Majetek a vybrané účetní jednotky, 3. část

Ve vztahu k účetnictví jsme konstatovali, že dosažení stavu způsobilosti k užívání (tzn. dokončení pořizovaného majetku, naplnění stanovených funkcí a splnění předpisů a norem vztahujících se na jeho užívání) je podkladem pro zaúčtování dlouhodobého majetku (včetně nákladů spojených s pořízením majetku - viz § 55 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů [dále jen „vyhláška č. 410/2009 Sb.“]) z účtů nedokončeného (pořízení) majetku na konkrétní majetkové účty účtové třídy 0 a účtových skupin:

V případě pořízení drobného dlouhodobého majetku a jiného dlouhodobého majetku vykázaného na podrozvaze se při jeho pořízení účty nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek - 041 a 042 - nepoužívají a majetek se účtuje přímo na příslušné majetkové účty účtové třídy 0 a účtových skupin:

Pořízený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek „na vstupu“ (tzn. při pořízení a dosažení stavu způsobilého k užívání) je zaúčtován v ceně pořízení a nákladů s pořízením spojených. Cena majetku však není zachována po celou dobu jeho „života“. Užíváním majetku se postupně snižují jeho funkční i technické vlastnosti a majetek se opotřebovává. Pro účely účetnictví se postupné opotřebovávání dlouhodobého nehmotného majetku a dlouhodobého hmotného majetku vyjadřuje formou tzv. oprávek nebo odpisů a opravných položek.

Jaký je mezi nimi rozdíl?

Účetní odpisování je jednou z účetních metod, jak vyjádřit reálné ocenění odpisovaného majetku. Rovněž ji považujeme za vyjádření zásady opatrnosti zakotvenou v § 25 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZU“):

Pro začátek však bude nutné stanovit, k jakému okamžiku a kdy se uvedené instrumenty používají. Již bylo zmíněno, že po dosažení stavu způsobilosti majetku k užívání vykazujeme na příslušném účtu dlouhodobého majetku jeho hodnotu v ceně pořízení + v ceně nákladů s jeho pořízením souvisejících. Pro započetí však musí nastat ještě jedna významná okolnost. Účetní jednotka musí předmětný dlouhodobý majetek skutečně začít užívat. Tzn., musí jej do užívání zařadit, respektive vymezit, kdy jej začala užívat. Teprve prvním dnem měsíce následujícího po zařazení do užívání může majetek začít odpisovat. Okamžik zařazení majetku do užívání je vhodné např. u běžně pořizovaného majetku vymezit ve vnitřní majetkové směrnici nebo ho uvést např. na kartě příslušného dlouhodobého majetku, aby bylo zcela jasné, kdy tento okamžik nastal.

Dále je pro správné odpisování nutné příslušný majetek správně zařadit do jedné ze sedmi účetních odpisových skupin, kterým je přiřazena stanovená doba používání v letech (tzn. stanovit odpisový plán). Dlouhodobý majetek se účetně odpisuje až do výše jeho ocenění v účetnictví. Odpisuje se i technické zhodnocení dlouhodobého majetku, ať už vstupuje do ocenění dlouhodobého majetku, nebo se technické zhodnocení odpisuje samostatně. Odpisování má probíhat pravidelně měsíčně ve výši 1/12 za každý rok po celou stanovenou dobu používání v letech v příslušné odpisové skupině (např. software má stanovenou dobu používání 3 roky => tzn., měsíční odpis činí 1/36 hodnoty SW zaúčtovaného na účet 013, zaokrouhleno na celé Kč nahoru). Pokud účetní jednotka neodpisuje v průběhu účetního období pravidelně měsíčně, musí kumulovaně souhrn odpisů za účetní období zaúčtovat nejpozději k rozvahovému dni. Jak je již výše uvedeno, souhrn všech provedených odpisů se nazývá . Podrobný postup odpisování majetku popisuje pro vybrané účetní jednotky Český účetní standard (dále i „ČÚS“) č. 708.

