Výše cestovní náhrady u neziskové organizace

Vydáno: 3 minuty čtení

Jsme nezisková organizace a máme v dohodách o provedení práce sjednány cestovní náhrady. Zaměstnanci využívají svá osobní auta, proplácíme jim základní náhradu 3,80 Kč na 1 km + průměrnou spotřebu podle technické. Můžeme jim stanovit pevně cestovní náhradu na 4 Kč za 1 km? Tato částka by obsahovala základní náhradu i průměrnou spotřebu na 1 km. Na základě směrnice florbalové unie vyplácíme rozhodčím, kteří přijedou řídit zápasy, odměnu a cestovní náhrady. Rozhodčí s námi nemají uzavřenu pracovní smlouvu ani dohodu o provedení práce či pracovní činnosti, musíme jim tyto náhrady zdanit? Kdo by byl případně za porušení povinností sankcionován?

Výše cestovní náhrady u neziskové organizace
Ing.
Christian
Žmolík,
ID 17859
Odpověď:
V případě podepsání dohody o provedení práce, ve které je dohodnuto, že zaměstnanci budou vyplaceny cestovní náhrady, budou se tyto náhrady vyplácet v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). Jízdní výdaje v případě použití vlastního vozidla zaměstnance jsou pro rok 2016 stanoveny v podobě základní náhrady ve výši 3,80 Kč za kilometr + náhrady za spotřebované pohonné hmoty, tj. průměrná spotřeba krát cena pohonných hmot krát počet ujetých kilometrů. Od takto zákonem stanovených náhrad (§ 157 a 158 zákoníku práce) se nelze odchýlit. Proto si myslím, že stanovení náhrady ve výši 4 Kč na 1 kilometr není správné. Každý zaměstnanec může použít jiný automobil s jinou průměrnou spotřebou, a tudíž má každý zaměstnanec nárok na odpovídající výši náhrady jízdních výdajů (základní náhrada + náhrada za spotřebované pohonné hmoty). Stanovení paušální částky ve výši 4 Kč za kilometr tak neodpovídá podmínkám uvedeným v zákoníku práce, a tudíž ani nemůže být správné.
Pokud není s florbalovými rozhodčími sjednána dohoda o provedení práce (a v praxi skutečně nebývá), považují se vyplacené cestovní náhrady za příjem dle § 7 odst. 2 písm. c) ZDP, tedy jako součást odměny za „odpískaný“ zápas, která podléhá zdanění. Oporu pro tento závěr lze nalézt v zápise z Koordinačního výboru č. 449/18.03.15 Daňový režim rozhodčích na úrovni výkonnostního fotbalu, ve kterém Generální finanční ředitelství zaujalo tento názor: „V případě neexistence pracovněprávního vztahu je činnost rozhodčího třeba považovat za nezávislé povolání vykonávané na základě zvláštních předpisů (licence od FAČR), z níž příjmy podléhají zdanění podle § 7 odst. 2 písm. c) ZDP. Součástí zdaňovaných příjmů jsou i vyplacené náhrady cestovních výdajů.“ Přestože se jedná o problematiku fotbalových rozhodčích, tak analogicky by se mělo postupovat i u těch florbalových.
Odpovědnost za zdanění příjmů florbalového rozhodčího ve výši odměny a cestovních náhrad je vždy na samotném rozhodčím a měl by to provést ve svém daňovém přiznání za každý rok.