Zaměstnanecké benefity u veřejně prospěšných poplatníků

Vydáno: 21 minut čtení

V současné době je už zcela zaběhlou praxí, že odměňování ve formě pouze finanční odměny je nedostačující a pro udržení a vhodného motivování kvalitních zaměstnanců je nutné zapojit také nefinanční formy odměňování. Tyto formy ale mají také svůj daňový a pojistný režim, který je nutné znát a vzít jej v úvahu. Na tyto souvislosti bychom se zaměřili v následujícím příspěvku.

Zaměstnanecké benefity u veřejně prospěšných poplatníků
Ing.
Zdeněk
Morávek,
daňový poradce
Na úvod je potřeba zdůraznit, že pojem zaměstnanecký benefit není v žádném právním předpise vymezen, v zásadě se tedy jedná o nějakou nefinanční odměnu poskytnutou v souvislosti s výkonem závislé činnosti, která má ve smyslu obecné teorie pracovního práva zejména motivační, výkonnostní a stabilizační funkci.
Problematika zdanění
zaměstnaneckých benefitů vychází zejména z § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Z pohledu obecných principů zdanění platí, že za příjmy ze závislé činnosti se považují příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok, či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo jiná osoba a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance nebo v jeho prospěch. Je tedy zřejmé, že vymezení těchto příjmů je velmi široké a zaměstnanecké benefity do tohoto vymezení jednoznačně spadají. Následně je pak nutné rozhodnout, zda tyto příjmy nevylučuje příslušné ustanovení ze základu daně nebo zda nespadají do poměrně širokého okruhu příjmů osvobozených od daně. Pokud nikoliv, je nutné rozhodnout, jakým způsobem příslušný benefit zdanit a zahrnout do vyměřovacího základu pro odvod pojistného.
 
Služební automobil pro soukromé účely
Častým zaměstnaneckým benefitem je
možnost využití majetku zaměstnavatele
, přičemž čím dál častějším případem i v oblasti veřejně prospěšných poplatníků je možnost
využití služebního automobilu i pro soukromé účely
. Příslušná úprava zdanění je obsažena v § 6 odst. 6 ZDP, jedná se o úpravu, která je vcelku známá, upozorněme tedy pouze v bodech na aspekty, které by se mohly jevit jako problematické:
-
Za příjem zaměstnance se považuje částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla, a to ze vstupní ceny včetně DPH, minimální částka, která se považuje za příjem zaměstnance, je 1 000 Kč za každý kalendářní měsíc.
-
Rozhodující je poskytnutí služebního vozidla pro soukromé účely, nikoliv jeho