Již v předchozím vydání UNES jsme upozorňovali na plánovanou novelu zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Ta byla přijata coby zákon č. 221/2015 Sb. , s účinností od 1.1.2016. Přináší několik zásadních změn, které se týkají nestátních neziskových organizací (dále jen "NNO"), a v tomto příspěvku je shrneme.
Novela zákona o účetnictví přijata - co mění?
doc. Ing.
Jan
Stejskal
Ph. D.
Změnou, která se prolíná celým novelizovaným zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o účetnictví"), je oprava názvosloví a novinek vyplývajících z nového občanského zákoníku, tj. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "NOZ"). Stejně tak byly do zákona vloženy definice subjektů ve veřejném zájmu, jejichž účetnictví se výrazně harmonizuje s mezinárodními standardy upravenými právem Evropské unie. Týká se to bank, pojišťoven, vybraných penzijních společností a zdravotních pojišťoven.
Kategorizace účetních jednotek
Zásadní změnou je provedená
kategorizace účetních jednotek
. V souvislosti s úpravou povinností vyplývajících ze zákona o účetnictví jsou účetní jednotky označeny kategorií, a to v závislosti na objemu celkových aktiv, ročním úhrnu čistého obratu a průměrného počtu zaměstnanců. Kategorie a podmínky jsou tyto:-
mikroúčetní jednotka nesmí překročit k rozvahovému dni alespoň dvě z těchto kritérií:
-
aktiva celkem 9 mil. Kč,
-
roční úhrn čistého obratu 18 mil. Kč,
-
průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 10;
-
malá účetní jednotka nepřekračuje opět dvě z těchto kritérií:
-
aktiva celkem 100 mil. Kč,
-
roční úhrn čistého obratu 200 mil. Kč,
-
průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50;
-
u středních účetních jednotek je postup stejný, jen jejich kritéria jsou navýšena:
-
aktiva na 500 mil. Kč,
-
čistý obrat na 1 mld. Kč a
-
počet zaměstnanců na 250.
Velkou účetní jednotkou je taková jednotka, která k rozvahovému dni překračuje alespoň dvě kritéria platná pro střední účetní jednotky. Bez ohledu na kritéria je velkou účetní jednotkou vždy subjekt veřejného zájmu a vybrané účetní jednotky.
V prvním účetním období po svém vzniku nebo zahájení činnosti postupuje účetní jednotka podle právní úpravy pro takovou kategorii účetních jednotek a kategorii skupin účetních jednotek, u níž lze důvodně předpokládat, že splní její podmínky k rozvahovému dni prvního účetního období. Pokud ve dvou po sobě následujících rozvahových dnech řádných účetních závěrek účetní jednotka překročí nebo přestane překračovat dvě hraniční hodnoty dle své kategorie, změní od počátku bezprostředně následujícího účetního období kategorii účetní jednotky, podle které je stanoven rozsah a způsob sestavování účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky.
Pro účetní období 2016 budou účetní jednotky postupovat podle právní úpravy pro takovou kategorii účetních jednotek, jejíž podmínky naplnila k rozvahovému dni bezprostředně předcházejícího účetního období
.Jednoduché účetnictví již není výjimka
Novela potvrdila očekávání i ve znovuobnovení jednoduchého účetnictví. Právnická osoba a zahraniční právnická osoba (či jednotka) může vést jednoduché účetnictví, pokud:
-
není plátcem daně z přidané hodnoty;
-
její celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 mil. Kč;
-
hodnota jejího majetku nepřesáhne 3 mil. Kč a
-
je současně:
-
spolkem a pobočným spolkem,
-
odborovou organizací, pobočnou odborovou organizací, mezinárodní odborovou organizací a pobočnou mezinárodní odborovou organizací,
-
organizací zaměstnavatelů, pobočnou organizací zaměstnavatelů, mezinárodní organizací zaměstnavatelů a pobočnou mezinárodní organizací zaměstnavatelů,
-
církví a náboženskou společností nebo církevní institucí, která je právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností, nebo
-
honebním společenstvem.
Novela do rozsahu účetních jednotek, které mohly i dříve podle přechodného ustanovení zákona o účetnictví vést jednoduché účetnictví, příliš nezasáhla. Pouze zpřesnila podmínky, zejména doplnila podmínku neplátcovství DPH.
