Transfery u ÚSC a PO, 5. část - specifika přijatých provozních transferů u PO

Vydáno: 17 minut čtení

V rámci popisu problematiky transferů ÚSC a jimi zřízených PO se nyní zaměříme na speciální případy provozních dotací PO. Tímto příspěvkem zároveň uzavíráme problematiku transferů u ÚSC a PO.

Transfery u ÚSC a PO – V. část – specifika přijatých provozních transferů u PO
Ing.
Zdeněk
Nejezchleb
Provozní
dotace
z prostředků Evropské unie (základní režim)
 
Úvodem
Jedním z nejčastěji diskutovaných účetních problémů PO je otázka způsobu účtování dotací financovaných z prostředků Evropské unie (EU). Nejasnosti v této oblasti jsou vyvolány zmatečnou právní úpravou, kdy podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 250/2000 Sb.“), a na to navazujícího Českého účetního standardu (dále jen ČÚS) č. 704 je nespotřebovaná částka z předfinancování v případě provozních dotací EU směrována do rezervního fondu (účet 414). Požadavek, aby finanční prostředky z předfinancování, které mají být buď vráceny, nebo využity v následujících letech, byly „vyčleněny zvlášť“, je v pořádku. Vykazovat nespotřebované prostředky, které jsou k potenciálnímu vrácení, jako vlastní zdroj příspěvkové organizace, je ale v rozporu s obecnými účetními principy (princip opatrnosti), neboť se jedná o závazky.
Zároveň se v rámci účtování máme snažit o co největší jednotnost účetních metod (tedy obecné účtování o transferech podle ČÚS č. 703), neboť i
dotace
přijaté z prostředků EU splňují charakteristiku transferu.
 
Pojem „nespotřebované prostředky“
Zaměřme se nyní na vymezení pojmu „nespotřebované prostředky“, jak je tento pojem použit v § 28 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb.
(6) Pokud se prostředky poskytnuté podle odstavce 5 nespotřebují do konce kalendářního roku, převádějí se do rezervního fondu jako zdroj financování v následujících letech a mohou se použít pouze na stanovený účel. V rezervním fondu se tyto zdroje sledují odděleně.
Příklad 1
Příspěvková organizace (základní škola) přijme v říjnu roku 2017 z programu ERASMUS první platbu (zálohu) ve výši 200 000 Kč. Do konce roku vynaloží náklady, které považuje za uznatelné, ve výši 160 000 Kč (na tuto výši byla také na konci roku zaúčtována dohadná položka aktivní zápisem MD 388/D 672). Ke konci roku ale byly z daných 160 000 Kč neuhrazené závazky ve výši 50 000 Kč (profinancováno bude v roce 2017 pouze 110 000 Kč). Otázkou je, zda za „nespotřebované prostředky“ má být považováno 90 000 Kč (tedy podle peněžního toku), nebo jen 40 000 Kč (porovnávání s náklady).
Znění zákona č. 250/2000 Sb. by napovídalo tomu, že je v tomto případě myšlena „hromádka peněz“ – tedy do rezervního fondu má být převedeno 90 000 Kč. To je ale nekompatibilní řešení s ustanovením bodu 6.3.1. c) ČÚS č. 704, který jednoznačně směřuje k tomu, že se jedná o „časové rozlišení dotace“ – účtování MD 672/D 414. Pokud bychom takto zúčtovali celou hodnotu nespotřebovaných peněžních prostředků, tedy 90 000 Kč, budeme na tomto projektu v roce 2017 vykazovat ztrátu 50 000 Kč, abychom následující rok (kdy dojde k ukončení projektu) vykázali zisk ve stejné výši.
Aby byla dodržena myšlenka, že se převádí nespotřebované prostředky v peněžním slova smyslu a zároveň bylo dosaženo účtování požadovaného ČÚS č. 704, bylo by nutné ještě hodnotu zachycenou na účtu 672 nějakým způsobem korigovat – například MD 388/D 672 ve výši 50 000 Kč. V takovém případě se ale zůstatek na účtu 388 stává neinterpretovatelným.
S ohledem na skutečnosti popsané výše budu dále považovat za nespotřebované prostředky hodnotu provozní
dotace
, která bude krýt náklady příštích let (tedy ve smyslu „nákladově výnosovém“, nikoliv „peněžním“).
 
Návrh účetního řešení provozních dotací z prostředků Evropské unie
Z účetního hlediska budou jednotlivá možná řešení vždy vyplývat ze skutečnosti, do jaké míry se budeme snažit skloubit ČÚS č. 704 s pravidly uvedenými v ČÚS č. 703. V rámci České republiky se nyní objevují zhruba čtyři základní techniky účtování, které si budeme demonstrovat na příkladu zmíněném v úvodu, který jsem pro názornost ještě zjednodušil.
Příklad 2
Základní škola přijala v říjnu roku 2017 z programu OPVK dotaci (zálohu) ve výši 200 000 Kč. Do konce roku vynaložila náklady, které považuje za uznatelné, ve výši 160 000 Kč (a ještě zjednodušme, že jsme peníze skutečně i vyplatili – tedy zůstává nám 40 000 Kč). Projekt bude pokračovat v roce 2018. Vyúčtování bude v roce 2018 (v létě).
Je zbytečné zabývat se konkrétními účetními postupy, důležité je, jak tento případ bude zobrazen v rozvaze sestavené k 31. 12. 2017 (výkaz zisku a ztráty by měl být ve všech variantách shodný – tedy ve výnosech na účtu 672 je 160 000 Kč kryjící uznatelné náklady).
a)
Tato varianta představuje úplný odklon od ČÚS č. 703.
Předfinancování z prostředků EU zachycujeme jako posílení rezervního fondu, z kterého zúčtováváme do výnosů částky podle vynakládání uznatelných nákladů v průběhu projektu. Pokud by již vynaložené uznatelné náklady převyšovaly přijatou zálohu, začneme účtovat dohadnou položku aktivní proti výnosu. V našem příkladu by rozvaha k 31. 12. 2017 vypadala následujícím způsobem:
Aktiva
Pasiva
241
40
414
40
Nevykazujeme jakékoliv dohadné položky aktivní potenciálního nároku na dotaci, nevykazujeme závazky z přijaté zálohy na dotaci.
b)
Ve druhé variantě se maximálně snažíme přiblížit standardnímu účtování o přijatých provozních transferech s následným vypořádáním:
Aktiva
Pasiva
241
40
401
–40
388
160
414
+40
374
200
Myšlenka této varianty je založena na tom, že o obdobných skutečnostech máme účtovat stejným způsobem (aby se závěrka dala interpretovat).
Dotace
spolufinancovaná z EU je ve své ekonomické podstatě stejná jako ostatní provozní
dotace
s vyúčtováním.
Pokud si u výše uvedené tabulky odmyslíte řádky vyznačené tučným písmem, jedná se o klasické účtování o nevypořádané provozní dotaci s vyúčtováním.
Navíc je to, že máme zobrazit nevyčerpané prostředky ještě na účtu 414, čehož dosáhneme pomocným zápisem MD 401/D 414. Tím budeme vykazovat správnou kumulativní hodnotu vlastních zdrojů „jsou na úrovni 0“ a nepoškodíme tím ani vypovídací schopnost účtu 401, neboť zde se nejedná o nic jiného než „zbytek vlastních zdrojů“.
Dle mého názoru se z hlediska účetní teorie jedná o nejsprávnější variantu, je ale pravdou, že v praxi je podle mých poznatků využívána nejméně.
c)
V této variantě je prvotně účtováno o klasické přijaté provozní dotaci s vypořádáním (tedy s použitím účtu 374, 388) s tím, že „přebytečnou 374“ (nad úroveň dohadné položky aktivní) přeúčtujeme na účet 414.
Aktiva
Pasiva
241
40
414
40
388
160
374
160
Tímto postupem přijatou nevyúčtovanou zálohu rozdělíme na dvě části – na účtu 374 (případně 472) bude záloha, která je již „spotřebovaná“ – do výše zachycené na účtu 388, a na účtu 414 bude složka dosud nespotřebovaná (která by byla teoreticky k vrácení). Z mého pohledu je
interpretace
takového zobrazení dosti problémová (zejména ono rozdělení zálohy).
d)
V této variantě opět účtujeme jako u c) o přijaté provozní dotaci s vypořádáním, na účtu 374 na konci roku ponecháme celou hodnotu zálohy a k zaúčtování dosud nespotřebované
dotace
na účet 414 si pomůžeme navýšením dohadné položky aktivní (účet 388).
Aktiva
Pasiva
241
40
414
40
388
200
374
200
Z hlediska
interpretace
závěrky máme ale problém vysvětlit, co reprezentuje hodnota na účtu 388. Dohadná položka aktivní je v této variantě vytvořena nejen na to, co již bylo spotřebováno, ale i na krytí nákladů, které budou vynaloženy v roce 2018.
Upozorňuji, že ani jedna z výše uvedených variant není správná, u každé je možné něco napadnout. Není to ale problém konkrétní varianty, ale principiální chyby uvedené na začátku, která nás nutí prostředky charakteru závazků zachycovat ve vlastních zdrojích.
 
Předfinancování provozních dotací z Evropské unie od zřizovatelů
Dotace
EU jsou v některých případech konstruovány tak, že projekt musí být prvotně realizován (alespoň částečně) a jeho předfinancování nějakým způsobem kryje zřizovatel. Nyní se zaměříme na způsob, jakým může toto krytí zřizovatel poskytnout.
Příklad 3
Příspěvková organizace se zapojila do projektu EU, který bude trvat od roku 2017 do roku 2018. Peněžní prostředky z EU budou obdrženy až v roce 2018 a profinancování nákladů roku 2017 (například 200 000 Kč) je řešeno poskytnutím peněžních prostředků z rozpočtu zřizovatele (s tím, že zřizovatel předpokládá, že se mu peněžní prostředky nějakým způsobem v roce 2018 vrátí – případně jejich převážná část).
Zřizovatel poskytl peněžní prostředky v roce 2017 následujícím způsobem (varianty):
a)
zvýšení provozního příspěvku o 200 000
,
b)
poskytnutí návratné finanční výpomoci splatné v roce 2018,
c)
poskytnutí zvláštního příspěvku s vyúčtováním v roce 2018.
V praxi se bohužel setkáváme velice často s uplatněním první varianty, kdy je PO zřizovatelem ještě nucena, aby příspěvek na krytí předfinancování byl zachycen v
běžných
výnosech (účet 672)
v roce 2017. Nicméně tím vznikne organizaci duplicitní výnos, neboť podle ČÚS
č.
703 je zároveň povinna účtovat dohadnou položku aktivní na dotaci z EU zápisem MD 388/D 672, čímž vykáže zisk, který ale není správným zobrazením skutečnosti, neboť zřizovatel bude požadovat vrácení prostředků v roce 2018 (buď přímo vrácení, nebo častěji snížením běžného provozního příspěvku na rok 2018).
V těchto případech je správným řešením buď to, že je:
Ve variantě b) (viz příklad 3) poskytnuta návratná finanční výpomoc (tedy nikoliv transfer), která je na straně PO zachycena jako závazek a následně dojde k jejímu vrácení a odúčtování závazku.
Nebo ve variantě c) (viz příklad 3) poskytnut zvláštní příspěvek s vypořádáním. Tato alternativa má výhodu zejména v situacích, kdy
dotace
z EU nepokrývá kompletní náklady projektu a zřizovatel je ochoten tento rozdíl dofinancovat (přitom jeho přesnou výši neví až do okamžiku vyúčtování – například díky možným kursovým vlivům). Příspěvková organizace takový transfer přijme jako zálohu (například na účet 374) s tím, že do výnosů z něj zúčtovává jen tu část, u které je zřejmé, že nebude financována ze zdrojů EU. Po skončení projektu vrací zřizovateli to, co jí zbylo na účtu 374 – samozřejmě s patřičným vyúčtováním a dokumentací případů, které byly z tohoto příspěvku kryty.
