizace a
d)
státní fondy.
Aktiva mají ve sloupci „brutto“ majetek oceněný podle § 25 ZÚ, v případě majetku určeného k prodeji pak reálnou hodnotou podle § 27 ZÚ. Ve sloupci „korekce“ se vykazují oprávky a opravné položky, sloupec „netto“ je rozdílem mezi „brutto“ hodnotou a „korekcemi“.
Výkaz zisku a ztráty
Výkaz zisku a ztráty je přehledem nákladů, jež jsou členěny na náklady na činnosti, finanční náklady, náklady na transfery, náklady ze sdílených daní a daň z příjmů, a výnosů v členění na výnosy z činností, finanční výnosy, výnosy z daní a poplatků, výnosy z transferů a výnosy ze sdílených daní a poplatků. Následně se vykazuje výsledek hospodaření.
Položka „C.2. Výsledek hospodaření běžného účetního období“ uvedená ve výkazu zisku a ztráty se musí rovnat položce „C.III.1 Výsledek hospodaření běžného účetního období“ uvedené v rozvaze.
Přehled o změnách peněžních toků
Reforma účetnictví státu upřednostnila akruální princip účetnictví. Znamená to, že do účetního období jsou zahrnovány náklady a výnosy z věcného a časového hlediska, které do něj patří, a to bez ohledu na přírůstek či úbytek peněžních prostředků (výdaje a příjmy). Na základě porovnání výnosů a nákladů se ve výkazu zisku a ztráty zjistí výsledek hospodaření. Ten však nevypovídá o stavu peněžních prostředků účetní jednotky. Stav peněžních prostředků je dán rozdílem mezi příjmy peněžních prostředků a výdaji peněžních prostředků. Z rozvahy lze odvodit přehled o peněžních tocích (cash flow), aby bylo možné zdůvodnit rozdíly mezi výsledkem hospodaření a stavem peněžních prostředků, které má účetní jednotka k dispozici, a bylo možné zdůvodnit, z jaké činnosti se tyto peněžní prostředky generovaly, resp. kde je účetní jednotka vynaložila a kde v jakém majetku zůstávají vázány. Nepřímá metoda sestavení cash flow by měla dojít ke stejným výsledkům, jako výkaz Fin 1, který v podstatě představuje cash flow sestavený přímou metodou.
V účetnictví veřejného sektoru bylo rozhodnuto o formě přehledu o peněžních tocích, který na základě
nepřímé metody
upravuje výsledek hospodaření před zdaněním, jako rozdíl výnosů a nákladů, o: –
peněžní toky z provozní činnosti, tj.
–
nepeněžní operace,
–
změny oběžných aktiv a krátkodobých závazků,
–
zaplacenou daň z příjmů včetně doměrků,
–
přijaté dividendy a podíly na zisku;
–
peněžní toky z dlouhodobých aktiv a
–
peněžní toky z vlastního kapitálu, dlouhodobých závazků a dlouhodobých pohledávek.
Celková změna stavu peněžních prostředků
je tedy dána součtem peněžních toků z provozní činnosti + peněžními toky z dlouhodobých aktiv + peněžními toky z vlastního kapitálu, dlouhodobých závazků a dlouhodobých pohledávek. Tato celková změna představuje rozdíl mezi stavem peněžních prostředků k 1. dni účetního období a k poslednímu dni účetního období.Vybrané účetní jednotky sestavují přehled o peněžních tocích vždy, pokud k rozvahovému dni a za bezprostředně předcházející účetní období, tedy za dvě po sobě jdoucí účetní období, splní následující kritéria (§ 20 odst. 1 písm. c) bodu 1 a 2 ZÚ):
–
aktiva celkem (netto) 40 mil. Kč,
–
roční úhrn čistého obratu 80 mil. Kč.
Přehled o změnách vlastního kapitálu
Z rozvahy se odvozuje přehled o změnách vlastního kapitálu, který zobrazuje stav vlastního kapitálu účetní jednotky a jeho jednotlivých složek k rozvahovému dni minulého účetního období, jeho zvýšení a snížení v průběhu běžného účetního období a stav k rozvahovému dni běžného účetního období.
Pro uživatele účetní závěrky vybraných účetních jednotek je tento výkaz vynikajícím zdrojem analytických informací. Souhrnné položky vlastního kapitálu jsou zpodrobněny následujícím způsobem:
A)
Jmění účetní jednotky a upravující položky
I.
Jmění účetní jednotky
1.
Změna, vznik nebo zánik příslušnosti hospodaření s majetkem státu
2.
Svěření majetku příspěvkové organizaci
3.
Bezúplatné převody
4.
Investiční transfery
5.
Dary
6.
Ostatní
II.
Fond privatizace
III.
Transfery na pořízení dlouhodobého majetku
1.
Svěření majetku příspěvkové organizaci
2.
Bezúplatné převody
3.
Investiční transfery
4.
Dary
5.
Snížení investičních transferů ve věcné a časové souvislosti
6.
Ostatní
IV.
Kurzové rozdíly
V.
Oceňovací rozdíly při prvotním použití metody
1.
Opravné položky k pohledávkám
2.
