Novela zákona o účetnictví od 1. 1. 2017

, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“), vedený jako sněmovní tisk č. 812/0, má přinést určité změny. V době tvorby tohoto článku je novelizace zákona o účetnictví zařazena na probíhající jednání schůze Poslanecké sněmovny, a tak je reálné, že do konce roku 2016 projde novela celým nezbytným legislativním procesem.

Hlavním důvodem novely je transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU ze dne 22. 10. 2014, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami (dále „směrnice EU“) a přizpůsobení zákona o účetnictví požadavkům, které vyplývají z výše uvedené směrnice, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie. Novela zákona o účetnictví rovněž respektuje požadavky odborné veřejnosti.

Základní oblasti změn novely zákona o účetnictví lze stručně charakterizovat v několika bodech:

Pokud jde o významnější změny, k jednotlivým oblastem podrobněji.

Doplněná nová část osmá zákona o účetnictví se týká uvádění nefinančních informací podle směrnice EU (dosavadní část osmá se označuje jako část devátá). Směrnice deklaruje důležitost uvádění nefinančních informací některými velkými podniky z hlediska zájmů podniků, akcionářů i jiných zúčastněných stran. Dále zdůrazňuje nezbytnost koordinace vnitrostátních právních předpisů v těchto oblastech, neboť většina z velkých podniků působí ve více než jednom členském státě. V celé EU tato směrnice ovlivní výkaznictví u přibližně 6 tisíc velkých společností a skupin. V České republice se uvádění nefinančních informací s ohledem na vymezená kritéria bude týkat zhruba 26 obchodních společností (údaje ČSÚ k 19. 10. 2015), a po zohlednění možného osvobození od této povinnosti v rámci by mělo jít zhruba o 5 obchodních společností. Faktem je, že velké podniky poskytují řadu nefinančních informací veřejnosti na dobrovolné bázi již dnes v rámci prezentace firmy zejména ve výroční zprávě. Nová ustanovení zákona o účetnictví jsou využitelná i pro střední a malé firmy.

by mělo umožnit pochopení dopadů činnosti podniku na společnost. Cílem směrnice je:

Evropská komise by měla do 6. 12. 2016 vypracovat a zveřejnit podrobnější pokyny pro uveřejňování informací, včetně klíčových ukazatelů výkonnosti. Účelem těchto pokynů bude zabezpečit, aby zveřejňované informace byly užitečné, a vzájemně porovnatelné.

V § 32f zákona o účetnictví se stanoví velikostní kritéria, v souladu se směrnicí, pro účetní jednotky, které budou mít povinnost uvádět nefinanční informace. budou mít:

Velkou účetní jednotku definuje zákon o účetnictví v § 1b odst. 4, subjekt veřejného zájmu v § 1a zákona o účetnictví, velkou skupinu účetních jednotek v § 1c odst. 3 zákona o účetnictví. Pro velké skupiny účetních jednotek jsou stanovena stejná kritéria; v jejich případě se výše uvedené hraniční hodnoty dosažené k rozvahovému dni posuzují na agregovaném základě. Povinným subjektem je mateřská společnost, která uvádí nefinanční informace za celou skupinu.

V § 32g zákona o účetnictví se stanoví pro výše uvedené účetní jednotky , a zároveň stanoví, .

Uváděné nefinanční informace obsahují informace týkající se alespoň:

Uvedené nefinanční informace by měly obsahovat odkazy na údaje vykazované v účetní závěrce nebo v konsolidované účetní závěrce a měly by pokrývat oblasti, ve kterých existuje velké riziko zejména nepříznivých dopadů na společnost, souvisejících s její podnikatelskou činností.

Jmenované . Účetní jednotka uvádějící nefinanční informace může pro uvedení nefinančních informací vycházet z vnitrostátních, unijních nebo mezinárodních metodik. Cílem je prezentovat nejen pozitivní souvislosti činnosti obchodní společnosti, ale též identifikovat nepříznivé dopady existující i potenciální, předcházet jim a zmírňovat je, a to v relevantních a přiměřených případech s ohledem na dodavatelské a subdodavatelské řetězce.

Směrnice tak vymezuje typy informací, které by měly být zveřejněny, ale ponechává na uvážení podniků, jak, jakým způsobem a v jakém detailu by tyto informace měly být uvedeny.