 
Problematika dotací přijatých v cizích měnách
Zejména školy se zapojením do projektů typu ERASMUS se začaly ve zvýšené míře potýkat s transfery v cizích měnách (mnohem častěji než jejich zřizovatelé). ČÚS č. 703 k této problematice uvádí:
4.12. V případě transferu, jenž je poskytován v cizí měně, se případné oceňovací rozdíly plynoucí z přepočtu částky transferu z cizí měny na peněžní jednotky české měny považují za kursový rozdíl.
Standard tedy předpokládá, že kurzové rozdíly vyplývající z přepočtu nároků či závazků k dotaci budou účtovány jako kurzový rozdíl, nikoliv jako korekce
dotace
.
Problematiku si budeme demonstrovat na následujícím zjednodušeném příkladu konkrétního případu řešeného v roce 2016.
Příklad 4
Škola je zapojena do projektu ERASMUS – přitom dostane úhradu v EUR. Projekt byl zahájen v září roku 2015 a bude ukončen v dubnu roku 2016. V rámci projektu by škola měla obdržet maximálně 20 000 EUR. V podmínkách je stanoveno, že pro přepočet uznatelných nákladů na EUR se použije kurz k datu uzavření smlouvy ve výši 27,45 Kč/EUR (po celou dobu projektu). Dne 25. 9. 2015 byla inkasována záloha ve výši 7 000 EUR. Náklady projektu roku 2015 činí 200 000 Kč (tedy potenciální nárok činí 7 286 EUR). Náklady projektu v roce 2016 jsou ve výši 280 000 Kč – tedy nárok činí 10 200 EUR (zbytek zůstane nedočerpaný). Vyúčtování
dotace
je ze dne 6. 6. 2016 a doplatek přišel dne 15. 7. 2016.
Škola používá denní kurzy ČNB (konkrétní výše je uvedena v tabulce níže).
Č.
Popis případu
Datum
Částka EUR
Kurz Kč/EUR
Částka Kč
MD
D
1
Přijetí zálohy
25. 9.
7 000
27,5
192 500,00
241
374
2
Náklady 2015
200 000,00
5xx
3
Dohadná položka aktivní –
dotace
31. 12.
7 286
27,62
201 239,32
388
672
4
Kurzový rozdíl – záloha
31. 12.
840,00
563
374
5
Náklady v roce 2016
280 000,00
5xx
6
Vyúčtování nároku na dotaci
6. 6.
10 200
27,2
277 440,00
388
672
Zúčtování dohadných položek
6. 6.
17 486
27,2
475 619,20
348
388
Kurzový rozdíl z dohadných položek k 31. 12.
6. 6.
27,2
3 060,12
563
388
Kurzový rozdíl ze zálohy
6. 6.
27,2
2 100,00
374
663
Zúčtování zálohy
6. 6.
7 000
27,2
190 400,00
374
348
7
Inkaso doplatku
15. 7.
10 486
27,3
286 267,80
241
348
Kurzový rozdíl z inkasa doplatku
15. 7.
27,3
1 048,60
348
663
Ve výše uvedeném příkladu je sporným aspektem, zda kurzový rozdíl z dohadné položky v rámci operace č. 6 (3 060,12 Kč) má být zaúčtován jako kurzový rozdíl, nebo se jedná o upřesnění výše
dotace
(účet 672). Pro obě varianty najdeme argumenty, podle znění ČÚS č. 703 bodu 4.12. jsem v tomto příkladu volil variantu „kursový rozdíl“.