Odpisy
3.
Ostatní
VI.
Jiné oceňovací rozdíly
1.
Oceňovací rozdíly u cenných papírů a podílů
2.
Oceňovací rozdíly u majetku určeného k prodeji
3.
Ostatní
VII.
Opravy předcházejících účetních období
B)
Fondy účetní jednotky
C)
Výsledek hospodaření
D)
Příjmový a výdajový účet rozpočtového hospodaření
Příloha
Příloha je nedílnou součástí účetní závěrky, vysvětluje a doplňuje informace uvedené v účetních výkazech. Vyhláška uvádí v § 45 uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze a dále uvádí závazný vzor tabulkových částí přílohy v příloze č. 5 vyhlášky.
Rozdělení přílohy na dílčí části
A)
Členění podle zákonných ustanovení
1.
Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky
2.
Nepřetržité trvání účetní jednotky – použití metod (§ 7 odst. 3 ZÚ)
3.
Možnost změny metody, pokud vede k věrnějšímu obrazu o účetní jednotce (§ 7 odst. 4 ZÚ)
4.
Informace o použitých účetních metodách (§ 7 odst. 5 ZÚ)
5.
Identifikační číslo, informaci o zápisu do veřejného rejstříku (§ 18 odst. 3 písm. b) ZÚ)
6.
Informace o významných událostech, které nastaly mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky včetně ekonomických dopadů (§ 19 odst. 6 ZÚ)
B)
Členění podle ustanovení vyhlášky
1.
Podmíněnost nabytí právních účinků vkladu nemovitých věcí do katastru nemovitostí (§ 66 odst. 6 vyhlášky)
2.
U příspěvkových organizací případné vysvětlení, proč nebylo možno fond investic nebo fond reprodukce majetku krýt finančními prostředky (§ 66 odst. 8 vyhlášky)
3.
Vysvětlení jednotlivých položek, které byly v souladu s § 68 vyhlášky vzájemně zúčtovány (v případě, jedná-li se o významnou informaci)
C)
Doplňující informace k položkám rozvahy „C.I.1. Jmění účetní jednotky“ a „C.I.3. Transfery na pořízení dlouhodobého majetku“, a to v členění
1.
Zvýšení stavu transferů na pořízení dlouhodobého majetku za běžné účetní období
2.
Snížení stavu transferů na pořízení dlouhodobého majetku ve věcné a časové souvislosti, a to u vybraných účetních jednotek s výjimkou organizačních složek státu.
D)
Členění pro zvláštní účely
1.
Počet jednotlivých věcí a souborů majetku nebo seznam tohoto majetku, který obsahuje v případě majetku, který byl oceněn podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, nebo v případě souborů tohoto majetku podle § 71 odst. 2 písm. a) počet jednotlivých věcí a souborů majetku a odkaz na průkazný účetní záznam o skutečném stavu tohoto majetku, nebo seznam tohoto majetku
2.
Celková výměra lesních pozemků s lesním porostem, kde se uvádí m2, pokud účetní jednotka vlastní nebo jí přísluší hospodaření k více než 100 000 m2 lesních pozemků s lesním prostorem
3.
Výše ocenění celkové výměry lesních pozemků s lesním porostem ve výši 57 Kč/m2 – výše ocenění celkové výměry lesních pozemků stanovená jako součin výměry a průměrné hodnoty zásob surového dřena na m2; hodnota se uvádí v Kč
4.
Výměra lesních pozemků s lesním porostem oceněných jiným způsobem – celková výměra lesních pozemků s lesním porostem, pokud účetní jednotka vlastní nebo jí přísluší hospodaření k více než 100 000 m2 lesních pozemků s lesním porostem, v případě, že účetní jednotka má k dispozici ocenění lesního porostu také jiným způsobem než podle bodu 3; hodnota se uvádí v m2
5.
Výše ocenění lesních pozemků s lesním porostem oceněných jiným způsobem – výše ocenění celkové výměry lesních pozemků s lesním porostem uvedené v položce D.4.; hodnota se uvádí v Kč
6.
Průměrná výše ocenění výměry lesních pozemků s lesním porostem oceněných jiným způsobem dle položky D.4. Vypočte se jako vážený aritmetický průměr; hodnota se uvádí v Kč/m2
7.
Komentář k ocenění lesních pozemků jiným způsobem.
E)
Ostatní doplňující informace
1.
Doplňující informace k položkám rozvahy
2.
Doplňující informace k položkám výkazu zisku a ztráty
3.
Doplňující informace k položkám přehledu o peněžních tocích
4.
Doplňující informace k položkám přehledu o změnách vlastního kapitálu
F)
Informace o tvorbě a čerpání fondů
G)
Doplňující informace k položce „Stavby“
H)
Bytové domy a bytové jednotky
1.
Budovy pro služby obyvatelstvu
2.
Jiné nebytové domy a nebytové jednotky
3.
Komunikace a veřejné osvětlení
4.
Jiné inženýrské sítě
I)
Ostatní stavby
J)
Doplňující informace k položce „Pozemky“
1.
Stavební pozemky
2.
Lesní pozemky
3.
