JUDr. Rudolf Pospíšil

Ve společnosti s r. o. je podepsaná kolektivní smlouva, ke jsou uvedeny tarifní stupně odměňování zaměstnanců. 1. tarifní stupeň pro rok 2021 činí 16 400 Kč. Pracovník laboratoře má mzdový výměr, dle kterého mu za měsíc přísluší mzda ve výši mzdového základu 15 500 Kč a prémie ve výši 20 %. Na mzdovém výměru není uveden tarifní stupeň. Jednatel společnosti v písemné odpovědi uvedl: "Vaše celkové hodnocení se skládá z několika složek. Je tvořena základní složkou, ke které se automaticky připočítává 20 % z výše této složky. Obě tyto složky se vyplácejí každý měsíc a obě společně jsou Vaším mzdovým základem. Výše Vašeho mzdového základu dosahuje 1. tarifního stupně." Je názor jednatele společnosti správný?

Zaměstnanec má uzavřenou pracovní smlouvu, jejíž nedílnou součástí je mzdové ujednání, podle kterého zaměstnanci náleží při splnění kritérií uvedených ve mzdovém řádu finanční bonus. Firma uzavřela s odborovou organizací kolektivní smlouvu na období od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2020, jejíž přílohou je mzdový řád. Firma vydala nový mzdový řád s účinností od 1. 5. 2018, který se dodatkem stal součástí Kolektivní smlouvy s platností od 1. 5. 2018. Mzdový řád používá pojem účinnost a dodatek ke kolektivní smlouvě pojem platnost. Nový mzdový řád ruší předchozí mzdový řád. Oba mzdové řády řeší výpočet měsíčních a pololetních finančních bonusů (k 30. 6., resp. 31. 12.). Struktura výpočtů ve mzdových řádech je odlišná. Do kdy je platný starý mzdový řád? Jak se bude počítat pololetní finanční bonus za období od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018? Podle nového mzdového řádu za celé první pololetí anebo součtem finančních bonusů spočítaných za dvě období dle starého a nového mzdového řádu, tj. od 1. 1. 2018 do 30. 4. 2018 , od 1. 5. 2018 do 30. 6. 2018? Jaká je promlčecí lhůta pro uplatnění mzdových nároků zaměstnance?

Máme sjednanou kolektivní smlou­-vu pro období od 1. 7. 2015 do 31. 12. 2017. V závěrečných ustanoveních je uvedeno: „Pokud nebude změna kolektivní smlouvy uzavřena nejpozději v den ukončení platnosti, platnost kolektivní smlouvy nebo její části se prodlužuje o tři měsíce.“ S nadřízeným jsme v názorové neshodě: Jeden názor je, že musí být vytvořena úplně nová kolektivní smlouva (tzn. s časovým vymezením například od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2019). Druhý názor je, že stačí ujednání o prodloužení stávající kolektivní smlouvy – že se dodatkem změní časové vymezení (a případně další záležitosti).

Po novele zákona č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, má být od 1. 10. 2017 dohoda o provedení práce kolidující zaměstnání, že by zaměstnanec nemohl být současně registrován na úřadu práce. Bude to platit pro všechny dohody, i ty, co byly uzavřeny před účinností novely, nebo jen pro dohody uzavřené po účinnosti novely – předpokládám od 1. 10. 2017?

Jakou je možné dát nejnižší mzdu u dělníka ve výrobě? 

Po novele zákona o zaměstnanosti má být od 1. 10. 2017 dohoda o provedení práce kolidující zaměstnání, že by zaměstnanec nemohl být současně registrován na úřadu práce. Bude to platit pro všechny dohody, i ty, co byly uzavřeny před účinností novely nebo jen pro dohody uzavřené po účinnosti novely - předpokládám od 1. 10. 2017? 

Máme sjednanou kolektivní smlouvu pro období od 1. 7. 2015 do 31. 12. 2017. V závěrečných ustanoveních je uvedeno: "Pokud nebude změna KS uzavřena nejpozději v den ukončení platnosti, platnost kolektivní smlouvy nebo její části se prodlužuje o 3 měsíce." S nadřízeným jsme v názorové neshodě - jeden názor je, že musí být vytvořena úplně nová kolektivní smlouva (tzn. s časovým vymezením např. od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2019), druhý názor je, že stačí ujednání o prodloužení stávající kolektivní smlouvy - že se dodatkem změní časové vymezení (a případně další záležitosti). 

Již několik let se řeší přesun pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu vniklou při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání do odvodů sociálního pojištění. Jak to bude v roce 2017? Zůstává povinnost odvádět příslušné procento z vyplacených mezd pojišťovně?

