V následujícím textu si formou příkladů předvedeme postup zaměstnavatele i pojištěnce při řešení různých situací v oblasti zdravotního pojištění v právních podmínkách jak roku 2016, tak platných od data 1. 1. 2017.
Pracovně právní vztahy a zdravotní pojištění na přelomu let 2016–2017
Ing.
Antonín
Daněk
1.
Zaměstnanec ukončil zaměstnání ke dni 30. 11. 2016, dne 5. 12. onemocněl v ochranné lhůtě po rozvázání pracovního poměru a posléze začal pobírat nemocenské dávky.
V případě onemocnění v ochranné lhůtě náleží v roce 2016 nemocenské od 15. kalendářního dne nemoci. Od 19. 12. je bývalý zaměstnanec příjemcem dávek nemocenského pojištění, což znamená, že pobírání nemocenských dávek řeší jako „státní kategorie“ pojistný vztah v prosinci a dále ještě do té doby, než pobírání těchto dávek skončí. Takže pokud by byly bývalému zaměstnanci vypláceny nemocenské dávky například do 10. Února 2017, má tímto ve zdravotním pojištění vyřešeny ještě měsíce leden a únor (samozřejmě včetně prosince), ovšem od měsíce března se již sám musí postarat o řešení svého pojistného vztahu. Zaměstnavatel oznamuje zdravotní pojišťovně prostřednictvím kódů „N“ a „K“ zahájení, resp. ukončení pobírání nemocenských dávek v souvislosti s onemocněním zaměstnance v ochranné lhůtě za předpokladu, že jsou mu dané skutečnosti známy. Nicméně pojištěnec (bývalý zaměstnanec) by neměl spoléhat na to, že registraci v kategorii osob, za které platí pojistné stát, oznámí zdravotní pojišťovně jeho bývalý zaměstnavatel, ale primárně by měl takto učinit osobně v zákonné osmidenní lhůtě s doložením dokladu od OSSZ o pobírání této dávky.
2.
Český občan, zaměstnaný u slovenského zaměstnavatele ve smyslu koordinačních nařízení Evropské unie (883/2004 a 987/2009), ukončil zaměstnání ke dni 31. 12. 2016.
Dnem skončení zaměstnání zaniká i účast českého občana ve všech systémech sociálního zabezpečení SR. Zároveň tímto dnem končí i pojištění případných nezaopatřených rodinných příslušníků, kteří jsou v tomto směru vždy vázáni na pojištění živitele. Od ledna 2017 podléhá tato osoba právním předpisům platným v českém systému veřejného zdravotního pojištění. Své české zdravotní pojišťovně dokladuje pojištěnec dobu zaměstnání jako výkonu výdělečné činnosti (resp. pojištění) na Slovensku proto, aby na něm nemohla česká zdravotní pojišťovna uplatňovat případné dlužné pojistné včetně penále za období, které by nebylo pokryto.
Od ledna 2017 si musí tato osoba řešit svůj pojistný vztah, kdy od kteréhokoli dne tohoto měsíce musí být zařazena u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec, nebo jako osoba samostatně výdělečně činná (dále jen „OSVČ“), anebo bude registrována v kategorii osob, za které platí pojistné stát. Pokud nevyužije ani jednu z těchto tří možností, bude od ledna osobou bez zdanitelných příjmů s povinností měsíční platby pojistného ve výši 1 485 Kč (13,5 % z nové výše minimální mzdy 11 000 Kč).
3.
Dohoda o provedení práce byla uzavřena do 31. 12. 2016 s měsíčním hrubým příjmem 13 000 Kč, v měsíci prosinci však bylo dosaženo příjmu pouze 9 000 Kč.
Bez ohledu na datum ukončení pracovněprávního vztahu formou dohody o provedení práce odhlásí zaměstnavatel zaměstnance u jeho zdravotní pojišťovny ke dni 30. 11. 2016, neboť s ohledem na výši příjmu v prosinci 2016 zaniklo k datu 30. 11. 2016 zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění. Tato okolnost současně vyžaduje u pojištěnce potřebu řešení jeho pojistného vztahu již v měsíci prosinci – dle podmínek uvedených v předcházejícím příkladě.
4.
Zaměstnankyni skončí rodičovská dovolená dovršením tří let věku dítěte dne 5. 12. 2016. Ráda by nastoupila do zaměstnání, ovšem zaměstnavatel pro ni momentálně nemá pracovní uplatnění. Nakonec došlo k dohodě, že pracovní poměr nebude ukončen, a žena nastoupí od 1. 3. 2017 na místo osoby, která bude odcházet do starobního důchodu.
