Tomáš Červinka

  • Článek
Rok 2021 přináší několik změn v oblasti zdravotního pojištění. Nejzásadnější změnou pro OSVČ je zavedení možnosti volby režimu paušální daně. Význam této změny by více vynikl v době méně poznamenané opatřeními proti šíření onemocnění covid-19. Základní pravidla, která od 1. 1. 2021 mají být platná pro vstup do paušálního režimu OSVČ, budou řešena v samostatné kapitole. Na úvod však popíšeme parametrické změny a další kapitolu budeme věnovat zbývajícím legislativním změnám platným od ledna 2021 s výhledem na očekávané změny v dalším období.
Vydáno: 10. 12. 2020
  • Článek
V souvislosti s mimořádnými opatřeními kvůli prevenci zamezení šíření koronavirového onemocnění COVID-19 byly schváleny legislativní změny, které se dotkly i oblasti veřejného zdravotního pojištění. Nejvýznamnější změny přinesl zákon č. 134/2020 Sb. , kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon nabyl účinnosti 27. 3. 2020 a přináší úlevy všem typům plátců pojistného na zdravotní pojištění. Velký dopad na financování zdravotnictví pak přinesl zákon č. 231/2020 Sb. , kterým došlo ke zvýšení platby pojistného za státní pojištěnce. Největší množství změn se týká OSVČ, ale dotčeny byly i další skupiny. V tomto textu přinášíme vysvětlení dopadů pro každou skupinu plátců včetně případných souběhů skutečností při placení pojistného na zdravotní pojištění.
Vydáno: 05. 06. 2020
  • Článek
Každý pojištěnec je povinen hradit pojistné na zdravotní pojištění, pokud za něj nehradí pojistné stát. Pojištěnec hradí pojistné buď sám jako osoba samostatně výdělečně činná popřípadě jako osoba bez zdanitelných příjmů nebo odvádí pojistné prostřednictvím svého zaměstnavatele. Pojistné na zdravotní pojištění obsahuje ustanovení o minimálním vyměřovacím základu a podmínky, kdy jsou pojištěnci osvobozeni od jeho dodržení. Některé životní situace svádí k očekávání, že výjimka logicky platí. Takové případy pak vedou k otázkám po správném řešení. V tomto čísle si budeme dokumentovat dva konkrétní často diskutované příklady, kdy je stanoven minimální vyměřovací základ zaměstnancům. Jde o případ výplaty konkurenční doložky bývalému zaměstnanci a případ sporu o neplatnost výpovědi zaměstnance.
Vydáno: 03. 09. 2019
  • Článek
Mnoho let pracuji jako spolupracující osoba s mým manželem FO – OSVČ, který na mne přerozděluje své příjmy. Dosud jsem vedle toho pracovala roky jako neuvolněná starostka obce. Pokud uspěji v komunálních volbách, hodlám pracovat již jako uvolněná starostka. Hledám optimální cestu odvodovou a daňovou, jak budu dále pokračovat ve spolupráci s manželem. Z funkčního požitku uvolněného starosty bude platit zaměstnavatel dostatečně vysoké důchodové pojistné a příjem uvolněného starosty se započítává do příjmů pro výpočet důchodu na rozdíl od neuvolněného starosty. Proto nebudu mít potřebu si platit zbytečně další vyšší důchodové pojištění jako OSVČ. Domnívám se, že ideální z hlediska manžela OSVČ bude, abych nadále částečně pracovala i pro něho a nahlásila se jako OSVČ s VEDLEJŠÍ činností. Manžel by na mne pak mohl přerozdělit za rok jen částku do 71 950 Kč a z té bych už neplatila důchodové pojistné. Zdravotní pojištění se platí asi vždy, ale pro OSVČ s vedlejší činností neplatí asi státem určené výše minimálních záloh na ZP ? Nevím, co vše vzít v úvahu a nechci platit zbytečně.
Vydáno: 04. 12. 2018
  • Článek
Zdravotní pojištění v roce 2017 Mgr. Tomáš Červinka Rok 2016 byl z pohledu legislativních změn ve zdravotním pojištění poměrně stabilní. Přímých novel zákonů, kterými se zdravotní pojištění řídí, bylo...
Vydáno: 01. 12. 2016
  • Článek
Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění Mgr. Tomáš Červinka Dne 17. srpna 2015 byl ve Sbírce zákonů v částce 82/2015 zveřejněn zákon č. 200/2015 Sb., kterým se mění zákon...
Vydáno: 25. 08. 2015
  • Článek
Změny v platbě zdravotního pojištění v roce 2015 Mgr. Tomáš Červinka Rok 2015 měl přinést největší změnu v placení pojistného na zdravotní pojištění. Společně se sociálním pojištěním a daněmi...
Vydáno: 18. 02. 2015