Evidencí v kategorii osob, za které platí pojistné stát (a to i jen po část kalendářního měsíce nebo dokonce jeden den v daném měsíci), má pojištěnec vyřešen pro celý tento kalendářní měsíc svůj pojistný vztah a o placení pojistného za zbylé kalendářní dny tohoto měsíce se nemusí starat. V tomto příspěvku se soustředíme na analýzu některých situací z praxe, které mohou nastat v případech, kdy na sebe navazují kategorie osob, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát.
Vybrané situace u „státních kategorií“ zdravotního pojištění
Ing.
Antonín
Daněk
V následujícím textu budeme rozebírat situace, kdy bude pojištěnec alespoň po část každého ze dvou na sebe navazujících kalendářních měsíců zařazen u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát.
U každé „státní kategorie“ je nutno respektovat zákonnou osmidenní lhůtu pro oznámení takové změny buď zaměstnavatelem, nebo pojištěncem. Nedodržením lhůty, resp. neoznámením vzniku nároku na zařazení do této kategorie přichází zdravotní pojišťovna v roce 2019 o pojistné, hrazené za každou takovou osobu ze státního rozpočtu měsíčně ve výši 1 018 Kč.
Příklad 1
Pojištěnci je odejmut invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně dne 7. 5. a od 3. 6. začne pobírat dávku pomoci v hmotné nouzi.
Z hlediska zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát, nerozhoduje u poživatele invalidního důchodu stupeň invalidity, ale musí se jednat o důchod z důchodového pojištění. Za poživatele důchodu se pro účely zdravotního pojištění považuje osoba i v měsících, kdy jí podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží. Podle § 7 odst. 1 písm. f) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.“), platí stát pojistné za osobu pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi (a osoby společně posuzované) za podmínky, že podle potvrzení plátce této dávky nejsou v pracovním ani obdobném vztahu, nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost, nejsou v evidenci uchazečů o zaměstnání, nejde o poživatele důchodu, ani o poživatele rodičovského příspěvku nebo o nezaopatřené dítě.
Příklad 2
Žena ukončila mateřskou dovolenou (pobírání peněžité pomoci v mateřství) dne 12. 6. a bezprostředně po skončení mateřské dovolené začala pobírat rodičovský příspěvek.
Pokud na období mateřské dovolené plynule (tj. bez přerušení) navazuje rodičovská dovolená nebo pobírání rodičovského příspěvku, nemusí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně takovou skutečnost oznamovat, protože zaměstnankyně je již z dřívější doby přihlášena kódem „M“. V těchto případech se kód „U“ použije při skončení rodičovské dovolené nebo skončením pobírání rodičovského příspěvku podle toho, která kategorie bude ukončena později, neboť v obou případech je za ženu plátcem pojistného stát. Kdyby však došlo k přerušení těchto na sebe navazujících kategorií například čerpáním řádné dovolené po skončení mateřské dovolené, pak musí zaměstnavatel použít kód „U“ k oznámení ukončení mateřské dovolené a následně pak kód „M“, který oznámí opětovné zařazení ženy mezi osoby, za které platí pojistné stát.
Není-li žena zaměstnána, pak zahájení (a ukončení) pobírání rodičovského příspěvku oznamuje zdravotní pojišťovně sama.
Připomínám, že příjemcem rodičovského příspěvku anebo osobou na rodičovské dovolené může být i muž.
Příklad 3
Žena pracující v rámci tzv. nekolidujícího zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek formou pracovní smlouvy ukončí evidenci na Úřadě práce dne 14. 5. a 29. 5. nastoupí na mateřskou dovolenou.
Skončením evidence na Úřadě práce přestává stát za ženu platit pojistné, zaměstnavatel použije kód „J“ k datu 14. 5. Následný nástup na mateřskou dovolenou zakládá opětovný nárok na registraci v kategorii osob, za které platí pojistné stát, zaměstnavatel použije kód „M“ s datem 29. 5.
Příklad 4
Muž jako příjemce rodičovského příspěvku podniká. V podnikání se mu nedaří, proto se rozhodne ukončit samostatnou výdělečnou činnost ke dni 31. 7. Ke stejnému datu, tedy k 31. 7., je rovněž ukončeno pobírání rodičovského příspěvku a od 20. 8. začne pečovat o osobu závislou na péči jiné osoby.