V tomto a i v předchozích dílech jsme uváděli, že pořízení drobného dlouhodobého majetku a jiného dlouhodobého majetku se neřídí předpisy pro pořízení investic, ale hradíme je z běžných provozních výdajů. Stejně tak jsme uváděli, že u těchto druhů majetku nepoužíváme účty nedokončeného dlouhodobého majetku. Svoji specifiku si drobný dlouhodobý majetek zachoval i pro odpisování. I když má charakter majetku na dlouhodobé využití, míra jeho opotřebení se po pořízení vyjádří ve formě jednorázového odpisu ve výši hodnoty tohoto majetku. Tzn., drobný dlouhodobý majetek je jednorázově „vyoprávkován“ (tedy doodepsán). Uvedený postup stanoví body č. 5.3 a 6.3 ČÚS č. 710.

Pozemky se neodpisují.

Vyjadřují podle § 65 vyhlášky č. 410/2009 Sb. významné přechodné snížení hodnoty majetku, a to z různých důvodů. Za významné snížení hodnoty majetku se považuje snížení o více než 20 % hodnoty tohoto majetku, v případě pohledávek se jedná o 10 % snížení hodnoty pohledávky za každých ukončených 90 kalendářních dnů po splatnosti.

Vytváření opravných položek se netýká:

Postupy vytváření opravných položek jsou pro vybrané četní jednotky stanoveny v ČÚS č. 706.

Zde je nutné vrátit se do úvodní části příspěvku - k záměru pořídit majetek. Pokud již majetek máte pořízený, měl by sloužit účelu, ke kterému byl pořízen. Pokud byl dodán a převzatý jako bezvadný, měl by minimálně po dobu záruční lhůty sloužit objednateli k předpokládanému účelu. Rozhodně by se nemělo stávat, že nějaká externí kontrola po dlouhé době zjistí, že pořízený majetek zůstal ve vybrané účetní jednotce nevyužíván. Pokud se o využívání majetku nestarají zodpovědní zaměstnanci, měl by takovýto majetek být objeven nejpozději při první inventuře a inventarizaci k rozvahovému dni.

Řádným užíváním majetku státu se rozumí, že majetek musí být využíván účelně a hospodárně k plnění funkcí státu a k výkonu stanovených činností; jiným způsobem lze majetek použít nebo s ním naložit pouze za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem anebo zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoM“).

OSS:

Pokud majetek řádně slouží svému účelu, postupně dochází k jeho morálnímu nebo fyzickému opotřebení a zastarávání. Pro ten účel k navrácení do původního provozuschopného a funkčního stavu slouží údržba, kterou se má nefunkčnostem předcházet.

Může se ovšem stát, že vada na majetku se vyskytne jako reklamační vada. Pro tento případ jsou odpovědní zaměstnanci vybraných účetních jednotek povinni v souladu se zásadou péče řádného hospodáře včas uplatňovat a vymáhat práva ze sjednaných záruk. To znamená domáhat se v souladu s uzavřenou smlouvou nápravy v případě reklamací a uplatňovat i smluvní sankce. Vycházet se přitom musí ze sjednaných smluvních podmínek. Proto byl v úvodní části příspěvku kladen důraz na přípravu smlouvy (jako přílohy k zadávacím podmínkám) odpovědnými zaměstnanci a právníky zadavatele. Ve smlouvě má být jednoznačně definováno, v jakých případech má zadavatel (ze smlouvy objednatel) na reklamaci nárok, jak reklamaci prokazuje a jakým způsobem je dodavatel povinen reklamaci vypořádat. K tomu musí být stanoveny přesné lhůty a termíny pro jednotlivé úkony a za vhodné je považováno i užít právo na uplatnění slevy z ceny plnění.

Obdobně je třeba postupovat i v oblasti záruk. Nastane-li u majetku v době kryté záruční lhůtou vada, na kterou se vztahují záruční podmínky, musí vybraná účetní jednotka požadovat, aby dodavatel zjištěné vady bezplatně a bez zbytečného odkladu odstranil.

V souvislosti s uplatňováním sankcí za škody, které vybrané účetní jednotce vzniknou ze strany dodavatele v důsledku porušení uzavřené smlouvy, je pak nezbytné, aby bylo v rámci dané organizace jasně stanoveno, který útvar bude odpovědný za sledování, zda jsou veškerá ustanovení smlouvy naplňována, nebo zda naopak dochází k jejich porušování. Tento útvar by měl nést odpovědnost za iniciování uplatňování sankcí.

