Jsme střední škola, příspěvková organizace, zřízená krajem. Máme zaměstnance, který vykonává práci na pracovní smlouvu - platový výměr na 18 000 Kč, práce bezpečnostního pracovníka na pracovní smlouvu -- platový výměr na 2 332 Kč. Tuto práci však vykonává převážně v noci, tudíž jsou zde příplatky za noc, takže téměř každý měsíc dosahuje příjem více než 2 500 Kč. Nárazově provádí práce na dohodu o pracovní činnosti (dále jen „DPČ“) do 2 500 Kč. 1) Musí být práce bezpečnostního pracovníka považována za práci malého rozsahu? 2) Musí být tato práce považována za zaměstnání malého rozsahu (dále jen „ZMR“) po celou dobu? To znamená, že nemůžeme měnit toto dle aktuálního měsíčního příjmu? 3) Pokud ne, při vykázání DPČ by tak došlo vždy k odvodu na sociální pojištění, protože prý od 1.1.2015 se ZMR pro účely odvodu sociálního pojištění sčítají. Jak je to s placením zdravotního pojištění ve výše uvedeném případě i obecně?
Zaměstnání malého rozsahu v roce 2015
JUDr.
Eva
Janečková
ID 14672
Odpověď:
1)
Zaměstnáním malého rozsahu je každé zaměstnání, ve kterém sjednaný započitatelný příjem za kalendářní měsíc nedosahuje aspoň částky 2 500 Kč nebo ve kterém nebyl započitatelný příjem za kalendářní měsíc sjednán vůbec, a to bez ohledu na sjednanou nebo skutečnou délku trvání takového zaměstnání. Práce bezpečnostního pracovníka je považována za práci malého rozsahu.
2)
Vzhledem k tomu, že práce malého rozsahu je limitována hranicí příjmu, jestliže příjem překročí 2 500 Kč, práce přestává být pro daný měsíc prací malého rozsahu, což má vliv na povinnosti zaměstnavatele. Je totiž jeho povinností přihlásit svého zaměstnance k nemocenskému a sociálnímu pojištění, pokud jeho sjednaný příjem překročí částku 2 500 Kč. Pracovník, který vykonává zaměstnání malého rozsahu, je pojištěn pouze v těch měsících, během kterých dosáhl alespoň příjmu v příslušné rozhodné výši, tedy více než 2 500 Kč. V případě zaměstnání malého rozsahu tedy nevzniká každý měsíc automaticky nárok na to, že zaměstnanec bude účasten na nemocenském pojištění. Je však třeba si uvědomit, že z hlediska vzniku účasti na pojištění a posouzení, zda se jedná o ZMR, se posuzuje sjednaný příjem, nikoli příjem zaměstnanci skutečně zúčtovaný.
3)
V případě, že zaměstnanec vykonává u téhož zaměstnavatele více zaměstnání malého rozsahu, dochází ke sčítání příjmů. Jestliže souhrn těchto příjmů dosáhl nejméně 2 500 Kč hradí se sociální pojištění a zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění ze všech těchto zaměstnání. Uplatňuje se tak sčítání příjmů z více zaměstnání malého rozsahu u téhož zaměstnavatele.
Pokud jde o zdravotní pojištění, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, termín zaměstnání malého rozsahu nezná. Povinnost platit pojistné za zaměstnance vzniká zaměstnavateli vždy, pokud je pracovník z pohledu tohoto zákona považován za zaměstnance. Výjimky, které se vztahují k problematice zaměstnávání „dočasných“ pracovníků, jsou následující:
-
Za zaměstnance se považuje osoba činná na základě dohody o provedení práce (dále jen „DPP“), pokud její příjem přesáhne 10 tisíc korun. Pokud je příjem ze zaměstnání nižší než uvedená hranice, nevzniká zaměstnavateli povinnost za tohoto pracovníka odvádět zdravotní pojištění.
-
Za zaměstnance se dále považují osoby zaměstnané na základě DPČ, jejichž zúčtovaný hrubý příjem převýší částku 2 500 korun. Pokud příjem zaměstnance bude do 2499 korun, zaměstnavateli nevzniká povinnost placení zdravotního pojištění za pracovníka. Nicméně zdravotní pojištění je pro všechny povinné, proto pracovník musí mít jeho zaplacení ošetřeno jinak. Buď je za něj platí stát či on sám.
-
Pokud je zaměstnanci činnému na základě DPČ zúčtován hrubý příjem v rozpětí 2 500 až 8 499 korun, přičemž se na zaměstnance vztahuje povinnost odvodu pojistného nejméně z minimální mzdy, provádí zaměstnavatel dopočet do minimálního vyměřovacího základu tak, aby byl v příslušném měsíci zabezpečen odvod pojistného v částce 1 148 korun.
-
Přesáhne-li příjem zúčtovaný zaměstnanci na základě DPČ minimální vyměřovací základ, odvádí zaměstnavatel pojistné ve výši 13,5 procenta ze skutečně dosaženého příjmu.
Je také nutné uvést, že jednou z významných změn k datu 1. ledna 2015 byla skutečnost, že pro účel posouzení vzniku zaměstnání se ve zdravotním pojištění již sčítají příjmy z více DPP nebo více DPČ u jednoho zaměstnavatele. Do konce roku 2014 neexistovala pro tento postup zákonná opora. Ve srovnání s rokem 2014 se k 1. lednu 2015 nemění výše rozhodných částek 10 000 Kč, resp. 2 500 Kč. To znamená, že po tomto datu se zaměstnavatel ve zdravotním pojištění nezabývá v příslušném kalendářním měsíci situací, kdy:
-
u DPP (jedné či více) příjem nepřevyšuje 10 000 Kč,
-
u DPČ (jedné či více) příjem nečiní alespoň 2 500 Kč.