S účinností od 1. ledna 2015 došlo ve zdravotním pojištění k zásadní změně při posuzování neplaceného volna a neomluvené absence, kdy se z těchto důvodů nepřítomnosti zaměstnance v zaměstnání již nenavyšuje jeho vyměřovací základ, a proto se stal v souvislosti s placením pojistného určujícím parametrem minimální vyměřovací základ, resp. jeho poměrná část, a to u těch zaměstnanců, pro které tato povinnost platí.
Neplacené volno a zdravotní pojištění - specifické případy
Ing.
Antonín
Daněk
Lze také konstatovat, že v souvislosti s placením pojistného se - na rozdíl od podmínek platných do konce roku 2014 - identicky nahlíží na oblast neplaceného volna a neomluvené absence v tom smyslu, zda u těchto případů nepřítomnosti zaměstnance v zaměstnání (ne)musí být při odvodu pojistného dodrženo zákonné minimum. Projděme si nyní formou příkladů postupy zaměstnavatele při řešení specifických situací, kdy je zaměstnanci v rámci rozhodného období kalendářního měsíce poskytnuto v určitém rozsahu neplacené volno.
1)
Pro zaměstnance (a zaměstnavatele) platí ustanovení o povinnosti dodržet v roce 2016 při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ 9 900 Kč, případně jeho poměrnou část
Příklad č. 1:
Zaměstnanci pracujícímu na zkrácený pracovní úvazek byl zúčtován hrubý příjem 9 000 Kč, současně měl deset dnů neplaceného volna.
Protože musí být u zaměstnance dodržen minimální vyměřovací základ, proběhne odvod pojistného takto:
Ze skutečně dosaženého příjmu 9 000 Kč činí 13,5 % pojistného částku 1 215 Kč. Jednu třetinu (405 Kč) hradí zaměstnanec, dvě třetiny (810 Kč) zaměstnavatel. Aby byl dodržen minimální vyměřovací základ, musí být ještě proveden dopočet a doplatek pojistného z rozdílové částky 900 Kč ve výši 122 Kč - uhradí zaměstnanec. Z celkové (minimální) částky pojistného 1 337 Kč tak zaplatí zaměstnanec 527 Kč (405 + 122) a zaměstnavatel 810 Kč.
K počtu dnů poskytnutého neplaceného volna zaměstnavatel nepřihlíží.
Příklad č. 2:
Zaměstnanec končí po dohodě pracovní poměr k 30. 4. 2016, přičemž přečerpal zákonný nárok na dovolenou o deset dnů, za které byla zúčtována náhrada mzdy ve výši 6 400 Kč. Hrubý příjem za duben činí 17 000 Kč.
Dny přečerpané dovolené se vykazují jako dny neplaceného volna, za které se pojistné od 1. 1. 2015 již neplatí. Při výpočtu výše pojistného za měsíc duben zaměstnavatel odúčtuje pouze náhradu mzdy 6 400 Kč a odvede pojistné z vyměřovacího základu 10 600 Kč.
Hrubá mzda: 17 000 Kč
Náhrada mzdy za 10 dnů přečerpané dovolené: -6 400 Kč
Rozdíl: 10 600 Kč
Kdyby byl výsledný příjem nižší než 9 900 Kč, provedl by zaměstnavatel za duben dopočet a doplatek pojistného do minima 9 900 Kč.
Příklad č. 3:
Jak se postupuje při výpočtu výše pojistného v případě, kdy má zaměstnanec po celý kalendářní měsíc neplacené volno a zároveň je mu do tohoto měsíce zúčtována odměna za předchozí období?
Pokud výše odměny nedosahuje částky 9 900 Kč, musí být proveden dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu. Je-li částka odměny 9 900 Kč a vyšší, odvádí zaměstnavatel pojistné sazbou 13,5 % s tím, že v roce 2016 (reálně však již od roku 2013) není ve zdravotním pojištění stanoven maximální vyměřovací základ.
Příklad č. 4:
Pracovní volno z důvodu vlastní svatby se poskytuje zaměstnanci dva dny, placený je však pouze jeden den. Jedná se z pohledu zdravotního pojištění o jeden den neplaceného volna, za který se odvádí pojistné?
