Ochrana osobních údajů při poskytování informací

Vydáno: 16 minut čtení

Při vyřizování žádostí o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. , o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“), v některých případech dochází ke zvažování, zda požadované informace poskytnout, nebo zda raději vzhledem k ochraně osobních údajů žádost odmítnout.

Ochrana osobních údajů při poskytování informací
JUDr.
Eva
Janečková
Důležitým ustanovením z hlediska ochrany osobních údajů je § 8a zákona o svobodném přístupu k informacím, který říká, že informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby, a osobní údaje povinný subjekt poskytne jen v souladu s právními předpisy upravujícími jejich ochranu, tedy především se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně osobních údajů“).
Základní přístupy pro určení vztahu obou právních předpisů, tedy zákona o ochraně osobních údajů a zákona o svobodném přístupu k informacím, je třeba hledat již Listině základních práv a svobod, kde právo na ochranu soukromí, jehož nedílnou součástí je právo na ochranu osobních údajů, je zařazeno mezi základní lidská práva (je tomu tak i v evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod), zatímco právo na informace je tradičně řazeno mezi tzv. politická práva (právo na svobodu projevu apod.). Zákon o svobodném přístupu k informacím odkazuje v ustanovení § 8a na zvláštní právní úpravu, zákon o ochraně osobních údajů ovšem explicitně žádný zákaz poskytování informací
de facto
neobsahuje, neboť jakožto obecný právní předpis pro oblast ochrany osobních údajů vymezuje v Hlavě II práva a povinnosti správců (zpracovatelů) při zpracování osobních údajů. Základní právní rámec pro zpracování (a tedy i zpřístupnění) osobních údajů je uveden zejména v