Transfery u ÚSC a PO, 5. část - specifika přijatých provozních transferů u PO

Vydáno: 17 minut čtení

V rámci popisu problematiky transferů ÚSC a jimi zřízených PO se nyní zaměříme na speciální případy provozních dotací PO. Tímto příspěvkem zároveň uzavíráme problematiku transferů u ÚSC a PO.

Transfery u ÚSC a PO – V. část – specifika přijatých provozních transferů u PO
Ing.
Zdeněk
Nejezchleb
Provozní
dotace
z prostředků Evropské unie (základní režim)
 
Úvodem
Jedním z nejčastěji diskutovaných účetních problémů PO je otázka způsobu účtování dotací financovaných z prostředků Evropské unie (EU). Nejasnosti v této oblasti jsou vyvolány zmatečnou právní úpravou, kdy podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 250/2000 Sb.“), a na to navazujícího Českého účetního standardu (dále jen ČÚS) č. 704 je nespotřebovaná částka z předfinancování v případě provozních dotací EU směrována do rezervního fondu (účet 414). Požadavek, aby finanční prostředky z předfinancování, které mají být buď vráceny, nebo využity v následujících letech, byly „vyčleněny zvlášť“, je v pořádku. Vykazovat nespotřebované prostředky, které jsou k potenciálnímu vrácení, jako vlastní zdroj příspěvkové organizace, je ale v rozporu s obecnými účetními principy (princip opatrnosti), neboť se jedná o závazky.
Zároveň se v rámci účtování máme snažit o co největší jednotnost účetních metod (tedy obecné účtování o transferech podle ČÚS č. 703), neboť i
dotace
přijaté z prostředků EU splňují charakteristiku transferu.
 
Pojem „nespotřebované prostředky“
Zaměřme se nyní na vymezení pojmu „nespotřebované prostředky“, jak je tento pojem použit v § 28 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb.
(6) Pokud se prostředky poskytnuté podle odstavce 5 nespotřebují do konce kalendářního roku, převádějí se do rezervního fondu jako zdroj financování v následujících letech a mohou se použít pouze na stanovený účel. V rezervním fondu se tyto zdroje sledují odděleně.
Příklad 1
Příspěvková organizace (základní škola) přijme v říjnu roku 2017 z programu ERASMUS první platbu (zálohu) ve výši 200 000 Kč. Do konce roku vynaloží náklady, které považuje za uznatelné, ve výši 160 000 Kč (na tuto výši byla také na konci roku zaúčtována dohadná položka aktivní zápisem MD 388/D 672). Ke konci roku ale byly z daných 160 000 Kč neuhrazené závazky ve výši 50 000 Kč (profinancováno bude v roce 2017 pouze 110 000 Kč). Otázkou je, zda za „nespotřebované prostředky“ má být považováno 90 000 Kč (tedy podle peněžního toku), nebo jen 40 000 Kč (porovnávání s náklady).
Znění zákona č. 250/2000 Sb. by napovídalo tomu, že je v tomto případě myšlena „hromádka peněz“ – tedy do rezervního fondu má být převedeno 90 000 Kč. To je ale nekompatibilní řešení s ustanovením bodu 6.3.1. c) ČÚS č. 704, který jednoznačně směřuje k tomu, že se jedná o „časové rozlišení dotace“ – účtování MD 672/D 414. Pokud bychom takto zúčtovali celou hodnotu nespotřebovaných peněžních prostředků, tedy 90 000 Kč, budeme na tomto projektu v roce 2017 vykazovat ztrátu 50 000 Kč, abychom následující rok (kdy dojde k ukončení projektu) vykázali zisk ve stejné výši.
Aby byla dodržena myšlenka, že se převádí nespotřebované prostředky v peněžním slova smyslu a zároveň bylo dosaženo účtování požadovaného ČÚS č. 704, bylo by nutné ještě hodnotu zachycenou na účtu 672 nějakým způsobem korigovat – například MD