Právní postavení pobočného spolku

Vydáno: 21 minut čtení

Právní úprava spolkového práva v zákoně č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák. “), upravuje specifický typ právnické osoby, a sice pobočný spolek. Jedná se o organizační jednotku spolku, kterou spolek může založit, s vlastní (byť omezenou) právní osobností. Dřívější právní úprava (do 31. 12. 2013) tyto subjekty označovala jako organizační jednotky občanských sdružení.

Právní postavení pobočného spolku
JUDr.
Václav
Dobrozemský
 
Obecně o pobočném spolku
Pobočné spolky jsou vedlejšími právnickými osobami, které jsou odvozeny od mateřské organizace (hlavního spolku), a v jí daných mezích disponují (omezenou) právní osobností, což však neznamená, že by nebyly právnickými osobami (subjekty práva).1) Jsou relativně samostatným organizovaným celkem, nicméně existenčně závislým na hlavním spolku. Jsou součástí organizační struktury spolku a pro hlavní spolek plní specifické úkoly – provozují činnost či sdružují členy na určitém území či pro konkrétní oblast zájmu. Stanovy mohou založit pobočný spolek nebo určit, jakým způsobem se zakládá, a který orgán rozhoduje o založení, zrušení nebo jeho přeměně. Je tak na úpravě stanov, zda založí pobočné spolky „přímo“ či zda určí kdo (který orgán) o jejich ustavení (resp. i dalších otázkách existence) rozhoduje.
V rámci obecného úvodu o pobočných spolcích lze identifikovat následující vlastnosti:
právnická osoba s omezenou (delegovanou) právní osobností,
podmíněná existence (závislost na existenci hlavního spolku),
součást organizační struktury hlavního spolku,
členství v pobočném spolku automaticky znamená členství v hlavním spolku,
oddělení majetku hlavního a pobočného spolku,
nutnost příznačného prvku názvu hlavního spolku v názvu pobočného spolku,
ručení hlavního spolku za dluhy pobočného spolku, určí-li tak stanovy.
 
Založení a vznik pobočného spolku
Stanovy mohou založit pobočný spolek jako organizační jednotku spolku nebo určit, jakým způsobem se pobočný spolek zakládá, a který orgán rozhoduje o založení, zrušení nebo přeměně pobočného spolku. Z uvedeného vyplývá, že není nutností, aby již při založení spolku byly ve stanovách vymezeny konkrétní pobočné spolky. Ty mohou vznikat postupně (např. s ohledem na zájem veřejnosti stát se členem spolku, územní působení spolku, vývoj organizační struktury apod.). Jeví se praktickým, aby tuto pravomoc stanovy delegovaly na některý z orgánů spolku, ať