Zahrady, pastviny, louky, rybníky
4.
Zastavěná plocha
5.
Ostatní pozemky
K)
Doplňující informace k položce A.II.4. Náklady z přecenění reálnou hodnotou výkazu zisku a ztráty
L)
Doplňující informace k položce B.II.4. Výnosy z přecenění reálnou hodnotou výkazu zisku a ztráty
Audit účetní závěrky
Účetní závěrka vybraných účetních jednotek nepodléhá auditu, přestože jsou kategorizovány jako velké účetní jednotky. Je jen na rozhodnutí účetní jednotky, zda se rozhodne pro ověření účetní závěrky statutárním auditorem nebo auditorskou společností. Tento přístup lze doporučit, neboť pro orgány, které schvalují účetní závěrku, a také z důvodů povinného zveřejnění účetní závěrky je vhodné, aby byli uživatelé účetní závěrky ujištěni o její kvalitě, nestrannosti, souladu s právními předpisy, obecně o tom, že účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz skutečností, které se v ní zrcadlí.
Schválení účetní závěrky
Požadavky na schvalování účetních závěrek některých vybraných účetních jednotek stanoví vyhláška č. 220/2013 Sb., o požadavcích na schvalování účetních závěrek některých vybraných účetních jednotek, ve znění pozdějších předpisů.
Je vhodné uvést, že chválení účetní závěrky provádí v zákoně stanovený schvalující orgán. V případě OSS schvaluje účetní závěrku k sestavenou k rozvahovému dni
zřizovatel OSS
nebo OSS, která vykonává zřizovatelskou funkci
.1) Účetní závěrku příspěvkové organizace
sestavenou k rozvahovému dni schvaluje její zřizovatel
nebo ten, kdo vykonává zřizovatelskou funkci.2) V případě krajů
schvaluje účetní závěrku k rozvahovému dni zastupitelstvo kraje
.3)Zastupitelstvo obce
schvaluje účetní závěrku k rozvahovému dni v obci
.4) V případě svazku obcí
schvaluje účetní závěrku určený tříčlenný orgán
svazku obcí.5) Ve městech se postupuje obdobně, tzn., že v hlavním městě Praha
schvaluje účetní závěrku zastupitelstvo hlavního města Prahy
.6) Orgánem schvalujícím účetní závěrku sestavenou k rozvahovému dni Regionální rady
je Výbor
.7)Předání a zveřejnění účetní závěrky
Účetní závěrky vybraných účetních jednotek vstupují do Centrálního systému účetních informací státu. Ministerstvo financí stanoví vyhláškou8):
–
pravidla pro formát, strukturu, přenos a zabezpečení účetních záznamů v technické formě vybraných účetních jednotek v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie,
–
rozsah a četnost předávání účetních záznamů vybranými účetními jednotkami do centrálního systému účetních informací státu v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie,
–
které vybrané účetní jednotky předávají do centrálního systému účetních informací státu pouze účetní záznamy pro sestavení účetních výkazů za Českou republiku a za dílčí konsolidační celek státu,
–
způsob, termíny a rozsah údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů ÚSC, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti a
–
požadavky pro technické a smíšené formy účetních záznamů.
Ve smyslu § 20a zákona o účetnictví zveřejňují účetní závěrku ty účetní jednotky, které jsou zapsány ve veřejných rejstřících. Zveřejnění účetní závěrky za rok 2020 se provádí elektronickým doručením účetní závěrky do příslušného rejstříku nejpozději do 31. 12. 2020.
Závěr
Účetní závěrka vybraných účetních jednotek nezaznamenala pro rok 2019 významných legislativních změn. Účetní jednotky tak mohou plynule navázat na své postupy z předchozího účetního období.
Za zásadní lze považovat zlepšování vnitřního kontrolního systému každé účetní jednotky, do jehož působnosti patří nejen interní audit či kontroly, ale také aktualizované vnitřní účetní předpisy, mezi které patří každoročně vytvářený Harmonogram účetní závěrky a vnitřní předpis pro provádění inventarizací. Z tohoto důvodu se článek zaměřil zejména na tyto dvě oblasti.
Čtenářům lze doporučit v případě zájmu o širší rozsah informací týkajících se účetnictví vybraných účetních jednotek dvě základní publikace autorky, a to:
BŘEZINOVÁ, Hana.
Účetní předpisy pro vybrané účetní jednotky.
Praha. 2017. Wolters Kluwer. 368 s. (tato publikace je jako vázaná kniha nebo e-publikace, a také součást ASPI).BŘEZINOVÁ, Hana.
Účetnictví veřejného sektoru.
Znojmo. 2019. Soukromá vysoká škola ekonomická. 162 s. ISBN 978-80-87314-97-5. Účetní závěrka pro vybrané účetní jednotky 2019 - 1. část
Účetní závěrka pro vybrané účetní jednotky 2019 - 2. část
1) § 56 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
2) § 55a zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
3) § 35 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů.
4) § 50 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů.
5) § 84 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů.
6) § 59 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
7) § 18f zákona č. 248/2010 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů.
8) Vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech), ve znění pozdějších předpisů.