Modifikace členské schůze spolku

Vydáno: 21 minut čtení

Minulý příspěvek1) se zabýval problematikou nejvyššího orgánu spolku, přičemž nejvíce pozornosti bylo věnováno členské schůzi. Členská schůze je standardním zastupitelským orgánem, jehož podstata spočívá v tom, že jde o orgán tvořený všemi členy spolku, kteří tak dostávají možnost demokraticky rozhodovat a podílet se na činnosti a směřování spolku. Ustanovení § 247 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák. “), však ponechává spolkům možnost, aby ve stanovách samy určily, který orgán bude nejvyšším orgánem spolku. Neurčí-li stanovy nic, je jím členská schůze. Občanský zákoník však upravuje dvě modifikace působnosti členské schůze – dílčí členskou schůzi a shromáždění delegátů. Zakotvení některé z těchto forem členské schůze, které jsou inspirovány právní úpravou družstev, budou přicházet v úvahu zejména v případě spolků s rozsáhlou, prostorově rozšířenou členskou základnou, či v případě spolků se složitější organizační strukturou.

Modifikace členské schůze spolku
JUDr.
Václav
Dobrozemský
 
Idea právní úpravy
Modifikace
členské schůze vycházejí z předpokladu, že se na jednom místě a v jeden okamžik (na jednom zasedání) nesejdou všichni členové spolku, resp. většina členů schopna se platně usnášet a jednat, jak to předpokládá právní úprava členské schůze.
Modifikace
upravují odlišně právě jak otázku počtu zasedání a účasti členů, tak problematiku usnášeníschopnosti. U spolků s rozsáhlou (tisíce či desetitisíce členů) či prostorově (na celém území republiky) členitou členskou základnou by nebylo reálně proveditelné uspořádat zasedání členské schůze, a to jak s ohledem na dostatečnou kapacitu prostor, tak z hlediska účasti většiny členů, či z pohledu finančních nákladů. Proto, aby činnost spolků nebyla paralyzována, zakotvil zákonodárce možnost, že stanovy mohou určit, který orgán je nejvyšším orgánem spolku, resp. v jakém formátu bude probíhat členská schůze.
 
Dílčí členská schůze
Dle § 255 obč. zák.:
„Stanovy mohou určit, že se zasedání členské schůze bude konat formou dílčích členských schůzí, případně též, o kterých záležitostech tímto způsobem rozhodnout nelze. Připustí-li stanovy zasedání dílčích členských schůzí, určí rovněž období, v němž se všechna zasedání musí konat. Pro schopnost usnášet se a pro přijímání usnesení se zúčastnění členové a odevzdané hlasy sčítají.“
Zakotvení dílčí členské schůze bude praktické v případě velkých spolků s rozsáhlou regionálně členitou členskou základnou. Svolání členské základny v jeden okamžik na jedno místo by bylo časově i finančně náročné, ne-li vůbec nemožné (např. spolky s desítkami tisíc členů). Touto formou je však zachována zásada přímého rozhodování každého člena, koná se pouze v rámci dílčích jednání. Dílčí členské schůze nemají povahu samostatných orgánů spolku (nejsou orgánem spolku, který by samostatně plnil působnost členské schůze).2)
Modifikace
spočívá v tom, že člen spolku se účastní pouze jedné dílčí schůze, nekoná se „shromáždění“ všech členů spolku na zasedání členské schůze, tj. v jeden okamžik na jednom místě.
Na rozdíl od shromáždění delegátů se při dílčích členských schůzích uplatní přímá účast členů na jednání a rozhodování, která je však rozložena na účast členů spolku na jednotlivých dílčích členských schůzích, do nichž jsou podle stanov spolku zařazeni.