Zdravotní pojištění v roce 2017
Mgr.
Tomáš
Červinka
Rok 2016 byl z pohledu legislativních změn ve zdravotním pojištění poměrně stabilní.
Přímých novel zákonů, kterými se zdravotní pojištění řídí, bylo velmi málo a k 1. 1. 2017 dochází
prakticky jen k parametrickým změnám. Stručně se podívejme na změny, které mají dopad na odvod
pojistného.
1. Parametrické změny k 1. 1. 2017
Od 1. 1. 2017 dochází ke zvýšení odvodových částek u všech skupin plátců. Mění se tak
minimální vyměřovací základ pro odvod pojistného u zaměstnanců i osob samostatně výdělečně činných
(OSVČ) a zvyšuje se také částka pojistného pro tzv. osoby bez zdanitelných příjmů a víc bude platit
i stát za své pojištěnce. Jednotlivé skutečnosti rozdělíme podle toho, který předpis má na zvýšení
vliv.
a) Zvýšení minimální mzdy
V souladu s
nařízením vlády č. 336/2016
Sb.
dochází ke zvýšení minimální mzdy z 9 900 Kč na 11 000 Kč. V roce 2017 bude stanoven
minimální vyměřovací základ zaměstnanců právě na částku 11 000 Kč. Zaměstnanec, který nedosáhne v
kalendářním měsíci minimálního vyměřovacího základu (a nepatří do některé ze skupin, které nemusí
dodržet minimum – např. osoby hrazené státem), musí prostřednictvím svého zaměstnavatele provést
doplatek do minimálního vyměřovacího základu. Nejnižší pojistné zaměstnance za měsíc bude činit 1
485 Kč.V této souvislosti připomínáme, že od roku 2015 již neplatí další úpravy vyměřovacího
základu, které byly odvozovány od výše minimální mzdy. Šlo o navyšování vyměřovacího základu při
pracovním volnu bez náhrady příjmů a při neomluvené absenci.
Zvýšení minimální mzdy má dopad i na výši pojistného pojištěnců, kteří po celý kalendářní
měsíc nejsou zaměstnanci ani OSVČ a ani za ně neplatí pojistné stát – jde o tzv. osoby bez
zdanitelných příjmů. Jejich měsíční pojistné je na stejné úrovni jako minimální pojistné zaměstnanců
– tj. 1 485 Kč.
b) Změna průměrné mzdy
Nařízením vlády č. 325/2016 Sb.
došlo
ke každoroční úpravě výše všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu. Z těchto
hodnot lze vypočítat výši průměrné mzdy, která má podle
§ 3a odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. význam
minimálního vyměřovacího základu OSVČ. Průměrná mzda se meziročně zvýšila z 27 006 Kč na 28 232 Kč.
OSVČ budou hradit minimální zálohu v roce 2017 již ve výši 1 906 Kč oproti stávajícím 1 823
Kč.c) Vyměřovací základ pro platbu státu
Nařízením vlády č. 181/2016 Sb.
se
stanovuje vyměřovací základ pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené státem u osoby, za
kterou je plátcem pojistného stát, na výši 6 814 Kč na kalendářní měsíc. V roce 2016 platí stát za
své pojištěnce z vyměřovacího základu 6 444 Kč. V roce 2017 zaplatí stát do systému veřejného
zdravotního pojištění za každého poživatele důchodu, nezaopatřené dítě či další osoby hrazené každý
měsíc státem 920 Kč.Částka 6 814 Kč má význam také jako odpočet u některých zaměstnanců. Podle
§ 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. může dojít ke
snížení vyměřovacího základu u osob, kterým byl přiznán invalidní důchod, a jsou zaměstnány u
zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením.