Vzhledem k tomu, že byla ukončena rodičovská dovolená, oznámí zaměstnavatel tuto skutečnost zdravotní pojišťovně kódem „U“ k datu 5. 12. 2016. Pro další postup se nabízí varianta, podle které může být žena zařazena u své zdravotní pojišťovny jako osoba celodenně osobně a řádně pečující o jedno dítě do sedmi let věku. Splňuje-li tato žena podmínky uvedené v ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.), tedy splňuje-li podmínky této péče, vystaví svému zaměstnavateli v tomto duchu čestné prohlášení a z důvodu poskytnutého neplaceného volna zaměstnavatel pojistné odvádět nebude, resp. nemusí při odvodu pojistného dodržet minimální vyměřovací základ. Čestné prohlášení zaměstnankyně si pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny založí ve své mzdové evidenci. Protože se jedná o „státní kategorii“ (žena nebude mít žádný příjem ze zaměstnání, případně z podnikání), nesmí zaměstnavatel opomenout přihlásit tuto zaměstnankyni kódem „L“, v podstatě ke dni, od kterého jsou splněny podmínky celodenní osobní a řádné péče, tedy třeba již od 6. 12. 2016, a následně pak odhlásit kódem „T“ k 28. 2. 2017. Prostřednictvím těchto kódů vymezuje zaměstnavatel období, ve kterém je za tuto osobu plátcem pojistného stát, neboť žena nemá žádné příjmy z výdělečné činnosti.
5.
Zaměstnanec byl uznán práce neschopným od pondělí 3. 10. 2016 (za říjen neměl příjem) a do práce opět nastoupil dne 4. 1. 2017.
V kalendářních měsících říjnu a lednu bude zaměstnavatel přihlížet k povinnosti zajistit odvod pojistného v návaznosti na poměrnou část minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb., v listopadu a prosinci bude vyměřovací základ zaměstnance nulový. V měsíci říjnu musí být prostřednictvím zaměstnavatele odvedeno pojistné z poměrné části minimálního vyměřovacího základu za kalendářní den 1. 10. A 2. 10., kdy ještě zaměstnanec nebyl nemocen, což představuje platbu ve výši 87 Kč [(2:31) x 9 900 x 0,135]. Tuto částku pojistného hradí zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele. Tento postup se neuplatní u zaměstnance, na kterého se nevztahuje ustanovení o povinnosti odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu dle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.
Pokud tedy musí být u zaměstnance dodrženo ve zdravotním pojištění zákonné minimum, bude muset být v měsíci lednu 2017 zabezpečena při odvodu pojistného alespoň poměrná část minimálního vyměřovacího základu 9 935,48 Kč za celkem 28 kalendářních dnů trvání výkonu práce v tomto měsíci [(28:31) x 11 000], tj. mimo období nemoci.
6.
Zaměstnanec ukončil pracovní poměr ke dni 31. 12. 2015 a v měsících v lednu až září 2016 byl osobou bez zdanitelných příjmů. V říjnu 2016 byl této osobě přiznán starobní důchod a do měsíce prosince 2016 pak byla u tohoto zaměstnavatele v souvislosti s již ukončeným zaměstnáním zúčtována (a v lednu 2017 vyplacena) odměna ve výši 4 000 Kč.
Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnuje plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.
V tomto případě jsou splněny oba zákonné předpoklady pro nezahrnutí odměny do vyměřovacího základu zaměstnance za měsíc prosinec 2016, neboť:
–
odměna byla zúčtována v době, kdy osoba již byla poživatelem některého z těchto dvou druhů důchodů a
–
z časového hlediska byla odměna poskytnuta alespoň rok od skončení zaměstnání.
Poznámka:
Příjmy, ze kterých se pojistné na zdravotní pojištění neodvádí, třebaže jsou zdaňovány podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, jsou jako výjimky vyjmenovány v § 3 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb.
7.
Zaměstnanec ukončil zaměstnání ke dni 31. 12. 2016. Souběžně se zaměstnáním podnikal, takže od ledna 2017 se stala jeho samostatná výdělečná činnost jediným zdrojem příjmů. Na základě výsledků podnikatelské činnosti za rok 2015 vznikla této osobě povinnost platit od ledna 2017 zálohy ve výši 2 156 Kč. Ke dni 13. 5. 2017 bude této osobě přiznán starobní důchod.
Při tomto souběhu byla samostatná výdělečná činnost pojištěnce vedlejším zdrojem jeho příjmů, proto nebylo jeho povinností platit do konce roku 2016 zálohy jako OSVČ. Od ledna 2017 však již zálohy v částce 2 156 Kč musejí být placeny. Přiznání důchodu nemá vliv na výši zálohy, nicméně při zúčtování roku 2017 nebude muset být u OSVČ dodržen minimální vyměřovací základ v měsících červen – prosinec 2017.
8.
Na měsíce prosinec 2016 a leden 2017 uzavřel zaměstnavatel se zaměstnancem dohodu o provedení práce s příjmem převyšujícím v každém měsíci 10 000 Kč. Vztahuje se na zaměstnance povinnost odvodu zdravotního pojištění, když je mu teprve 16 let?
Vzhledem k tomu, že příjem za měsíce prosinec a leden převýšil v každém z těchto měsíců 10 000 Kč, vzniká pro zaměstnavatele povinnost přihlásit zaměstnance u zdravotní pojišťovny a odvést příslušné pojistné.
Podle ustanovení § 35 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“), se nezletilý, který dovršil patnácti let a ukončil povinnou školní docházku, může zavázat k výkonu závislé práce podle jiného právního předpisu. Tímto NOZ zmocňuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve z nění pozdějších předpisů, aby tuto problematiku upravil. Zákoník práce v § 6 uvádí, že zaměstnancem je fyzická osoba, která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu (pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce). Z uvedeného tak vyplývá, že pracovněprávní vztah nemůže sjednat žák (dítě), který je mladší 15 let, nebo jestliže neukončil povinnou školní docházku, která končí k 30. červnu příslušného školního roku.