V případě majetku může dojít k jeho poškození nebo zničení nejen opotřebováním nebo projevem záručních vad, ale majetek může být poškozen i zaměstnancem organizace. V případě každého poškození majetku by měla organizace zjišťovat důvod takového poškození. Pokud k poškození majetku došlo v důsledku běžného provozu a záruční doba již proběhla, musí se organizace rozhodnout, jak s uvedeným majetkem dále naloží. Pokud se jedná o majetek již odepsaný a jeho oprava je stále rentabilní, přichází opět na scénu oprava majetku.

Může však nastat i případ, kdy majetek nebyl poškozen nebo zničen běžným provozem, ale při jeho užívání došlo k porušení předpisů, návodů... Pro ten účel by měla organizace zjistit, kdo poškození majetku zavinil, a celou věc s tímto zaměstnancem řešit ve dle příslušných ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a vnitřních pravidel pro řešení škodních událostí. Viník by měl dle míry svého zavinění, resp. dle sjednané odpovědnosti za škodu na hodnotách mu svěřených, k vyúčtování uhradit část nebo celou škodu. Pokud by byla majetková položka zcela zničena, účetní jednotka by musela majetek vyřadit z majetkové evidence a vyřadit jej i účetně. Jako podklad by pro tento případ sloužilo vyjádření škodní komise o míře zničení majetku, škodní protokol schválený vedoucím organizace, doklad o vyřazení a likvidaci majetku nebo jeho odevzdání v souladu se zákonem o odpadech ³⁾.

Minimálně jednou ročně (k rozvahovému dni) by měl být majetek (ale i pohledávky a závazky) vybrané účetní jednotky podroben inventarizaci. V ZU se setkáváme s pojmy . V čem se tyto pojmy liší?

Inventarizace slouží vybrané účetní jednotce zejména k zajištění průkaznosti účetnictví. V praxi se však inventarizace majetku provádí zcela formálně. Místo toho, aby se zjišťoval skutečný stav majetku a byl porovnán se stavem evidovaným v účetnictví, účetní stav se mnohdy považuje za skutečný bez skutečné kontroly a řádných porovnávajících inventurních soupisů. Ty se často nahrazují „odškrtanými“ PC sestavami, dokonce i různými druhy majetku podle umístění, a to bývá následně podepsáno. V účetnictví pak může být veden majetek, který již neexistuje, nebo naopak existující a používaný majetek, který ale není evidován.

O přebytcích a mankách se pak účtuje teprve v okamžiku, kdy byl rozdíl zjištěn víceméně náhodně.

Proces inventarizace je možné rozčlenit do následujících etap:

Za nepotřebný majetek se pro účely § 14 ZoM považuje v případě OSS a jiných státních organizací zejména majetek, který:

ZoM rovněž poměrně podrobně specifikuje, jak mají OSS postupovat při nakládání s nepotřebným majetkem.

Nejdříve musí být vedoucím příslušné organizační složky rozhodnuto o dočasné nebo trvalé nepotřebnosti hmotné nemovité věci včetně případného příslušenství nebo o nepotřebnosti majetku.

Následující způsoby naložení s nepotřebným majetkem státu, pokud se týkají administrativních prostor, vyžadují předběžné projednání a předběžný souhlas vládních, resortních a regionálních dislokačních komisí. Bez jejich předběžného kladného stanoviska nesmí OSS uzavírat právní akty k nakládání s administrativními prostorami. Smyslem tohoto opatření je, aby se šetřily prostředky státu vynakládané na užívání administrativních prostor tím, že budou omezovány požadavky na komerční pronájmy administrativních prostor.

Poté je třeba rozlišit, jestli se jedná o hmotný nemovitý majetek nebo movitý majetek. Hmotný nemovitý majetek musí být přednostně nabízen k převodu na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (dále i „ÚZSVM“). Pokud tento o hmotný nemovitý majetek projeví zájem, je na něj převeden bezúplatně. V tomto případě převádějící účetní jednotka účtuje o vyřazení majetku a přijímající ÚZSVM o bezúplatně nabytém nemovitém majetku.