Z hlediska výnosů a nákladů potom celý případ vypadá následujícím způsobem – údaje v Kč:
Náklady / Výnosy
Údaje v Kč
Náklady projektu bez kurzových rozdílů
480 000,00
Výnosy projektu –
dotace
bez kurzových rozdílů
478 679,32
Kurzové výnosy
3 148,60
Kurzové náklady
3 900,12
Vidíme, že díky tomu, že v účetnictví musíme používat kurzy České národní banky (dále jen „ČNB“) a sjednaný kurz ve smlouvě o dotaci ve výši 27,45 slouží pouze k přepočtu korunových nákladů projektu na nárokovanou částku v EUR, nastane situace, kdy se náklady projektu nerovnají výnosům projektu. Situace vznikla díky kurzovým vlivům. Subjekty, které nerespektují použití kurzu ČNB v účetnictví, ale použijí kurz pro přepočet výdajů v CZK na EUR stanovený ve smlouvě (27,45 Kč za EUR), sice poruší účetní předpisy, pokud ale provedou kurzové přepočty k 31. 12., je celkový výsledek hospodaření shodný. Dojde jen ke změně struktury nákladů a výnosů (účty kurzových nákladů a výnosů x ostatní druhy nákladů a výnosů).
Zjednodušení účtování by přinesla aplikace pevného kursu (například podle kursu ČNB platného vždy k 1. dni účetního období).
Ukážeme si ještě jednoduchý příklad situace
dotace
z prostředků EU v situaci, kdy účetní jednotka má pouze bankovní účet v CZK.
Příklad 5
Jedná se o projekt financovaný z prostředků EU ke krytí provozních nákladů – potenciální nárok činí 12 000 EUR (maximální částka). Zahájení projektu je v v říjnu roku 2017, ukončení v dubnu roku 2018 s vyúčtováním v červnu roku 2018. Škola má účet pouze v CZK. Pro zjednodušení si představme, že z hlediska nákladů jsou kryty pouze dva typy nákladů – mzdové náklady hrazené v CZK a dále ubytování hrazené v EUR.
Pro přepočet výdajů v CZK na EUR je stanoven ve smlouvě po celou dobu trvání projektu kurz ve výši 27 Kč/EUR.
Účetní jednotka používá ve svém účetnictví pevný roční kurz – pro rok 2017 se jedná o 27,02 Kč za EUR a pro rok 2018 se jedná o 26 Kč za EUR (jedná se zároveň o kurz ČNB k 31. 12. 2017 – toto berte prosím jako model pro zjednodušení výpočtu a názornost).
V roce 2017 byly vynaloženy mzdové náklady ve výši 85 000 Kč – tedy přepočtem podle smlouvy vznikl nárok na 3 148,15 EUR a k tomu bylo uhrazeno v hotovosti ubytování v částce 500 EUR (celkem tedy 3 648,15 EUR).
V roce 2018 byly vynaloženy mzdové náklady ve výši 160 000 Kč – tedy přepočtem podle smlouvy vznikl nárok na 5 925,93 EUR a k tomu se objevily hotovostní výdaje ve výši 1500 EUR – celkem tedy nárok ve výši 7 425,93 EUR.
Celkový nárok na dotaci tedy činí 11 074,08 EUR.
Škole byla
dotace
vyplacena tak, že v listopadu roku 2017 byla poskytnuta záloha ve výši 8 000 EUR a o vypořádání v roce 2018 byl poskytnut doplatek ve výši 3 074,08 EUR. Peníze jsou odeslány na korunový účet, banka provedla jejich přepočet na CZK svým komerčním kursem, který byl v listopadu roku 2017 ve výši 26 Kč za EUR (na účet připsáno 208 000 Kč) a při přijetí doplatku 25,30 Kč za EUR (na účet připsáno 77 774,22 Kč).
Pro zjednodušení si představme, že hotovostní výdaje v EUR jsou hrazeny tak, že ve směnárně je vyměněna přesně příslušná částka na EUR – v roce 2017 se jednalo o 500 EUR, které byly v směnárně získány za 12 950 Kč (kurz 25,90 Kč za EUR) a v roce 2018 se jednalo o 1 500 EUR – směněny za 38 400 Kč (kurz 25,60 Kč za EUR).
Nespotřebované prostředky z titulu nespotřebované zálohy ze zdrojů EU budeme přeúčtovávat na účet 414 proti účtu 401 (tedy jedna z výše zmíněných technik účtování).
Účetnictví vedeme v plném rozsahu s aplikací podrozvahy.
Č.
