Judikatura Evropského soudního dvora (ESD) v oblasti DPH dopadající na činnost územních samosprávných celků (USC) - 3. část

Vydáno: 36 minut čtení

V časopisu UNES č. 5 na s. 3 a 6/2019 na s. 21 jsme se zabývali judikaturou ESD k DPH v oblasti týkající se předmětu daně při činnosti USC (případně dalších neziskových subjektů). Nyní můžeme pokročit k problematice vymezení plnění osvobozených od DPH bez nároku na odpočet daně.

Judikatura Evropského soudního dvora (ESD) v oblasti DPH dopadající na činnost územních samosprávných celků (USC) – 3. část
Ing.
Zdeněk
Nejezchleb
 
Nájemní vztahy k nemovitostem
 
Vymezení pronájmu nemovitostí
V případě nájemních vztahů se setkávám s tím, že se chybně vychází z českého právního chápání pojmu nájem (případně pacht). Vymezení nájmu pro účely DPH je autonomní na úpravě našeho zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). Informace Ministerstva financí ČR (dále jen „MFČR“) z roku 2018 k tomuto uvádí:
Nájem nemovité věci (poskytnutí práva užití) zákon o DPH nevymezuje, a protože jde o pojem z oblasti DPH, která je v rámci EU harmonizována, je třeba ho posuzovat konformně s cíli evropského práva, tj. bez ohledu na to, jaký význam mu přikládá vnitrostátní soukromé právo. Charakteristika nájmu nemovité věci, kterému směrnice o DPH přisuzuje osvobození od daně, vychází převážně z judikatury SDEU, podle které se jedná o poskytnutí práva pro danou osobu na smluvenou dobu a za smluvenou úplatu zabrat a užívat přesně vymezenou nemovitou věc jako vlastník za současného vyloučení stejných práv třetích osob.
V praxi se nejčastěji setkáváme s problémem nalezení hranice, kdy se jedná již o pronájem a v jakém případě se jedná o pouhé poskytnutí práva.
V případu
9 Afs 93/2008
řešil Nejvyšší správní soud, zda právo umístit výherní hrací automaty je pronájmem (osvobozeno od DPH) nebo obecným poskytnutím práva – s DPH. Ve svém rozhodnutí vycházejícím z předchozí judikatury ESD uvádí Nejvyšší správní soud například následující:
V souzené věci je zejména nesporné, že podnájemce neměl klíč od podnajatého prostoru (výpověď jednatele stěžovatele v protokolu ze dne 3. 10. 2007, čj. 68330/07/086930/6839), tedy neměl přístup k místnosti, kterou měl užívat na základě nájemního vztahu. Tato skutečnost již sama o sobě popírá podstatu nájemního, resp. podnájemního vztahu. Doplnění výpovědi uvedené v protokolu ze dne 11. 10. 2007, čj. 69730/07/086930/6839, že podnájemce neměl klíč, neboť zmocnil stěžovatele k tomu, aby sám otevíral dveře zaměstnancům podnájemce, nebylo nikterak doloženo a neprokázalo, že by podnájemce měl možnost přístupu k podnajatému prostoru jako by byl vlastníkem. Podnájemce navíc mohl nemovitost využívat pouze tím způsobem, že zde umístil výherní hrací automaty. V daném případě není užití místnosti či vymezeného prostoru cílem smlouvy, ale pouhým prostředkem k dosažení cíle jiného. Hlavním cílem, tedy příčinou uzavření předmětné podnájemní smlouvy, nebylo dle názoru soudu pasivní přenechání prostoru k užívání, ale poskytnutí práva na provozování herny s výherními hracími přístroji, včetně zajišťování obsluhy výherních hracích přístrojů a zákonem předepsaného dohledu. Skutečnost, že zajištění obsluhy výherních hracích přístrojů a službu dohledu stěžovatel zdaňoval samostatně, nemůže mít na posouzení charakteru poskytovaného plnění žádný vliv.
I s ohledem na toto rozhodnutí nebudeme pod nájemní vztahy podřazovat například následující případy:
pronájem prostor k umístění nápojových automatů (například na sportovištích či kulturních zařízeních),
pronájem prostor k umístění nápojových automatů (například na sportovištích či kulturních zařízeních),
poskytnutí práva umístit anténu (například na komín, vysokou budovu školy …),
poskytnutí práva umístit anténu (například na komín, vysokou budovu školy …),
umístění reklamy na bytový dům města (na