Výrazně však upravila pravidla pro přechod mezi jednoduchým a podvojným účetnictvím, což předchozí právní úprava zcela opomíjela
.Při zahájení činnosti, respektive vzniku, účetní jednotky může tato vést jednoduché účetnictví, pokud se dá důvodně předpokládat, že splní uvedené podmínky k rozvahovému dni (tj. ke dni uzavření účetnictví prvního účetního období). Pokud však účetní jednotka přestane splňovat podmínky pro vedení jednoduchého účetnictví, musí přejít na účetnictví podvojné (v plném či zjednodušeném rozsahu dle své volby a při respektování právní úpravy § 13a zákona o účetnictví). A to od prvního dne účetního období následujícího po účetním období, ve kterém účetní jednotka tuto skutečnost zjistila. S výjimkou ukončení činnosti může tato účetní jednotka ukončit vedení účetnictví v plném rozsahu nebo ve zjednodušeném rozsahu a zahájit vedení jednoduchého účetnictví nejdříve po uplynutí pěti po sobě následujících účetních období, ve kterých vedla účetnictví v plném rozsahu nebo ve zjednodušeném rozsahu.
Aby nevznikl spor o výklad jednotlivých pojmů užitých v definici podmínek, jsou uvedeny v odst. 4 a 5 § 1f zákona o účetnictví. Přechod mezi účetními soustavami bude upraven vyhláškou Ministerstva financí.
Povinnosti účetních jednotek vedoucích jednoduché účetnictví
V novém § 13b novela upravuje účetní knihy, které jsou účetní jednotky povinny vést. Jedná se o standardní výčet, tedy peněžní deník, knihu pohledávek a závazků a pomocné knihy o ostatních složkách majetku.
Peněžní deník obsahuje alespoň informace o:
a)
peněžních prostředcích v hotovosti a peněžních prostředcích na účtech zejména v bankách, spořitelních a úvěrních družstvech,
b)
příjmech a výdajích skutečně přijatých či zaplacených v účetním období,
c)
průběžných položkách, za které se považují pohyby peněžních prostředků, které nejsou konečným příjmem nebo výdajem podle písmene b).
Účetní jednotky mají povinnost sestavovat přehledy o majetku a závazcích a příjmech a výdajích (tj. účetní závěrku). Sestavují je nejpozději do šesti měsíců po skončení účetního období. Na sestavování výkazů se přiměřeně použijí ustanovení paragrafů, která se věnují účetní závěrce v podvojném účetnictví. Nadále se tedy den, ke kterému je uzavíráno účetnictví, bude označovat jako rozvahový den.
Účetní jednotky vedoucí jednoduché účetnictví mají za povinnost provádět inventarizaci podle pravidel uvedených v § 29 odst. 1 zákona o účetnictví. Oproti účetním jednotkám vedoucím podvojné účetnictví zde není žádný rozdíl v rozsahu povinností.
Mírnější rozsah povinností vyplývá z aplikace § 31 odst. 2 písm. a) zákona o účetnictví, který ukládá účetním jednotkám účtujícím v jednoduchém účetnictví uschovávat účetní záznamy (není-li stanoveno v § 32 zákona o účetnictví jinak). Tyto účetní jednotky mají povinnost uschovávat přehledy (účetní závěrku) a výroční zprávu po dobu 10 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají.
Očekává se, že Ministerstvo financí České republiky vydá vyhlášku, kterou upraví obsahové vymezení účetních knih, uspořádání, členění, označení a obsahové vymezení položek přehledů a metod v jednoduchém účetnictví.
Účetní výkazy NNO do veřejného rejstříku
Dle odst. 2 přechodných ustanovení novely zákona o účetnictví je nově uloženo těm účetním jednotkám, které se zapisují do veřejného rejstříku a nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem (například spolky, včetně pobočných), zveřejňovat účetní závěrku a výroční zprávu za účetní období, které započalo v roce 2014 a to uložením těchto listin do Sbírky listin veřejného rejstříku nejpozději do 31. března 2016. Pro účetní období 2015 je termín posunut dle odst. 3 až na 30. listopad 2017. Dle § 21a odst. 9 zákona o účetnictví nemají malé a mikroúčetní jednotky povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem a nemusejí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty.