Pokud se na osobu vztahuje v souvislosti s jeho podnikatelskou činností povinnost placení záloh (které mohou být v tomto případě nižší, než je v roce 2019 zákonem určené minimum 2 208 Kč), je povinností zaplatit tuto zálohu ještě za poslední měsíc výkonu samostatné výdělečné činnosti, tedy za červenec, a to nejpozději do 8. 8. Protože péče o osobu závislou na péči jiné osoby započne dne 20. 8., nevznikne pojištěnci u zdravotní pojišťovny problém. Podmínky péče o osoby závislé na péči jiné osoby jsou specifikovány v § 7 odst. 1 písm. g) zákona č. 48/1997 Sb., kdy je pečující osoba ve „státní kategorii“ tehdy, pokud pečuje o osobu ve stupni závislosti II, III nebo IV a u dítěte do 10 let ve stupni závislosti I.
Příklad 5
Pojištěnec je příjemcem dávek nemocenského pojištění na základě onemocnění v ochranné lhůtě po skončení zaměstnání do 23. 7. a od 27. 8. je mu přiznán starobní důchod.
Pokud pojištěnec onemocní v ochranné lhůtě po skončení zaměstnání, je ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné stát, jako příjemce dávek nemocenského pojištění. Tuto skutečnost může oznámit zdravotní pojišťovně bývalý zaměstnavatel s použitím kódů „N“ (začátek období pobírání nemocenských dávek) a „K“ (ukončení pobírání těchto dávek). Zaměstnavatel sděluje tyto skutečnosti zdravotní pojišťovně tehdy, jsou-li mu známy. Nicméně pojištěnec by v tomto směru neměl na zaměstnavatele spoléhat a s ohledem na svůj zdravotní stav by sám měl předložit zdravotní pojišťovně doklad o pobírání dávek nemocenského pojištění, jelikož je to jeho zákonná povinnost. Tímto postupem má vyřešen svůj pojistný vztah po celou dobu pobírání těchto dávek. Po ukončení pobírání těchto dávek (a i poté bezprostředně po obdržení rozhodnutí o přiznání důchodu) bude zdravotní pojišťovně dokladovat nárok na pokračování evidence v kategorii osob, za které platí pojistné stát.
Příklad 6
Student ukončí řádně studium na vysoké škole složením státní zkoušky dne 20. 6. a na Úřadě práce se zaregistruje jako uchazeč o zaměstnání.
Z pohledu zákona o státní sociální podpoře je student nezaopatřeným dítětem v kalendářním měsíci, ve kterém řádně ukončil studium na vysoké škole, a dále ještě v kalendářním měsíci následujícím po kalendářním měsíci, ve kterém bylo studium řádně ukončeno, za podmínky, že po celý tento kalendářní měsíc není výdělečně činný ve smyslu ustanovení § 10 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a ani nemá po celý měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
Pokud student řádně ukončí studium v průběhu měsíce června a na základě předcházejícího odstavce mu vznikne nárok na registraci v kategorii osob, za které hradí pojistné stát, ještě po celý kalendářní měsíc červenec, pak postačí, když se zaregistruje na Úřadě práce jako uchazeč o zaměstnání kdykoli v průběhu měsíce srpna. Zcela relevantně vyřeší tento bývalý student svůj pojistný vztah i tehdy, pokud v průběhu srpna nastoupí do zaměstnání nebo začne podnikat.
Příklad 7
U ženy na rodičovské dovolené trvá pracovněprávní vztah. Ukončením rodičovské dovolené a dovršením tří let věku dítěte měla v úmyslu nastoupit do zaměstnání, nicméně zaměstnavatel pro ni momentálně nemá pracovní uplatnění. Mezi oběma stranami došlo k dohodě, kdy ženě je poskytnuto neplacené volno s tím, že od určitého data žena do zaměstnání opět nastoupí.
Vzhledem k tomu, že byla ukončena rodičovská dovolená, oznámí zaměstnavatel tuto skutečnost zdravotní pojišťovně kódem „U“. V měsíci, ve kterém ještě rodičovská dovolená trvala (byť po část tohoto měsíce), má žena svůj pojistný vztah vyřešen. Pro další postup se nabízí varianta, podle které může být žena zařazena u své zdravotní pojišťovny jako osoba celodenně osobně a řádně pečující o jedno dítě do sedmi let věku. Splňuje-li tato žena zákonné podmínky, pak dle ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů:
–
vystaví svému zaměstnavateli v tomto duchu čestné prohlášení a
vystaví svému zaměstnavateli v tomto duchu čestné prohlášení a
–
zaměstnavatel nemusí dodržet u zaměstnankyně minimální vyměřovací základ, takže žádné pojistné nebude placeno.
zaměstnavatel nemusí dodržet u zaměstnankyně minimální vyměřovací základ, takže žádné pojistné nebude placeno.