Při řešení tohoto případu vycházíme z nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, ve znění pozdějších předpisů, kdy v příloze k tomuto nařízení je mj. uvedeno, že pracovní volno se poskytne na dva dny na vlastní svatbu, z toho jeden den k účasti na svatebním obřadu, přičemž náhrada mzdy nebo platu však přísluší pouze za jeden den. Pokud připadne svatební den například na sobotu, kdy zaměstnanec nepracuje, resp. nemá směnu, pak náhradu mzdy poskytne zaměstnavatel pouze za jeden pracovní den a za další již nikoliv. Naopak, pokud je svatba v pracovní den, pak náhrada mzdy nebo platu přísluší za jeden den, pak druhý den sice bude zaměstnanci vykázáno neplacené volno, za které se však žádné pojistné platit nebude.
Příklad č. 5:
V rámci jednoho kalendářního měsíce poskytl zaměstnavatel zaměstnanci několikrát neplacené volno, vždy se však jednalo pouze o půldny, resp. několik hodin denně. Má tato okolnost nějaký vliv na placení pojistného?
Nemá. Zaměstnavatel musí pouze přihlédnout k tomu, aby byl u zaměstnance dodržen při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, neboť zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc.
Příklad č. 6:
Pracovní poměr byl se zaměstnancem ukončen k datu 4. 5. 2016, v měsíci květnu měl pouze neplacené volno.
Ze strany zaměstnavatele musí být při odvodu pojistného za měsíc květen dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za celkem čtyři kalendářní dny trvání zaměstnání v tomto měsíci, což se vypočte jako:
(4: 31) x 9 900 = 1 277,41 Kč, kde
4 = počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci květnu 2016,
31 = počet kalendářních dnů v příslušném měsíci,
9 900 = výše minimální mzdy v roce 2016.
Pojistné z této poměrné části minima činí po zaokrouhlení 173 Kč (0,135 x 1 277,41) a uhradí jej zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele.
Příklad č. 7:
Pracovní poměr byl se zaměstnancem ukončen k datu 10. 5. 2016, v měsíci květnu měl neplacené volno do 5. 5., od 6. 5. byl až do skončení pracovního poměru nemocen.
V tomto případě se poměrná část minimálního vyměřovacího základu snižuje ještě o 5 kalendářních dnů nemoci, takže v květnu musí být odvedeno pojistné za 5 kalendářních dnů trvání neplaceného volna z vyměřovacího základu 1 596,77 Kč [(5: 31) x 9 900] v částce 216 Kč (0,135 x 1 596,77), taktéž hrazené zaměstnancem.
Poznámka:
Ve zdravotním pojištění se nezaokrouhluje vyměřovací základ, resp. jeho poměrná část, ale zaokrouhlují se pouze výsledné částky pojistného, případně penále - obojí na celou korunu směrem nahoru.
Příklad č. 8:
Zaměstnankyni bylo v měsíci červnu poskytnuto neplacené volno v rozsahu dvou kalendářních dnů, přičemž dne 27. 6. nastoupila na mateřskou dovolenou.
Na jedné straně se nebere v úvahu počet kalendářních dnů neplaceného volna, na druhou stranu musí být dodržena poměrná část minima za celkem 26 kalendářních dnů, kdy byla osoba mimo „státní kategorii“ [(26: 30) x 9 900]. Zaměstnavatel nesmí opomenout oznámit zdravotní pojišťovně vznik nároku na zařazení zaměstnankyně do kategorie osob, za které platí pojistné stát, kódem „M“ s datem 27. 6. 2016 na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele.
Podotýkám, že obdobným způsobem by zaměstnavatel postupoval i tehdy, kdyby se jednalo o některou jinou „státní kategorii“ - například o přiznání kteréhokoli z důchodů, zahájení studia nebo péče o závislou osobu apod.
2)
U zaměstnance nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ dle ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“)
Pokud pro zaměstnance neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ, pak:
-
Při neplaceném volnu nebo neomluvené absenci, v obou případech trvajících po celý kalendářní měsíc, se neodvede žádné pojistné, vyměřovací základ činí 0 Kč.
-
Při neplaceném volnu nebo neomluvené absenci, trvajících pouze po část kalendářního měsíce, činí pojistné 13,5 % ze skutečně dosaženého příjmu zaměstnance. To znamená, že vyměřovací základ může být i nižší než 9 900 Kč.
Příklad č. 9:
Osobě celodenně osobně a řádně pečující o jedno dítě do sedmi let věku bylo poskytnuto po celý měsíc červen 2016 neplacené volno, žádné další příjmy tato osoba v měsíci červnu nevykázala, v měsíci červenci jí byl zúčtován hrubý příjem 7 800 Kč.