Obdobný postup se bude opakovat, když o hmotný nemovitý majetek ÚZSVM neprojeví zájem. Pak musí organizační složka hmotný nemovitý majetek ještě přednostně nabídnout jiným organizačním složkám státu, a to prostřednictvím systému CRAB, tj. centrálního registru administrativních budov státu. I v tomto případě by se jednalo o bezúplatný převod hmotného nemovitého majetku. Podle ČÚS č. 708 v případě bezúplatné změny dispozice nebo bezúplatného zcizení dlouhodobého majetku mezi vybranými účetními jednotkami, se kterými souvisí změna účetní jednotky provádějící odpisování tohoto majetku, navazuje účetní jednotka přebírající tento majetek na výši ocenění a výši oprávek.

Pokud ani tímto postupem OSS s nabídkou hmotného nemovitého majetku neuspěje, může s tímto nemovitým majetkem naložit ve prospěch jiných právnických nebo fyzických osob, pokud tomu nebrání jiný veřejný zájem.

Pro ten účel je nutné nejdříve zjistit vyhláškovou a tržní hodnotu hmotného nemovitého majetku. Vhodnou varian tou je ocenění tohoto majetku soudním znalcem v oboru oceňování nemovitostí. Poté OSS vypíše nabídkové řízení za účelem získání nejvhodnější nabídky. K tomu účelu se zpravidla (zpravidla proto, že Usnesení vlády ČR ze dne 31. května 2000 č. 526, o nařízení vlády č. 168 o centrální adrese, již není v tomto smyslu aktuální). Přesto se centrální adresa užívá ke zveřejňování nabídek veškerého nepotřebného majetku a ke zveřejnění nabídky nepotřebného nemovitého majetku na centrální adrese spravované Českou poštou s.p. http://www.centralniadresa.cz. Rovněž je možné nabídku majetku zveřejnit i formou inzerce. Pro OSS nabízející majetek je důležité, aby uvažovala s tím, že minimální poptávanou cenou byla taková cena, která pokryje odhadní cenu majetku (myšleno tu vyšší z tržní nebo vyhláškové ceny) + náklady OSS spojené s úkony nutnými pro prodej majetku. Zájemce o takový majetek má zpravidla možnost si nabízený majetek dopředu prohlédnout. Na prodej majetku se sjednává kupní smlouva. V zásadě by měl zájemce rovněž akceptovat, že majetek nejdříve zaplatí a teprve poté je mu fyzicky předán, resp. je podán návrh na vklad do katastru nemovitostí.

U prodeje nemovitostí státu je nutno počítat rovněž s tím, že s prodejem musí rovněž vyjádřit souhlas Ministerstvo financí (v případě hmotných nemovitých nebo movitých věcí prohlášených za kulturní památku vydává souhlas i Ministerstvo kultury. U pozemků ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu vydává stanovisko Ministerstvo životního prostředí). Ministerstvu financí návrh zasílá ke schválení prodávající, tedy organizační složka státu. Návrh musí doložit úplnými doklady, které prokazují vznik původního vlastnictví státu bez všech právních vad, dalších zátěží, břemen a závazků. Rovněž je mimo jiné nutno doložit znalecký odhad předmětné nemovitosti a dosaženou prodejní cenu. Bez kladného stanoviska Ministerstva financí vyjádřeného schvalovací doložkou ke kupní smlouvě nesmí katastr nemovitostí prodej státní nemovitosti zapsat. Jak již bylo zmíněno, návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí podává prodávající OSS až po zaplacení celé kupní ceny beze zbytku. Účetní jednotka účtuje o předpisu pohledávky za odběratelem a o uhrazení kupní ceny na běžný účet. Poté následuje fyzické předání majetku zadokumentované předávacím protokolem. V něm by měly být vyspecifikovány všechny složky a položky majetku, které se na kupující stranu převádějí včetně jejich případného identifikačního označení a vyjádření prodávající a kupující strany, že všechny byly ke dni převodu beze zbytku předány. Teprve poté by mělo dojít k vyřazení majetku z majetkové evidence a k účtování o případném doodepsání majetku a o vyřazení majetku. OSS musí rovněž povinně odvést příjem z prodeje majetku do státního rozpočtu do 30 pracovních dnů po připsání částky na její účet, případně do 5 pracovních dnů od okamžiku, kdy je nepochybné, že prostředky mají být příjmem státního rozpočtu [viz § 45 odst. 10 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 218/2000 Sb.“)]. Pokud by tak OSS neučinila, dopouští se tzv. porušení rozpočtové kázně. Sankcí za nesplnění povinnosti v takovém případě je uložení příslušného odvodu správcem daně a penále, které nabíhá od data porušení.

