Ing. Christian Žmolík

Společnost (dále jen zájemce) uzavřela smlouvu o zprostředkování. Zprostředkovatel se v ní zavazuje zprostředkovat zájemci uzavření smlouvy o dílo na daný projekt se třetí osobou a dále poskytnout poradenství související s uzavřením smlouvy o dílo. Zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli za tyto služby provizi, kdy nárok na provizi vzniká okamžikem uzavření smlouvy o dílo. Smlouva o zprostředkování byla podepsána 8.1.2025. Ve smlouvě je uvedeno, že provize bude zaplacena na základě faktury vystavené zprostředkovatelem 15.3.2025 a to za předpokladu, že bude uzavřena zprostředkovávaná smlouva (smlouva o dílo). Smlouva o dílo byla uzavřena v 12/2024. V prosinci byly již vykázány výnosy na daném projektu, proběhla fakturace. Převážná část výnosů, ale bude realizována v roce 2025. Řešíme otázku, zda provize za zprostředkování je u zájemce daňovým nákladem roku 2024, kdy byly konány úkony zprostředkovatele, tak, že zájemce uzavřel v 12/2024 s třetí osobou smlouvu o dílo nebo daňovým nákladem roku 2025, kdy byla realizována převážná část výnosů. Přikláníme se k variantě, že se jedná o daňový náklad roku 2024, kdy se jedná o služby poskytnuty jednorázově a mají být z účetního i daňového pohledu nákladem běžného roku, a to i přesto, že tato služba má souvislost s výnosy zájemce v roce 2025. Na základě těchto skutečností a v kontextu rozsudku 7 Afs 259/2015 – 36, se domníváme, že by zprostředkovatelská provize neměla být předmětem časového rozlišení po dobu, po kterou bude smlouva o dílo trvat (2024-2025) a ani se nejedná o daňový náklad roku 2025, z důvodu toho, že byla smlouva o zprostředkování podepsána v roce 2025. Je tento náš postup správný?

Jediný společník a jednatel s. r. o., neplátce DPH, si v průběhu dvou let půjčil od s. r. o. peníze v hodnotě 1,5 mil. Kč. Každý měsíc platí za půjčku společnosti přiměřený úrok. Dotaz je, že nyní by s. r. o. jednatel rád ukončil, zlikvidoval, ale jediné co ve společnosti zůstává je hodnota půjčky, na jejíž splacení jednatel nemá aktuálně žádné prostředky a ani v blízké budoucnosti neočekává, že by byl schopen půjčku splatit. Je nějaké účetní řešení jak s nezaplacenou půjčkou naložit, aby bylo možné činnost firmy ukončit (aktuálně již žádnou nevykazuje) a firmu zlikvidovat?

V listopadu 2024 jsme zaplatili zálohu na pořízení majetku a záloha byla zaúčtována na účet 052. Bohužel doklad na přijatou platbu nám nebyl dodavatelem doručen a my jej opomenuli urgovat. Za rok 2024 už máme ovšem také podané řádné přiznání DPPO. Až nyní v roce 2025 jsme obdrželi daňový doklad k přijaté platbě z roku 2024. Dodavatel správně odvedl DPH v listopadu 2024. My si můžeme uplatnit DPH ve lhůtě do 2 let. Nám se však jedná o to, zda je nutné z naší strany podat ještě dodatečné přiznání k DPPO za rok 2024, když se zaúčtováním zálohy z 052 na 042 nezmění vlastní daňová povinnost.

Zahájili jsme spolupráci se společností, která poskytuje konzultace v oblasti duševního zdraví pro naše zaměstnance. Působíme v IT oblasti a duševní pohoda našich zaměstnanců tudíž hraje jednu z klíčových rolí, která ovlivňují jejich výkon a pracovní výsledky. Je možné si tyto konzultace daňově uznat a zaúčtovat je na účet 518 či 527, nebo by tato argumentace u finančního úřadu byla riskantní a raději doporučujete zaúčtovat tyto konzultace nedaňově na účet 528? 

Společnost vystavila v roce 2024 opravný daňový doklad pro zvýšení ceny k plnění uskutečněnému v roce 2023. Jak prosím postupovat z hlediska daně z příjmů. Dohoda o ceně byla až v roce 2024. Bude částka nad původní částku příjmem roku 2024 nebo je potřeba podat dodatečné přiznání za rok 2023? 

Společnost s r. o. v daňovém přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období 2023 uvedla v příloze K. „Vybrané ukazatele hospodaření“ a v „Příloze v účetní závěrce“ chybný údaj „Průměrný přepočtený počet zaměstnanců“. Jakým vhodným způsobem tuto chybu finančnímu úřadu oznámit? Předpokládáme, že dodatečným daňovým přiznání ne, když nedochází ke změně v celkové výši daně. Nebo tuto povinnost společnost nemá a stačí údaj opravit až u případné kontroly ze strany FÚ?