2. Změny v průběhu roku 2016
V průběhu roku 2016 se promítly tři legislativní změny, které mají dopad na zdravotní
pojištění a odvod pojistného. Nejprve zmíníme povinný přechod zdravotních pojišťoven na účty ČNB, na
druhém místě ukážeme, jaký má dopad změna branného
zákona a na závěr si připomeneme, jak se mění promlčecí lhůty.
a) Účty u ČNB
Zákonem č. 128/2016 Sb.
došlo k
novelizaci zákona č. 218/2000 Sb., o
rozpočtových pravidlech. Nově byly pod peněžní
prostředky státní pokladny zařazeny také účty VZP ČR a účty ostatních zdravotních pojišťoven
[§ 3 písm. h) bod 15 zákona o rozpočtových
pravidlech]. Zdravotní pojišťovny jsou povinny nejpozději do 10. 2. 2017 (do 9 měsíců od
nabytí účinnosti zákona) zřídit nové účty u ČNB a převést na ně peněžní prostředky z dosavadních
účtů.Zřízení nových účtů u ČNB se přímo dotkne všech plátců pojistného. V největší míře pak
zaměstnavatelů, OSVČ, ale i osob bez zdanitelných příjmů. Zdravotní pojišťovny (ve spolupráci s ČNB
a ministerstvem financí) budou o této změně informovat plátce pojistného pravděpodobně na přelomu
roku 2016 a 2017. Nové účty jsou již funkční. Všechna změněná čísla účtů však v době redakční
uzávěrky nebyly známy. Jako příklad uvádíme nová čísla účtů ve dvou případech – ZPMVČR a pražské
pobočky VZP:
ZPMV ČR bude mít nová čísla účtů u ČNB tato:
zaměstnavatelé: .............. 2115106031 / 0710
samoplátci (OSVČ, OBZP): ..... 2110102031 / 0710
VZP ČR pobočka Praha otevřela u ČNB tato čísla účtů:
zaměstnavatelé: .............. 1111009221 / 0710
samoplátci (OSVČ, OBZP): ..... 1112001221 / 0710
Všem plátcům doporučujeme zkontrolovat změnu na stránkách příslušné zdravotní pojišťovny.
Pokud bude plátce hradit pojistné i po 10. 2. 2017 na dosavadní čísla účtů, nemělo by dojít
bezprostředně k žádné újmě, protože určitou dobu by měly být stále ještě funkční. Stávající účty
však musejí být zrušeny nejpozději do 24 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona – tj. nejpozději
do 10. 5. 2018.
b) Branný zákon
Dne 1. 7. 2016 nabyla účinnosti novela branného zákona (zákon č.
585/2004 Sb.). Spolu s touto změnou vznikl např. také
zákon č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze.
Bezprostřední dopad na veřejné zdravotní pojištění spočíval jen ve zrušení státní kategorie
pojištěnců:
-
osoby konající službu v ozbrojených silách, s výjimkou vojáků z povolání, a osoby
povolané k vojenskému cvičení.
Související změna se dotýká právě osob, které doposud mohly být zařazeny v této státní
kategorii – tedy osob na vojenském cvičení. Nově už jde o tzv. vojáky v záloze, kterým náleží v době
vojenského cvičení služné. Jde o příjem ze závislé činnosti zdaňovaný podle
§ 6 zákona o daních z příjmů. Místo státní kategorie
tak těmto osobám vznikne „vojenské“ zaměstnání. Pokud budou v době vojenského cvičení uvolněni svým
zaměstnavatelem, pak takový zaměstnavatel neoznamuje zdravotní pojišťovně státní kategorii. Z důvodu
kontroly dodržení minimálního vyměřovacího základu však zaměstnavatel bude evidovat období na
vojenském cvičení odděleně – a to (pokud možno) s doložením výše služného.
c) Promlčení
Za připomínku stojí dřívější změna týkající se promlčení, protože na konci roku 2016 dojde
poprvé k prodloužení promlčecí lhůty. Zákon o pojistném na
veřejné zdravotní pojištění stanovuje ve svém §
16 (pro nedoplatky) a v § 14 (pro přeplatky)
promlčecí lhůtu, jež je desetiletá. Do listopadu 2011 však byla promlčecí lhůta pětiletá. Na
pohledávky splatné do listopadu 2011 se tak vztahuje ještě pětiletá promlčecí lhůta. V prosinci 2016
poprvé nastane prodloužení promlčecí lhůty u pohledávek splatných po 1. 12. 2011. U těchto
pohledávek nedojde k promlčení v prosinci 2016, ale až v prosinci 2021. K analogickému výsledku lze
dojít i u promlčení přeplatků U nich však jde (podobně jako u promlčení pojistného OSVČ, u nichž je
roční rozhodné období) o promlčení za celý kalendářní rok 2011.