Vybraná účetní jednotka účtuje při prodeji majetku o zůstatkové ceně majetku určeného k prodeji a to podle příslušných druhů majetku. Dále pak účtuje o výnosu z tohoto prodeje. Podrobnosti účtování stanoví ČÚS č. 710.

Pokud je majetek způsobilý k dalšímu využití a OSS jej k výkonu své činnosti nepotřebuje, naloží s ním ve prospěch jiné organizační složky, která jej potřebuje pro zabezpečení výkonu své působnosti nebo činnosti anebo která jej převezme ve veřejném zájmu. Děje se tak zveřejněním nabídky na využití tohoto majetku na webu Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. V případě, že o tento majetek projeví zájem jiné organizační složky státu nebo státní organizace, majetek je jim bezúplatně převeden na základě zápisu o změně příslušnosti hospodařit s majetkem. Předávající strana majetek vyřadí z evidence majetku a přijímající strana účtuje o změně příslušnosti hospodařit s majetkem (o bezúplatném převodu majetku). Pokud by se jednalo o dlouhodobý odpisovaný majetek převáděný mezi vybranými účetními jednotkami, se kterým souvisí změna účetní jednotky provádějící odpisování tohoto majetku, navazuje účetní jednotka přebírající tento majetek na výši ocenění a výši oprávek.

V případě OSS se v zásadě postup prodeje movitého majetku shoduje s prodejem nemovitého majetku. Rozdíl můžeme spatřovat pouze v tom, že u prodeje tohoto majetku není vyžadován předběžný souhlas Ministerstva financí, a OSS tak může jednat přímo. Povinnost prodávat za co nejvýhodnější ceny pokrývající náklady prodávajícího a odhadní cenu se nemění. Stejně platná je povinnost odvést kupní cenu do státního rozpočtu v určených lhůtách.

Dočasná nepotřebnost nastává v případě, že v budoucnosti existuje reálný předpoklad, že OSS bude majetek opět potřebovat k zajištění výkonu svěřených činností. Proto se OSS majetku nezbavuje natrvalo, ale musí hledat účelnější zdroj využití, než aby majetek nechala ležet ladem. U nemovitého majetku připadá v úvahu jeho pronájem nebo přenechání do časově omezeného užívání jiným organizačním složkám státu.

Dočasně nepotřebný nemovitý majetek je možno přenechat do užívání jiným organizačním složkám státu. V tomto ohledu zastává nezastupitelná místa tzv. CRAB. Do něj musí všechny organizační složky státu (až na výjimky bezpečnostních složek) povinně zadat veškeré údaje o budovách, ke kterým mají užívací právo. Kromě technických parametrů se zadává i celková a administrativní podlahová plocha a počet zaměstnanců, užívání prostor jinými subjekty, údaje o spotřebách...To znamená, že pokud je ze zadaných dat zřejmé, že OSS s ohledem na normy podlahové plochy na zaměstnance zbývají volné prostory, měla by pro ně najít jiné vhodné ekonomické využití.

Jiné OSS neplatí za užívání administrativních budov státu žádné nájemné. Podílejí se však na provozních nákladech za pronajaté plochy a ve vztahu k užívaným zařízením a počtu zaměstnanců. Provozní náklady by měly pokrýt všechny náklady, které pronajímající OSS s přenecháním prostor vzniknou. Za ideální stav lze považovat, pokud pronajímající OSS může pronajímané prostory osadit měřidly energií, vody, tepla.... Ve většině případů to však není technicky možné. Tzn., pronajímající složka provede poměrový propočet na podlahovou plochu, vytápěný prostor a ve vztahu ke spotřebě vody a k počtu zaměstnanců. Kalkulace musí být součástí sjednávaného právního aktu. Kalkulace však vyjadřují předpokládaný stav, který by se měl odrazit ve výši měsíčních záloh na provozní náklady. Tyto je však třeba k ročnímu vyúčtování spotřeby energií jejich dodavateli vyúčtovat i jednotlivým nájemcům v rámci ročního vyúčtování spotřeby.

