Zveřejňování smluv podle zákona o registru smluv a ochrana osobních údajů

Vydáno: 14 minut čtení

Dne 1. 7. 2016 nabyl účinnosti zákon č. 340/2015 Sb. , o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv); dále jen „zákon o registru smluv“, který přinesl mimo jiné povinnost některých subjektů zveřejňovat soukromoprávní smlouvy, smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci. Je nepochybné, že smlouvy obsahují celou řadu osobních údajů, a že je proto nutné respektovat právní úpravu tak, aby tyto údaje byly dostatečně ochráněny.

Zveřejňování smluv podle zákona o registru smluv a ochrana osobních údajů
JUDr.
Eva
Janečková
 
Povinné subjekty
Povinnost se vztahuje také na územní samosprávné celky, včetně městských částí nebo městských obvodů územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy. Kromě státu a jeho složek se tedy subjekty povinnými podle tohoto zákona staly i kraje a obce. Ustanovení § 3 odst. 2 písm. l) zákona o registru smluv však uvádí, že povinnost uveřejnit prostřednictvím registru smluv se nevztahuje na smlouvu, jejíž alespoň jednou smluvní stranou je obec, která nevykonává rozšířenou působnost, příspěvková organizace touto obcí zřízená nebo právnická osoba, v níž má taková obec sama nebo s jinými takovými obcemi většinovou účast. Povinnost uveřejňovat v registru smluv se tak nevztahuje na obce I. a II. typu. Nejedná se však o zákaz smlouvy zveřejňovat. Tyto obce proto mohou smlouvy také uveřejnit, pokud chtějí. Ke zveřejňování bude tak docházet pouze na základě dobrovolnosti.
 
Výjimky z povinnosti uveřejnit smlouvy
Zákon o registru smluv v § 3 odst. 1 konstatuje, že prostřednictvím registru smluv se neuveřejňují informace, které nelze poskytnout při postupu podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím. V registru smluv se tedy nebudou uveřejňovat informace, které nelze poskytnou podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“).
Mezi informace, které nelze poskytovat, patří