V této souvislosti však zaměstnavatel nesmí opomenout přihlásit tuto zaměstnankyni kódem „L“ (v podstatě ke dni vystavení čestného prohlášení) a následně pak odhlásit kódem „T“ ke dni předcházejícímu dni, ve kterém zaměstnankyně opět začne pracovat. Těmito dvěma kódy se vymezuje další období, po které je za dotyčnou osobu plátcem pojistného stát dle § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 48/1997 Sb. – v situaci, kdy tato „pečující osoba“ nemá žádné příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti.
Po datu 1. 1. 2015 již ve zdravotním pojištění není z pohledu placení pojistného řešena problematika neplaceného volna, naopak důležitým parametrem se stal minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrná část. Splňuje-li tedy žena (případně muž nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů) podmínky celodenní osobní a řádné péče podle zákona a současně nemá příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti, pak vystaví zaměstnavateli například toto čestné prohlášení:
| Čestně prohlašuji, že splňuji podmínky celodenní osobní a řádné péče alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., tudíž pro mě neplatí v zaměstnání minimální vyměřovací základ. Dále prohlašuji, že nemám příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti, a na základě této skutečnosti je za mě plátcem pojistného stát ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 písm. k) z ákona č. 48/1997 Sb. Změnu (zahájení zaměstnání nebo podnikání anebo změnu v podmínkách péče) oznámím zaměstnavateli do osmi dnů. Ve …….. dne………. ………………………………………………..…........ Příjmení, jméno, adresa trvalého bydliště, podpis |
Čestné prohlášení jako rozhodný doklad si zaměstnavatel pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny založí ve mzdové evidenci.
Z uvedeného plyne, že taková osoba může být registrována v kategorii, za kterou platí pojistné stát, pouze v případě, kdy nemá příjem ze zaměstnání ani ze své samostatné výdělečné činnosti. Pokud takový příjem vykazuje, stát pojistné neplatí, avšak při splnění zákonných podmínek má tato osoba zvýhodnění v tom smyslu, že zaměstnavatel nemusí při odvodu pojistného dodržet minimální vyměřovací základ dle ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb.
Naproti tomu za ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené a příjemce rodičovského příspěvku platí pojistné na zdravotní pojištění stát bez ohledu na skutečnost, zda mají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti.
Zvláštní „státní kategorie“
Mezi specifické kategorie osob, za které je plátcem pojistného stát, patří například:
–
osoby invalidní ve třetím stupni nebo které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo starobního důchodu a nemají příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti a nepožívají žádný důchod z ciziny, nebo tento důchod nepřesahuje měsíčně částku ve výši minimální mzdy,
–
osoby ve výkonu zabezpečovací
detence
nebo vazby nebo osoby ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve výkonu ústavního ochranného léčení a další.Osoba bez zdanitelných příjmů
Pokud období mezi ukončením jedné „státní kategorie“ a započetím další trvá po dobu nejméně jednoho celého kalendářního měsíce, může (anebo musí) pojištěnec vyřešit svoji situaci přihlášením se u své zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů se zaplacením pojistného v částce 1 803 Kč za každý takový měsíc. Pokud by takto neučinil, vyzvala by jej k tomuto kroku dříve či později sama zdravotní pojišťovna, ovšem z takto vzniklého dluhu na pojistném by se současně odvíjelo i penále. Osobou bez zdanitelných příjmů nemůže být pojištěnec tehdy, pokud je zaměstnancem nebo když podniká jako OSVČ.
Plnění oznamovací povinnosti
Je-li osoba zaměstnána, sděluje skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem zdravotní pojišťovně zaměstnavatel za předpokladu, že mu zaměstnanec tyto řádně oznámí. Na pojištěnce jako zaměstnance přechází povinnost oznámení této skutečnosti zdravotní pojišťovně tehdy, pokud tuto zaměstnavateli neoznámil, nebo pokud zjistí, že zaměstnavatel oznamovací povinnost nesplnil, třebaže mu zaměstnanec příslušnou skutečnost řádně sdělil. Za porušení oznamovací povinnosti může zdravotní pojišťovna uložit pokutu zaměstnavateli až do výše 200 000 Kč a pojištěnci až v částce 10 000 Kč.