Vztahy související s užíváním státního majetku mezi různými organizačními složkami se nezakládají nájemní smlouvou ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“), ale zápisem o užívání na základě ZoM. Náležitosti jsou specifikovány v prováděcí vyhlášce č. 62/2001 Sb. minimálně takto:

Právo přenechat do užívání nemovitý majetek státu je zákonem časově omezeno na maximálně 8 let. Poté lze majetek při splnění výše uvedených podmínek přenechat opět na maximálně stejný časový úsek.

Platí pro ně stejné zásady jako pro nabývání, řádnou správu a pronájem nemovitého majetku.

Pokud je to účelné zejména pro další nakládání s majetkem, lze pozemek zatížit služebností ve prospěch jiného pozemku, s nímž je stejný, nebo jiné organizační složce příslušné hospodařit. Hmotné nemovité věci lze v nezbytném rozsahu smluvně zatížit služebností pro účely:

Služebnost se sjednává za úplatu a pouze v takovém rozsahu, aby organizační složce nebránila ve výkonu její činnosti. Úplata za sjednanou služebnost by samozřejmě měla odpovídat hodnotě této služebnosti. To znamená, že i tato hodnota by ideálně měla být oceněna.

Podle ZoM lze nájemní smlouvu sjednat jen za podmínek, že o majetek neprojevily zájem ÚZSVM, jiné organizační složky státu ani státní příspěvkové organizace. Druhou podmínkou je, že nájem by měl být sjednáván za ceny v místě a čase obvyklé. To znamená, že pronajímající OSS by měla provést průzkum trhu, vycházet z cenových map..., aby správně stanovila sazbu nájemného za m2. Rovněž v případě pronájmu nemovitého majetku státu soukromým subjektům je třeba řádně stanovit i výši provozních nákladů s pronájmem souvisejících. V tomto případě se postup neliší od postupu v přenechání dočasně nevyužitých prostor jiným OSS. Totéž se týká i maximální délky pronájmu.

V případě předplaceného nájemného nebo nájemného placeného pozadu se na přelomu roku musí účtovat o časovém rozlišení nákladů, výdajů, výnosů a příjmů příštích období.

Zákony č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, definici nepotřebného majetku neobsahují. Vychází to ze samosprávné působnosti těchto subjektů. Citované právní předpisy pouze při nakládání s nepotřebným majetkem odkazují na NOZ. Tzn., postup obcí při definování nepotřebného majetku a naložení s ním bude předmětem vnitřní úpravy samozřejmě dle místních podmínek. Výnos z případně prodaného majetku územně samosprávného celku se neodvádí do státního rozpočtu, ale zůstává příjmem příslušného ÚSC.

Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 250/2000 Sb.“), stanovuje pouze příspěvkovým organizacím ÚSC povinnost majetek, který příspěvková organizace nabyla do svého vlastnictví a který je pro ni trvale nepotřebný, nabídnout přednostně bezúplatně zřizovateli. Když zřizovatel písemnou nabídku tohoto majetku nepřijme, může příspěvková organizace po jeho předchozím písemném souhlasu majetek převést do vlastnictví jiné osoby za podmínek stanovených zřizovatelem.

Obecně u příspěvkových organizací výrazně záleží na tom, jak je v příslušné zřizovací listině definován majetek, který na ně zřizovatel převádí, a jaký jim stanoví rozsah práv, povinností a samostatnosti v hospodaření s majetkem přenechaným, ale i pořízeným ve vlastní působnosti, a míru samostatnosti při tvorbě a použití fondu reprodukce majetku samozřejmě při dodržení příslušných ustanovení „velkých“ a „malých“ rozpočtových pravidel (tzn. zákonů č. 218/2000 Sb. a č. 250/2000 Sb.). To tvoří určující limity pro nakládání příspěvkových organizací s majetkem. Zásady péče řádného hospodáře a dodržování požadavků finanční kontroly a dalších právních předpisů jsou samozřejmě platné i pro hospodaření příspěvkových organizací.

V zásadě je možné vzít zásady popsané v ZoM a jeho prováděcím předpisu jako dobrou praxi pro všechny majetkové operace i v rámci ÚSC a obecně i v příspěvkových organizacích (zde samozřejmě s přihlédnutím ke specifikům jednotlivých PO a obsahu zřizovacích listin).