Společnost s r. o., zdravotnické zařízení, hlavní činností je zubní lékařství, koupila jako investici byt, který má od roku 2024 v majetku. Tento byt byl dlouhodobě pronajat nájemníkům. Na základě nájemní smlouvy inkasuje měsíční nájem a zálohy na energie, které vyúčtovává proti skutečné spotřebě. Lze přepsat fakturaci PRE na nájemníky, jako se to dělá běžně, pokud byt pronajímá FO a daní tento nájem v § 9 ZDP? Společnost by pak o elektrické energii ve svém účetnictví vůbec neúčtovala. Je to tak možné?

Mohou si partnerské společnosti mezi sebou poskytnout bezúplatně nějaké plnění? Například bezúplatné právo (licenci) využívat vybraný videoobsah? Jaké jsou případná rizika?

Firma za rok 2024 dosáhla ztrátu. V předcházejících dvou letech neměla daňovou povinnost, protože daňová povinnost byla vždy zrušena uplatněním odpočitatelné položky na výzkum a vývoj. V roce 2024 byly porušeny podmínky VaV, firma bude podávat dodatečné daňové přiznání a vznikne dodatečná daňová povinnost. Lze po podání dodatečného daňového přiznání za minulé dva roky následně uplatnit daňovou ztrátu z roku 2024 podáním dalšího dodatečného přiznání, čímž by eliminovala nově vzniklou daňovou povinnost? Pokud se za rok 2024 firma vzdá práva na uplatnění daňové ztráty do budoucna, může při případných doměrcích za předcházející roky 2022, 2023 a rok ztráty 2024 uplatnit nevyužitou daňovou ztrátu, nebo vzdáním se práva to již nelze?

Jak postupovat při dodanění neuhrazených závazků, při tvorbě zákonných opravných položek k pohledávkám a zrušení účetních opravných položek k pohledávkám za období před 1. 1. 2024. Částky ve výši rozdílu 2 % dát do položek zvyšující/snižující základ daně?

V roce 2023 zapůjčil společník, a zároveň zaměstnanec společnosti, společnosti peníze na rozvoj společnosti v prvním roce podnikání. Zápujčka byla splacena v roce 2024 společně s úroky. V roce 2023 byly časově rozlišené, nezaplacené, úroky za rok 2023 vyjmuty z daňově účinných nákladů společnosti a v roce 2024 bychom o již zaplacené úroky za rok 2023 a 2024 snížili daňový základ pro rok 2024. Bude to takto správně? V roce 2023 byl vlastní kapitál společnosti záporný, v roce 2024 je již v kladných číslech. S tím dále souvisí otázka na zdanění úroků u společníka a zároveň zaměstnance. Společník má pouze příjmy ze závislé činnosti (§ 6 ZDP) a vyplacené úroky za rok 2024 jsou do výše 20 000 Kč. Musí společník podávat daňové přiznání a zdanit v § 8 ZDP i tyto vyplacené úroky za rok 2024?

Jediný jednatel s. r. o. chce odkoupit osobní vůz z majetku firmy do soukromého vlastnictví. Vůz byl zakoupen v r. 2018, uplatněn odpočet DPH, je plně odepsaný. Vůz ocenil autorizovaný prodejce osobních vozů na částku 300 000 Kč. Musí jednatel vůz odkoupit nebo existuje možnost bezúplatného převodu. A pokud ano, jaké jsou podmínky: Pokud musí vůz odkoupit, pak za cenu vyšší než je odhad a zaúčtuji dohodnutou cenu na účty MD 022/D 641 a odvedu DPH? Jak se to projeví v daňovém přiznání?

Firma s. r. o. neuhradila DPH. Finanční úřad vystavil exekuční příkaz na přikázání pohledávky z účtu. Daňová exekuce se skládá z nedoplatku DPH, z nedoplatků na úroku z prodlení, z nedoplatků na příslušenství a exekučních nákladů. Jak jednotlivé položky zaúčtovat a jaká je jejich daňová uznatelnost?

Fyzická osoba je jednatelen ve dvou s. r. o. Není zaměstnancem ani jedné společnosti Jedna společnost mu přispívá na životní pojištění částkou do 50 000 Kč ročně, což je u firmy náklad a u jednatele osvobozený příjem. Stejně by mu chtěla přispívat i druhá společnost. Pro ni to bude opět daňový náklad, ale jak to bude u jednatele, sčítají se tyto částky, nebo se každá posuzuje zvlášť, a tudíž jsou obě osvobozené?