Zaměstnankyni zemřela babička, má nárok na placené volno v případě, že s ní nebydlela ve společné domácnosti?

Zubařka zaměstnává zdravotní sestru. Dle pracovní smlouvy má sestra 8hodinovou pracovní dobu. Ale je běžné, že sestra má odpracováno navíc 50-60 hodin přesčasů měsíčně. Jak dle zákona ošetřit to, aby neměla zubařka problém s tím, že sestra má tolik hodin přesčasů, které se jí proplácejí, nemá si je kdy vybrat. Jaký postup zvolit?

V pracovních smlouvách máme uvedeno: Dnem nástupu do práce je 1. 10. 2017. Nemáme tam dále uvedeno, že tímto dnem vzniká pracovní poměr. Jde nám o to, zda je to v pořádku a nemusí být v pracovní smlouvě uvedena i tato věta.

Má zaměstnavatel povinnost vést dokumentaci (kromě docházky) o vzniku a vybírání přesčasů? Jak prokazuje vybrání přesčasů (náhradní volno) případným kontrolám?

Zaměstnanci do práce a z práce odcházejí přes vrátnici, kde je i docházkový terminál. Vzhledem k tomu, že zaměstnanci pracují ve skladech se zbožím, zavedli jsme namátkové kontroly zavazadel a osobní prohlídky při odchodu z pracoviště. Namátkové proto, že výběr toho, kdo bude podrobně zkontrolován, vybere docházkový terminál. Jak mohu zaměstnance seznámit s kontrolami, co mohu a co nemohu zkontrolovat? Vše probíhá v areálu firmy. Když zaměstnanec odmítne podrobit se kontrole, jaké mám možnosti?

Jaké povinnosti mi vyplývají z toho, že mám pracoviště – sklady, prodejny, venkovní areál – monitorováno kamerami? Jak mám tuto informaci sdělit zaměstnancům? Musí s tím souhlasit? Jaké záznamy mohu z toho čerpat? To, že mám pracoviště monitorované kamerami, musím sdělovat nějakým úřadům?

Zaměstnanec má 40hodinovou pracovní dobu a každý třetí týden, tzn. zhruba 1x za měsíc, má službu v sobotu. Je tato sobota brána jako přesčas? Náleží příplatek za sobotu? Zaměstnavatel tvrdí, že příplatek za sobotu je vyčíslen v prémiích, může si toto dovolit? Neměl by se příplatek za sobotu a přesčas objevit na výplatní pásce? Když zaměstnanec přijde od práce a vedení nemá zapnuté zařízení, na kterém se pomocí čipu eviduje docházka, a zaměstnanec tedy nemá možnost si "čipnout", jak to má zaměstnanec řešit? Může si toto vedení dovolit - nenechat zaměstnance evidovat svou docházku?

V § 83 zákoníku práce se uvádí, že délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin. Dále podle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 11 hodin. Z jakého důvodu se v r. 2013 zkrátil nepřetržitý odpočinek mezi směnami o hodinu a proč se současně nezměnila i maximální délka směny uvedená v § 83? 

Zaměstnanci do práce a z práce odcházejí přes vrátnici, kde je i docházkový terminál. Vzhledem k tomu, že Zaměstnanci pracují na skladech se zbožím, zavedli jsme namátkové kontroly zavazadel a osobní prohlídky při odchodu z pracoviště. Namátkově myslím to, že výběr, kdo bude podrobně zkontrolován, vybere docházkový terminál. Jak musím Zaměstnance seznámit o kontrolách, co mohu a co nemohu zkontrolovat. Vše probíhá v areálu firmy. Když Zaměstnanec odmítne se podrobit kontrole, jaké mám možnosti?

Jaké povinnosti mi vyplývají z toho, že mám pracoviště - sklady, prodejny, venkovní areál monitorován kamerami. Jak musím tuto informaci sdělit zaměstnancům? Musí s tím souhlasit? Jaké záznamy mohu z toho čerpat? To, že mám pracoviště kamerované, musím sdělovat nějakým úřadům?

V pracovních smlouvách máme uvedeno: Dnem nástupu do práce je 1. 10. 2017. Nemáme tam dále uvedeno, že tímto dnem vzniká pracovní poměr. Jde nám o to, zda je to v pořádku a nemusí být v pracovní smlouvě uvedena i tato věta. 

Již několik let se řeší přesun pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu vniklou při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání do odvodů sociálního pojištění. Jak to bude v roce 2017? Zůstává povinnost odvádět příslušné procento z vyplacených mezd pojišťovně?