Popis případu
Období
EUR
Kurz Kč/EUR
MD
D
1
Navedení pohledávky do podrozvahy
9/2017
12 000
27,02
324 240,00
915
999
2
Přijetí zálohy
10/2017
208 000,00
241
374
Kurzový rozdíl (je to záloha v EUR, byť
přijatá na korunový účet – tedy rozdíl
mezi 27,02 a 26 na 1 EUR)
8 160,00
563
374
Odúčtování z podrozvahy
8 000
27,02
216 160,00
999
915
3
Náklady v CZK v roce 2017
2017
85 000,00
52x
3x
Dohadný nárok na dotaci (závěrkovým kurzem)
12/2017
3 148
26
81 851,90
388
672
4
Směna CZK na EUR
11/2017
12 950,00
262
26101
Příjem EUR do pokladny (kurz 27,02)
500
27,02
13 510,00
26102
262
Kurzový rozdíl ze směny ve směnárně
560,00
262
663
5
Hotovostní náklad 500 EUR
11/2017
500
27,02
13 510,00
518
26102
Dohadný nárok na dotaci (závěrkovým kurzem)
12/2017
500
26
13 000,00
388
672
6
Kurzový rozdíl z přijaté zálohy
(závěrkový kurz 26, přijata kurzem 27,02)
12/2017
8 160,00
374
663
7
Kurzový rozdíl na podrozvaze
(zbývá 4 000 EUR – původní kurz 27,02, nyní 26)
12/2017
4 080,00
999
915
8
Převod nevyčerpané zálohy na dotaci 2017
(8 000 EUR minus 3 648,15 EUR v kurzu 26)
12/2017
4 352
26
113 148,10
401
414
9
Odúčtování operace 8
1/2018
4 352
26
113 148,10
414
401
10
Náklady v CZK v roce 2018
2018
160 000,00
52x
3x
Dohadný nárok na dotaci (kurz 26)
4/2018
5 926
26
154 074,18
388
672
11
Směna CZK na EUR
2/2018
38 400,00
262
26101
Příjem EUR do pokladny (kurz 26)
1 500
26
39 000,00
26102
262
Kurzový rozdíl ze směny ve směnárně
600,00
262
663
12
Hotovostní náklad 1 500 EUR
2/2018
1 500
26
39 000,00
518
26102
Dohadný nárok na dotaci (kurz 26)
2/2018
1 500
26
39 000,00
388
672
13
Vyúčtování
dotace
6/2018
11 074
26
287 926,08
346
388
Zúčtování zálohy
6/2018
8 000
26
208 000,00
374
346
14
Odúčtování z podrozvahy
6/2018
4 000
26
104 000,00
999
915
15
Přijetí peněžních prostředků (doplatek)
7/2018
77 774,22
241
346
Kurzový rozdíl
7/2018
2 151,86
563
346
Celková bilance výsledků projektu vypadá následovně:
Bilance výsledku projektu
Údaje v Kč
Náklady projektu bez kurzových rozdílů
297 510,00
Výnosy projektu –
dotace
bez kurzových rozdílů
287 926,08
Kurzové výnosy
9 320,00
Kurzové náklady
10 311,86
Hospodářský výsledek projektu
–10 575,78
Ztráta vznikla zejména díky posílení koruny ve vztahu k EUR v průběhu projektu. Korunové náklady projektu byly přepočítávány jako nárok na EUR kurzem 27 Kč, reálná inkasa ale byla v nižším kurzu. Škola, která by trvala na tom, že své nároky na dotaci bude po dobu projektu zachycovat v kurzu podle smlouvy (27 Kč) a zároveň by správně přepočetla k 31. 12. cizoměnové pohledávky a závazky kursem ČNB, tak by dosáhla nakonec stejného celkového hospodářského výsledku, jen by měla vyrovnány náklady a výnosy projektu a vznikl by vyšší kurzový rozdíl.
*Poznámka:
USC – Územně samosprávné celky
PO – Příspěvkové organizace
Transfery u ÚSC a PO, 1. část
Transfery u ÚSC a PO, 2. část
Transfery u ÚSC a PO, 3. část
Transfery u ÚSC a PO, 4. část
Transfery u ÚSC a PO, 5. část