V § 32h zákona o účetnictví se stanoví postup v případě, že se účetní jednotka rozhodne podávat nefinanční informace . Tato zpráva musí obsahově splňovat požadavky podle § 32g odst. 1 a 2 zákona o účetnictví a je zveřejněna společně s výroční zprávou anebo je zpřístupněna veřejnosti na internetových stránkách účetní jednotky do šesti měsíců od rozvahového dne způsobem umožňujícím dálkový přístup. V takovém případě je účetní jednotka povinna ve výroční zprávě nebo konsolidované výroční zprávě uvést odkaz na internetové stránky (způsobem umožňujícím dálkový přístup), kde jsou uveřejněny nefinanční informace tak, aby tyto informace byly dostupné jednoduchým způsobem po zadání elektronické adresy, resp. internetové stránky společnosti. Zákon o účetnictví vyžaduje, aby bylo možné jednoduchým způsobem na stránkách dané účetní jednotky danou informaci nalézt. Obecně je přípustné, aby na hlavní internetové stránce figurovala například záložka „O společnosti“, kde by po kliknutí na tento odkaz bylo možné požadované údaje nalézt.

V novém § 32i zákona o účetnictví se stanoví při ověřování nefinančních informací. pouze ověří, zda byly požadované nefinanční informace uvedeny ve výroční zprávě nebo v konsolidované výroční zprávě nebo zda byla vypracována samostatná zpráva. Předmětem ověření není věcná relevance jednotlivých uváděných údajů.

Přeformulované ustanovení § 3 odst. 3 zákona o účetnictví specifikuje účetních jednotek, u kterých je uplatňován . Rozhodný den je dohodnut v projektu přeměny a k němuž, po zápisu přeměny do obchodního rejstříku, vzniká (i zpětně) nástupnická společnost, popř. pokračuje společnost rozdělená odštěpením, nebo většinový společník přebírá jmění zanikající společnosti.

Nové znění odstavce 3 se vztahuje též na:

V ostatních případech platí obecná úprava vymezená v § 17 a § 19 zákona o účetnictví.

V § 3 odst. 4, 6 a 8, dále v § 17 odst. 2 písm. d) a odst. 5 až 7 a 9 a § 24 odst. 3 písm. a) a odst. 5 zákona o účetnictví jsou provedeny související s přeměnami. Spočívající ve vypuštění nadbytečných slov s tím, že:

V § 19 odst. 8 zákona o účetnictví se pro účely vykazování v účetní závěrce doplňuje . Toto upřesnění umožní sjednotit členění aktiv v rozvaze účetní jednotky podle ekonomického cyklu v návaznosti na směrnici EU. Označení „stálá aktiva“ v rozvaze používá i vyhláška č. 410/2009 Sb., která je prováděcím právním předpisem k zákonu o účetnictví pro některé vybrané účetní jednotky (uvedené v § 1 odst. 3 zákona o účetnictví). Pro podnikatele bude detailnější úprava týkající se označení položek rozvahy a jejich uspořádání obsažena v novele prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví pro podnikatele (tj. vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů), která s ohledem na další úpravy dotýkající se i zákona o daních z příjmů bude realizována až v souvislosti s novelou tohoto zákona.

Do § 37a odst. 1 zákona o účetnictví se vkládají správní delikty týkající se nových povinností pro účetní jednotku resp. konsolidující účetní jednotku, která například podle § 32b zákona o účetnictví, ve výroční zprávě nebo samostatné zprávě podle § 32g zákona o účetnictví, nebo v rozporu s § 32h zákona o účetnictví .

V upraveném znění § 37aa zákona o účetnictví se v odst. 2 řeší případ, kdy účetní závěrka nebude sestavena v souladu se zákonem, příp. nebude sestavena vůbec, takže jako základ pro vyměření pokuty. V takovém případě kontrolní orgán stanoví hodnotu aktiv pro vyměření pokuty pomocí pomůcek. Pojem „aktiva“ se na rozdíl od dosavadní úpravy sjednocuje podle definice aktiv v § 1d odst. 1 zákona o účetnictví, tj. (aktiva v rozvaze snížená o opravné položky a oprávky).

V § 1c odst. 1 písm. b) zákona o účetnictví se nahrazuje pojem „čistý obrat“ pojmem jako kritéria pro kategorizaci účetních jednotek.

V § 3 odst. 4 a 6 zákona o účetnictví se slova „obchodního“ (rejstříku) se nahrazují slovem podle zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.

V § 21a odst. 1 zákona o účetnictví týkajícího se způsobu zveřejňování se ve větě první doplňuje rejstříku. Z toho vyplývá, že (např. církve), ale pouze účetních jednotek, které se zapisují do veřejného rejstříku podle zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.

V § 28 odst. 4 zákona o účetnictví v souladu s občanským zákoníkem doplňuje slovo s ohledem na smlouvu o pachtu obchodního závodu.