Jak správně posoudit z hlediska pojištění a daně benefit zaměstnanci dle Kolektivní smlouvy - peněžní plnění pozůstalým v případě úmrtí zaměstnance hrazené ze zisku po zdanění? Částka se může pohybovat v rozmezí od 9 000 000 Kč (podle délky pracovního poměru zemřelého zaměstnance). Řešení jsem hledala v předpisech, níže mám popsané řešení, ale chci si být jistá, aby řešení bylo správně. Pojištění - osvobozeno od pojištění (není to příjem ze závislé činnosti). a) Pozůstalá je také zaměstnanec naší společnosti, která platí zálohovou daň a provádíme jí roční zúčtování daně = osvobozeno od daně na základě zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), podle § 4 odst. 1 písm. k) bod 4 b) . b) Pozůstalá není zaměstnanec naší společnosti = osvobozeno od daně na základě ZDP podle § 4 odst. 1 písm. k) bod 4 + poučení, že pokud má příjem ze závislé činnosti, tak je osvobozena od daně pouze částka ve výši 15 000 Kč a zbývající částku musí zdanit podáním daňového přiznání na finanční úřad (tady nemohu najít ustanovení, které částku 15 000 Kč určuje). c) Pozůstalá není zaměstnanec naší společnosti = osvobozeno od daně na základě ZDP, podle § 4 odst. 1 písm. k) bod 4 + poučení, že pokud nemá příjem ze závislé činnosti, tak je osvobozena od daně celá částka.
Peněžní plnění pozůstalému v případě smrti zaměstnance
Vydáno:
4 minuty čtení
Peněžní plnění pozůstalému v případě smrti zaměstnance
Ing.
Martin
Děrgel
ID 17310
Odpověď:
Z právního i daňového hlediska je třeba jednoznačně rozlišit dva typy plnění pozůstalým po zaměstnanci. Zaprvé náhrady při úmrtí zaměstnance na následky pracovního úrazu nebo nemoci z povolání vyplácené zaměstnavatelem pozůstalým osobám povinně podle zákoníku práce. Zadruhé právními předpisy neurčené ostatní tzv. sociální výpomoci poskytované pozůstalým na dobrovolné bázi.
V dotaze zmiňované ustanovení § 4 odst. 1 písm. k) bodu 4 ZDP řeší druhý zmíněný typ plnění pozůstalým po zemřelém zaměstnanci - sociální výpomoci poskytované ze sociálního fondu (u příspěvkových organizací tzv. FKSP) zaměstnavatele, resp. ze zisku po zdanění. Osvobození od daně z příjmů fyzických osob je úplné a bez omezení nějakou částkou shora. Přičemž příjmy osvobozené nepatří vůbec do daňového přiznání, jak stanoví § 38g odst. 3 ZDP. Jelikož nejde o příjem ze zaměstnání pozůstalých, nepodléhá ani povinnému pojištění zaměstnanců na sociální a zdravotní pojištění.
Tazatelem uváděná částka 15 000 Kč zřejmě představuje klasickou nepřesnost provázející v praxi četná tvrzení „jedna paní povídala“. Svůj racionální prapůvod má patrně v § 38g odst. 1 ZDP, kde je stanoveno, že daňové přiznání musí podat každý, jehož zdanitelné příjmy přesáhly 15 000 Kč za příslušný kalendářní rok. Ovšem do tohoto limitu se samozřejmě nezapočítávají příjmy osvobozené od daně, což je případ zmíněné sociální výpomoci pozůstalým po zaměstnanci. Rovněž není podstatné, zda dotyční pozůstalí pobírají příjmy ze závislé činnosti, ať už od zaměstnavatele, který jim předmětnou sociální výpomoc vyplácí nebo od jiné firmy. Jelikož jsou osvobozeny od daně z příjmů podle § 4 ZDP, neuvádějí se ani do ročního zúčtování záloh na daň.
Nyní se krátce věnujme prvně uvedenému (častějšímu) povinnému plně ní pozůstalým po zaměstnanci, který zemřel na následky pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Pro tyto případy stanoví konkrétní druhy náhrad, k nimž je zaměstnavatel povinen při úmrtí zaměstnance speciální ustanovení § 271g až § 271j zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
Z tohoto obsáhlého textu ocitujeme na ukázku pouze vybrané pasáže:
-
Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem.
-
Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem přísluší tomu, kdo tyto náklady vynaložil. ...
-
Náhrada nákladů na výživu pozůstalých
-
Přísluší pozůstalým, kterým zemřelý zaměstnanec výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat, a to do doby, do které by tuto povinnost měl,... ve výši 50 % průměrného výdělku zaměstnance, ... Jednorázové odškodnění pozůstalých.
-
Pozůstalému manželovi, partnerovi a nezaopatřenému dítěti, každému nejméně 240 000 Kč. ... Náhrada věcné škody.
-
Náhrada věcné škody přísluší dědicům zaměstnance; ...
Daňové posouzení těchto povinných náhrad za odškodnění zemřelého zaměstnance spadá pod obecné ustanovení § 24 odst. 2 písm. p) ZDP. Podle kterého jsou pro poplatníka (zaměstnavatele) daňově účinné výdaje, k jejich úhradě je po platník povinen podle zvláštních zákonů - v daném případě tedy podle zákoníku práce.
U příjemců těchto náhrad - pozůstalých po zaměstnanci - se bude jednat opět o příjem osvobozený od daně, ovšem podle § 4 odst. 1 písm. d) ZDP, jelikož se jedná o náhradu majetkové a nemajetkové újmy. V těchto případech totiž nejde o náhradu za ztrátu příjmu, ani o jiné zdanitelné výjimky uvedené v citovaném ustanovení. Jak ostatně výslovně potvrzuje metodický Pokyn Generálního finančního ředitelství č. D-22 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení ZDP, který vyšel ve Finančním zpravodaji č. 3/2015:
„Platbami přijatými náhradou za ztrátu příjmu nejsou také náhrady nákladů na výživu pozůstalých ... “