Rozhodčí komise spolku

Vydáno: 24 minut čtení

Spolky jsou součástí každodenního života již od poloviny 19. století. Každé spolčování lidí s sebou nese riziko vnitřních sporů. Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák. “), zakotvuje možnost, aby spolky v rámci své organizační struktury zřídily speciální orgán „soudního“ typu, a sice rozhodčí komisi.

Rozhodčí komise spolku
JUDr.
Václav
Dobrozemský
Úkolem rozhodčí komise je zejména rozhodování sporných záležitostí náležejících do spolkové samosprávy. Zákonodárce tak v souladu s principem oddělenosti spolků od státu a co nejmenšího zasahování státní moci do spolkové autonomie deklaruje, že sporné záležitosti uvnitř spolku by měly být primárně řešeny právě uvnitř spolku orgány k tomu povolanými, a soudní praxe konstatuje, že soudy by měly být zdrženlivé ve věcech zásahu do spolkové samosprávy.1) Předpokládá se, že sami členové spolku budou znát problémy spolkové samosprávy lépe než soud.
Zákon koncipuje rozhodčí komisi jako nepovinný orgán spolku; je tudíž věcí stanov, zda bude zřízena. Obč. zák. však v případě jejího zřízení stanoví pravidla pro ustavení členů a pro vymezení její působnosti. Zřídí-li tedy spolek rozhodčí komisi, bude nutné respektovat minimální pravidla daná zákonem (tato ustanovení jsou
kogentní
, lze se od nich odchýlit, ale pouze v „přísnějším“ směru).
 
Vymezení působnosti rozhodčí komise
Rozhodčí komise je koncipována jako orgán určený k rozhodování sporných záležitostí v oblasti spolkové samosprávy. Rozsah záležitostí, které budou rozhodčí komisi svěřeny k rozhodování, určí stanovy. Neobsahují-li stanovy nic, užije se zákonného vymezení dle § 265 obč. zák. Stanovy mohou tento rozsah i zúžit.
V praxi mohou být rozhodčí komisi svěřeny tyto otázky:
a)
řešení sporů mezi členy navzájem,
b)
řešení sporů mezi členem a orgánem spolku,
c)
řešení sporů mezi orgány spolku navzájem či mezi útvary bez právní osobnosti,
d)
řešení sporů mezi pobočnými spolky nebo mezi pobočným spolkem a hlavním spolkem („ústředními orgány“),
e)
přezkum a případné zrušení rozhodnutí o vyloučení člena ze spolku,
f)
výklad interních aktů spolku a usnesení jeho orgánů,
g)
rušení interních aktů spolku a usnesení jeho orgánů.
Ani pravomoc rozhodčí komise však nemůže být ne­omezená. Obč. zák. vychází z koncepce, že působnost je dána pouze v záležitostech vzešlých ze spolkového poměru. Tato koncepce vychází z prvorepublikové rozhodovací praxe soudů.
„Ustanovení stanov sdružení, že spory vzniklé ve sdružení porovnává smírčí soud, vztahuje se jen na poměry ze vzájemného vztahu spolkového a jeho členstva, nedotýká se však soukromoprávních nároků sdružení proti členstvu.“2) „Působnost rozhodčího soudu, jemuž dle stanov spolku náleží rozhodovati o všech záležitostech spolku a jeho členstva, jak upraven jest stanovami, a nelze