Jsme příspěvková organizace, odměňujeme zaměstnance platem a řídíme se nařízením vlády č. 564/2006 Sb. V organizaci pracuje zaměstnankyně, která má 2 děti. První dítě narozeno 25.12.1995, druhé dítě narozeno 5.1.1997. První dítě bylo asi v pěti letech věku uznáno jako zdravotně postižené a zaměstnankyně s ním zůstala doma. Moje předchůdkyně - mzdová účetní započetla dobu péče o dítě této zaměstnankyni pro stanovení započitatelné praxe takto: - 1. mateřská dovolená 19.11.1995-29.10.2000, tj. 1817 dnů. - Druhé dítě 1.12.2000-4.1.2001 - 35 dnů - mateřská dovolená - pokračování - V době od 30.10.2000 do 30.11.2000 zaměstnankyně pracovala (ovšem 5.10.2001-17.1.2002, tj. 105 dnů - péče o zdravotně postižené dítě a 1.9.2002-31.3.2008, tj. 2039 dnů - péče o zdravotně postižené dítě). - V době od 18.1.2002 do 31.8.2002 zaměstnankyně pracovala. Dohromady 3996 dní, tedy skoro 11 let. Domnívám se, že je možné započítat dobu péče o všechny děti dohromady pouze maximálně v délce 6 let, a že této zaměstnankyni byla započitatelná praxe stanovena špatně. Prosím o Váš názor.
Započitatelná praxe za dobu péče o postižené dítě
Vydáno:
2 minuty čtení
Započitatelná praxe za dobu péče o postižené dítě
JUDr.
Bořivoj
Šubrt,
ID 14255
Odpověď:
Omlouváme se, ale přepočítávání zápočtu péče o děti po dnech nelze po autorech odpovědí požadovat.
Ve věci je však zásadní, že podle ustanovení § 4 odst. 5 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, se pro zařazení zaměstnance do platového stupně započte doba skutečného čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené (dříve označované též jako další mateřská dovolená) nebo trvalé péče o dítě nebo děti sice v plném rozsahu, avšak nejvýše v rozsahu 6 let. Tato právní úprava přes průběžně prováděné změny ovšem platí dlouhodobě a platila tedy i v devadesátých letech.
Zápočet nasčítaný na téměř 11 let tak je v rozporu se zákonem, přičemž nehraje roli, že jedno z dětí bylo zdravotně postižené. Zápočet praxe je tedy nutné opravit a opravit i zařazení zaměstnankyně do platového stupně.
Otázkou je, jestli přeplatek na platu zaměstnankyně pobírala v dobré víře nebo nikoliv, tj. zda věděla nebo musela z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené. Jestliže v dobré víře nebyla, je však možné tyto částky po ní požadovat jen do 3 let ode dne výplaty (§ 331 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů).