Pracuji u zaměstnavatele, u kterého mám uzavřenou pracovní smlouvu, a zároveň u stejného zaměstnavatele vykonávám práci na základě dohody o provedení práce s příjmem do 10 000 Kč měsíčně. Mám však pochybnosti o správnosti výpočtu mé mzdy. Jakým způsobem mám postupovat, když zaměstnavatel na mé pochybnosti vznesené přímo ve mzdové účtárně nereaguje?
Dotazy k závislé činnosti a k pojistnému na důchodové pojištění v souvislosti se zrušením důchodového spoření
Jana
Šmídová
Odpověď
Za předpokladu, že poplatník má pochybnosti o správnosti sražené nebo vybrané daně, má možnost využít ustanovení § 237 daňového řádu – Stížnost na postup plátce daně –, kde je uvedeno, že má-li poplatník pochyby o správnosti sražené nebo vybrané daně, může nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy se o výši sražené nebo vybrané daně dozvěděl, požádat plátce daně o vysvětlení. V žádosti uvede důvody svých pochybností. Podle odst. 2 citovaného ustanovení je pak plátce daně povinen podat poplatníkovi písemné vysvětlení do 30 dnů ode dne, kdy žádost obdržel. V případě, že poplatník nesouhlasí s postupem plátce daně, může podat stížnost na jeho postup správci daně, který je tomuto plátci daně místně příslušný, a to do 30 dnů ode dne, kdy poplatník obdržel od plátce daně vysvětlení. Nesplní-li plátce daně svoji povinnost podle odstavce 2, je poplatník oprávněn podat takovou stížnost správci daně do 60 dnů ode dne, kdy měl plátce daně podat poplatníkovi vysvětlení.
V této souvislosti je však nutné uvést způsob zdanění u příjmů ze závislé činnosti podle § 6 zákona o daních z příjmů prostřednictvím plátce daně – zaměstnavatele:
Podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů jsou příjmy ze závislé činnosti plnění v podobě příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru nebo poměru obdobného, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce. Z této citace je zřejmé, že zákon nerozlišuje, na základě jakého smluvního vztahu jsou tyto příjmy vypláceny, tedy že pravidla pro zdaňování příjmů ze závislé činnosti platí obecně, což je zřejmé i z § 6 odst. 2 zákona o daních z příjmů, kde je uvedeno, že poplatník s příjmy ze závislé činnosti je označen jako „zaměstnanec“ a plátce příjmu jako „zaměstnavatel“.
Pro samotný způsob zdanění příjmů plynoucích poplatníkovi souběžně prostřednictvím hlavního pracovního poměru a na základě dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele (plátce daně) je rozhodující, zda poplatník (zaměstnanec) má u tohoto plátce daně podepsané Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (dále jen „prohlášení k dani“), či nikoliv.
Přičemž podle § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně pouze v případech, jedná-li se o příjmy podle odstavce 1, plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, a zaměstnanec u tohoto plátce daně
nepodepsal
prohlášení k dani podle § 38k odstavce 4, 5 nebo 7.Za předpokladu, že poplatník u plátce daně
podepíše
(za splnění dalších zákonných podmínek) prohlášení k dani na určité zdaňovací období, pak tyto výše uvedené příjmy plynoucí na základě dohody o provedení práce vztahující se k tomuto období se zdaňují zálohovou daní (a to bez ohledu na výši příjmů) stejně jako příjmy z hlavního pracovního poměru. Pro účely stanovení základu daně podle § 6 odst. 12 zákona o daních z příjmů se tyto příjmy následně sčítají, přičemž se přihlédne ke skutečnosti, které příjmy se navyšují o povinné pojistné, a které nikoliv. Ve Vašem případě se jednalo o hrubý příjem do 10 000 Kč měsíčně z dohody o provedení práce – tento příjem se nenavyšuje o povinné pojistné, přičemž příjem z hlavního pracovního poměru se v souladu s pojistnými zákony navýšil o povinné pojistné ve výši 34 %.