Naše společnost s r. o. vyslala své zaměstnance na přípravný kurz ke zkouškám revizních techniků. Revizní techniky potřebuje společnost ke své ekonomické činnosti. Tento kurz jim zaměstnavatel uhradil a taktéž i závěrečné zkoušky a zaúčtoval do daňově uznatelných nákladů. Nyní však nastala skutečnost, že tyto zkoušky naši zaměstnanci nesložili. Jelikož tento kurz museli celý opět absolvovat, školitel nám ho vyúčtoval (vyfakturoval) v plné výši. Zaměstnavatel tento druhý kurz opět uhradil v plné výši. Budou náklady na tento další kurz daňově uznatelným nákladem? 

Tuzemská společnost s ručením omezeným si objednala tvorbu registračního systému pro vstup na vzdělávání, bylo účtováno na účet 041. Po určité době společnost zjistila, že tento systém nebude vyhovovat a spolupráce s dodavatelem byla ukončena. Společnost si objednala jiný systém, který více vyhovuje jejich požadavkům. Jak s vynaloženými náklady prvního registračního systému na účtu 041, odepsat jako zmařenou investici nebo přičíst k pořizovací ceně nového systému?

Je sjednána smlouva o zápůjčce mezi polskou právnickou osobou a českou právnickou osobou. Poskytovatelem je polská právnická osoba. Ve smlouvě z 11/2023 je sjednáno, že půjčka bude vrácena do 30. 11. 2025 společně s úrokem ve výši 6 % z celkové částky. K 31. 12. 2024 byla vytvořena dohadná položka na úroky za rok 2024. Půjčka není průběžně splácena. Bude splacena až 30. 11. 2025. Kdy má česká právnická osoba (příjemce půjčky) povinnost srazit srážkovou daň z úroků a odeslat Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí?

Právnická osoba (s. r. o.) v rámci stanovení základu daně by chtěla snížit hodnotu odpisů dlouhodobého hmotného majetku. Majetek odpisuje zrychleným způsobem. Víme, že odpis může buď přerušit. Snížení výše odpisů lze pouze při rovnoměrném způsobu. Na druhou stranu uplatnění nákladu je právo poplatníka nikoli povinnost. Otázka je, zda může uplatnit pouze část odpisů (např. 80 %). Poté by, dle našeho názoru, asi těchto 20 % neuplatněné výše odpisu nebylo možné v budoucnu např. při prodeji uplatnit jako součást zůstatkové ceny. Nebo by bylo možné uplatnit ustanovení § 23 odst. 4 písm. e) ZDP – dle našeho názoru asi ne, neboť se nejedná o výdaje (náklady) neuznané dle zákona, ale neuplatněné z rozhodnutí poplatníka. 

Co uvede firma na první stranu daňového přiznání do kolonky hlavní převažující činnost v případě, že jde o stavební firmu, která směřuje do útlumu a 90 % jejich příjmů plynulo z prodeje majetku a ne ze stavební činnosti?

1) V případě že je akciová společnost od svého vzniku přihlášená pouze k dani z příjmů právnických osob a po několika letech jí teprve vznikla povinnost se přihlásit ke srážkové dani, tak v případě, že uzavřu DPČ od 1. 3. 2025, tak v Přihlášce k registraci pro právnické osoby vyplním u daně z příjmů FO vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně písmeno A jako ano a ode den uvedu 1. 3. 2025, je to tak správně? 2) A u 07 Počátek provozování výdělečné činnosti/činnosti podrobené dani dne: uvedu také toho 1. 3. 2025? Pochopila jsem to správně, že ten bod 07 se vztahuje k té nové dani, ke které se jako plátce přihlašuji nebo se tam vyplňuje datum, kdy vznikla této společnosti od data jejího vzniku poprvé povinnost jakékoliv daně, tzn. když předtím nebyla přihlášená ani k dani ze závislé činnosti ani k dani z příjmů FO vybírané srážkou, tak by to bylo datum např. vzniku společnosti, protože tím dnem se musí přihlásit k dani z příjmů právnických osob. 3) V části 10 Čísla účtů u poskytovatelů platebních služeb musí každá společnost vyplnit všechna čísla účtů, tzn. číslo běžného účtu, číslo účtu podnikatelského úvěru, a i číslo běžného účtu např. v jiné měně, když daná společnost daný účet má? Trochu mě znejistilo to označení „poskytoval platebních služeb“, nebyla jsem si jistá, zda to tedy musí vyplnit každá společnost, která má nějaký účet nebo jenom nějaké konkrétní společnosti.