Dle uvedeného znění je patrné, že novela zákona o účetnictví nenápadně stanovila další administrativní povinnosti neziskovým organizacím (povinnost zveřejňovat údaje dle předchozí právní úpravy byla zcela dobrovolná), čímž se výrazně zvýší administrativní zátěž těchto jednotek bez znatelného efektu (který měl původně pravděpodobně souviset se statusem veřejné prospěšnosti). Ještě je třeba upozornit, že zmíněné povinnosti jsou platné i pro účetní jednotky, které účtují v systému jednoduchého účetnictví.
Je zde však několik problematických momentů:
-
prvním může být absence přílohy coby součásti výkazů účetní závěrky, kterou jednoduché účetnictví nezná;
-
druhým pak aplikace osvobození dle § 21a odst. 9, které je zcela jasně namířeno na účetní jednotky vedoucí podvojné účetnictví. Je otázkou, zda lze toto ustanovení vykládat extenzivně tak, aby přiměřeně platilo i na účetní jednotky účtující v jednoduchém účetnictví.
Zjednodušený rozsah účetnictví
Novela zákona o účetnictví také zpřesnila a doplnila rozsah účetních jednotek, které mohou vést zjednodušený rozsah účetnictví (§ 9 zákona o účetnictví). Obecně tento rozsah mohou vést malé nebo mikroúčetní jednotky, které nemají povinnost ověřovat svoji účetní závěrku auditorem.
Z těchto jednotek to jsou například:
-
spolky, pobočné spolky,
-
odborové organizace, organizace zaměstnavatelů,
-
církve a náboženské společnosti,
-
honební společenstva,
-
obecně prospěšné společnosti,
-
nadační fondy,
-
ústavy a
-
bytová či sociální družstva.
Výčet povinností a úlev oproti plnému rozsahu podvojného účetnictví se neliší (viz § 13a zákona o účetnictví).
Další vybrané změny
Novelou zákona o účetnictví byla změněna i řada drobností a textových úprav v ustanovení zákona. Jde například o § 18, který pojednává o účetní závěrce (například původně zjednodušený rozsah účetní závěrky se nyní označuje jako zkrácený).
V § 19 došlo k úpravě odst. 7, kde přibylo konstatování:
"Informace se považuje za významnou, jestliže je o ní možné předpokládat, že by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek uživatele, přičemž významnost jednotlivých informací se posuzuje v souvislosti s jinými obdobnými informacemi. U účetních jednotek (organizační složky státu, státní fondy podle rozpočtových pravidel, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace) se považuje za významnou též informace o ocenění nehmotného majetku ve výši nad 60 000 Kč a u samostatných hmotných movitých věcí nebo souboru hmotných movitých věcí ve výši nad 40 000 Kč."
Aktualizován byl i § 20 odst. 1, který upravuje ověřování účetní závěrky auditorem.
Tuto povinnost mají:
-
velké účetní jednotky s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu;
-
střední účetní jednotky;
-
malé účetní jednotky, pokud jsou akciovými společnostmi nebo svěřenskými fondy podle NOZ a k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího překročily nebo již dosáhly alespoň jedné z uvedených hodnot:
-
aktiva celkem 40 mil. Kč,
-
roční úhrn čistého obratu 80 mil. Kč,
-
průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50;
-
ostatní malé účetní jednotky, pokud k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího překročily nebo již dosáhly alespoň dvě hodnoty uvedené v předchozím odstavci.
§ 21a zákona o účetnictví byl doplněn o dva odstavce, které se týkají, mj. i neziskových organizací. V odstavci devět je uvedeno, že malé účetní jednotky a mikroúčetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nemusejí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty, pokud jim tuto povinnost nestanoví zvláštní právní předpis. Odst. 10 uvádí, že jestliže účetní jednotka prezentuje vybrané údaje ze své účetní závěrky, uvede, že se jedná pouze o vybrané údaje z účetní závěrky a informaci o tom, kde je účetní závěrka uložena. K těmto vybraným údajům se nepřikládá zpráva auditora o ověření účetní závěrky. Místo této zprávy uvede účetní jednotka druh výroku auditora k účetní závěrce a odkaz na jakékoli záležitosti, na něž
auditor
zvláštním způsobem upozornil.