Odstupné

Vydáno: 2 minuty čtení

V únoru 2014 bylo odcházejícímu zaměstnanci vyplaceno odstupné na základě dohody o rozvázání pracovního poměru bez uvedení důvodu. Mzdová účetní, která měla na starosti i personalistiku, a tuto dohodu sestavovala, odstupné ve mzdě pouze zdanila a nezahrnula ho do základu pro odvod pojistného. Nyní při kontrole ČSSZ vyměřila pojistné včetně penále a zaměstnavatel ho bude muset doplatit. Může zaměstnavatel požadovat po bývalém zaměstnanci částku, kterou za něj musí doplatit (odvod pojistného zaměstnance) a po kud ano, jakým způsobem ji vymáhat a stejně tak, zda toto a jakým způsobem může uplatnit na bývalé mzdové účetní (asi zřejmě jen penále)?

Odstupné
JUDr.
Rudolf
Pospíšil,
ID 16369
Odpověď:
Vrácení neprávem vyplacených částek může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to do 3 let ode dne jejich výplaty (§ 331 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů [dále jen „zákoník práce“]). Pokud toto zaměstnanec odmítne učinit, musel by zaměstnavatel podat žalobu u soudu. Jako žalobce by nesl důkazní břemeno, tj. musel by prokázat, že zaměstnanec věděl nebo musel předpokládat, že jde o neprávem vyplacené částky. Předmětem žaloby by dle mého názoru nemohlo být penále, neboť je sankcí zaměstnavateli za nesplnění zákonem stanovených povinností. Výsledek sporu by záležel na úvaze soudu.
Po zaměstnankyni, která odstupné nezdanila, se může zaměstnavatel domáhat náhrady majetkové újmy podle § 250 odst. 1 zákoníku práce, podle kterého je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Související dokumenty

Zákony

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce