Využití controllingu pro řízení nákladů ve veřejném sektoru

Vydáno: 15 minut čtení

Následující článek je zaměřen na controlling a jeho aplikaci v účetních jednotkách zařazených do oblasti veřejného sektoru. V jeho první části je nastíněna stručná návaznost účetní reformy veřejných financí a využití účetních dat pro účely finančního řízení. Druhá část článku je věnována objasnění podstaty a významu controllingu. V poslední části jsou shrnuty některé poznatky z implementace controllingu ve veřejném sektoru.

Využití controllingu pro řízení nákladů ve veřejném sektoru
doc. Ing.
Jana
Vodáková,
Ph.D.
 
Účetní data a jejich využití pro řízení
Účetní reforma veřejných financí, která byla v českém veřejném sektoru spuštěna přibližně v roce 2005 a jejíž podstatná část byla dokončena v roce 2011, otevřela účetním jednotkám ve veřejném sektoru prostor pro využívání nástrojů řízení, které byly dosud vyhrazeny především podnikatelům. Ne že by do té doby nebylo možno např. porovnávat a vyhodnocovat náklady (resp. výdaje) obcí, škol či nemocnic, ale v souvislosti s účetní reformou bylo finanční výkaznictví výnosů, a především nákladů doplněno o dříve neevidované druhy (např. objemově významné odpisy dlouhodobého majetku) a výnosy a náklady začaly být zachycovány ve věcných a časových souvislostech, takže potenciál účetních dat pro jejich využití při řízení se zvýšil.
Od roku 2011 mají externí i interní uživatelé k dispozici poměrně širokou škálu účetních dat nejen pro účely evidenční či kontrolní, ale i pro potřeby finančního řízení, a tato data jsou také pravidelně zveřejňována. Například na informačním portálu Ministerstva financí České republiky MONITOR lze nalézt rozpočtová a účetní data organizací veřejné správy již v téměř devítileté časové řadě a využít jich pro účely různých ekonomických rozborů. Pro potřeby interního finančního řízení ale tato data nemusejí být dostačující, zvláště v případě větších subjektů zahrnujících mnoho vnitroorganizačních útvarů, či subjektu, který provádí současně více činností a má potřebu monitorovat výnosy a náklady těchto středisek či aktivit samostatně, porovnávat je se standardy, plánem, kalkulacemi apod.
V takovém případě je nezbytné informační systém tvořený finančním účetnictvím doplnit o účetnictví nákladové (manažersk