Personální pravomoci rady obce, starosty a tajemníka obecního úřadu

Vydáno: 32 minut čtení

Obec, i přes své postavení právnické osoby (veřejnoprávní korporace) nemá ustaven standardní statutární orgán tak, jak jej známe například u právnických osob soukromého práva (obchodních společností, spolků, fundací nebo ústavů) či veřejného práva (příspěvkových organizací či státních podniků). Vůli tvoří a projevují navenek zákonem o obcích stanovené orgány obce, kolektivní či individuální. Jednou ze standardních činností obce je výkon personální pravomoci vůči zaměstnancům obce, tedy plnění úkolů zaměstnavatele v pracovněprávních vztazích. O rozdělení personální pravomoci a jejím výkonu uvnitř obce pojednává následující příspěvek.

Personální pravomoci rady obce, starosty a tajemníka obecního úřadu
JUDr.
Václav
Dobrozemský
V souladu se zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“), mohou úkoly zaměstnavatele v obci vykonávat rada obce, starosta a tajemník obecního úřadu. Nebude však pravidlem, že všechny tyto orgány budou v obci ustaveny (zřízeny). Proto může v obcích docházet k nejrůznějším modifikacím, které řeší zejména zákon o obcích.
Z jednotlivých ustanovení zákona o obcích1) lze dovodit, jaké kategorie zaměstnanců mohou v obci existovat.
„Z výše uvedeného vyplývá, že zákon o obcích definuje několik kategorií zaměstnanců obce, z nichž dvě hlavní kategorie představují zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu (v rámci nichž je pak možno dále rozlišovat zaměstnance zařazené do obecního úřadu, kteří jsou úředníky dle zákona o úřednících ÚSC, a ostatní zaměstnance zařazené do obecního úřadu) vůči nimž plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele tajemník obecního úřadu (pokud je tato funkce v obci zřízena) a zaměstnanci obce zařazení do organizačních složek obce. Dle názoru Ministerstva vnitra pak zejména z výše uvedeného ustanovení § 103 odst. 4 písm. b) zákona o obcích lze dovodit, že existuje ještě „zbytková“ kategorie zaměstnanců obce, což jsou zaměstnanci nezařazení do obecního úřadu ani do organizační složky. Takovými zaměstnanci obce mohou být např. strážníci obecní policie. Takovým „nezařazeným“ za­měst­nancem obce pak může být též uklízečka, vůči které by úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele vykonával starosta obce (bez ohledu na to, zda je v obci funkce tajemníka zřízena či nikoliv). Není tak např. vyloučeno, aby starosta obce sám přijímal „nezařazené“ zaměstnance obce (a to jak formou pracovních smluv, tak na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr). Počet takových „nezařazených“ zaměstnanců je samozřejmě omezen rozpočtem obce schvalovaným zastupitelstvem obce v rámci jeho vyhrazené pravomoci.“
2)
S ohledem na výše uvedené lze shrnout, že v obci mohou být zaměstnanci zařazeni takto:
zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu,
zaměstnanci obce nezařazení do obecního úřadu (například osoby vykonávající práci na základě dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti, ale i zaměstnanci v pracovním poměru),
zaměstnanci obce zařazení v organizačních složkách obce,
zaměstnanci obce zařazení ve zvláštních orgánech (např. komise k projednávání přestupků, povodňová komise, komise pro sociálně právní ochranu dětí),
zaměstnanci obce zařazení v dalších orgánech (např. obecní policie).
Podle kategorie zaměstnanců zákon o obcích či zvláštní zákony3) určují, která osoba či orgán obce plní v pra­covněprávních vztazích úkoly (statutárního orgánu) zaměstnavatele.
 
Rada obce
Rada obce je dle § 99 odst. 1 zákona o obcích výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti a ze své činnosti odpovídá zastupitelstvu obce.
 
Personální pravomoc ve vztahu k vedoucím odborů
Dle § 102 odst. 2 písm. f) zákona o obcích je radě obce vyhrazeno stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizovat a zrušovat odbory a oddělení obecního úřadu (