Jestliže osoba celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku nemá v průběhu zaměstnání v určitém měsíci po dobu celého tohoto měsíce žádný příjem ze zaměstnání (nemoc, neplacené volno aj.) ani z podnikání, sdělí zaměstnavatel tuto skutečnost zdravotní pojišťovně. Za použití kódu „L“ (v tomto případě k datu 1. 6. 2016) oznámí její zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát. Jakmile však bude mít tato zaměstnaná osoba opět příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pro placení pojistného na zdravotní pojištění, oznámí zaměstnavatel příslušné zdravotní pojišťovně kódem „T“ (tj. k datu 30. 6. 2016) ukončení nároku na zařazení této osoby do kategorie osob, za které je plátcem pojistného stát. Pojistné za měsíc červenec se odvede ze skutečné výše příjmu v částce 1 053 Kč, tedy bez dopočtu do minimálního vyměřovacího základu.
Příklad č. 10:
Zaměstnanec je současně OSVČ a v rámci této své samostatné výdělečné činnosti platí v roce 2016 minimální měsíční zálohy na pojistné v částce 1 823 Kč. Po celý měsíc srpen bude mít neplacené volno.
Dle § 3 odst. 8 písm. d) zákona č. 592/1992 Sb. nemusí být minimální vyměřovací základ dodržen v zaměstnání ani tehdy, pokud je zaměstnanec současně OSVČ a platí alespoň minimální zálohy. Jelikož je tato podmínka splněna, je v případě neplaceného volna trvajícího po celý kalendářní měsíc vyměřovacím základem zaměstnance 0 Kč.
Příklad č. 11:
Zaměstnanec se dohodl se zaměstnavatelem na poskytnutí déletrvajícího neplaceného volna a na zdravotní pojišťovně se odhlásil z důvodu dlouhodobého pobytu v zahraničí. Pracovní poměr nadále trvá.
Pokud si zaměstnanec vyřídí ve zdravotní pojišťovně tzv. dlouhodobý pobyt v cizině podle § 8 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, musí tento pobyt nepřetržitě trvat déle než šest měsíců. Zaměstnaná osoba vyplní před odjezdem u zdravotní pojišťovny formulář Prohlášení o dlouhodobém pobytu pojištěnce v cizině, čímž je vyňata ze zdravotního pojištění v České republice, a současně je povinna odevzdat před odjezdem průkaz zdravotní pojišťovny. Za osobu dlouhodobě pobývající v cizině nikdo pojistné v ČR neplatí a pojistné neplatí ani zaměstnavatel z důvodu neplaceného volna. Současně však tato osoba nemá po uvedenou dobu nárok na úhradu hrazených služeb, poskytnutých českým systémem veřejného zdravotního pojištění.
Obdobným způsobem se postupuje i tehdy, pokud se zaměstnanec s bydlištěm v České republice rozhodne pracovat, případně podnikat v některém ze států Evropské unie, případně v Norsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku nebo ve Švýcarsku podle koordinačních nařízení Evropské unie (883/2004 a 987/2009). Tato osoba je na základě principu jednoho pojištění účastna všech systémů sociálního zabezpečení státu, ve kterém vykonává výdělečnou činnost, což musí po návratu zdravotní pojišťovně doložit příslušným dokladem. Zdravotní péče (hrazené služby) je čerpána za podmínek platných pro použití evropského průkazu zdravotního pojištění. Na rozdíl od podmínek stanovených pro uplatnění institutu dlouhodobého pobytu pojištěnce v cizině může být toto vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění i kratší než šest měsíců.
Kdyby byla zaměstnanci zúčtována odměna do kalendářního měsíce, ve kterém je odhlášen, pojistné by se neodvádělo proto, že osoba není účastna na českém systému veřejného zdravotního pojištění.
Na dobu, kdy je zaměstnanec odhlášen z českého systému, jej taktéž zaměstnavatel odhlašuje jako zaměstnance kódem „O“ a po návratu ho pak přihlašuje kódem „P“.
Závěr
Minimální vyměřovací základ nemusí být rovněž dodržen ani u osoby vykonávající veřejnou funkci nebo současně pracující pro jiného zaměstnavatele, pokud tyto osoby (resp. zaměstnavatelé) doloží, že subjekt, pro který jsou v této době činné, za ně odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu. To znamená, že ani v těchto situacích nemusí být v případě poskytnutí neplaceného volna dodržen minimální vyměřovací základ.