Zákon o plošné minimální mzdě v Německu - kdy platí i pro české zaměstnavatele

S účinností od 1.1.2015 platí ve Spolkové republice Německo (SRN) zákon o zavedení plošné minimální mzdy (MiLog). Tento zákon stanoví minimální mzdu ve výši 8,50 EUR na hodinu. Až dosud právní úprava stanovující plošnou minimální mzdu v SRN chyběla, resp. výše minimální mzdy nebyla stanovena zákonem. Naproti tomu ve většině dalších států EU je minimální výše mzdy zákonem stanovena již několik let. MiLog mimo jiné stanoví, že na uvedenou minimální mzdu ve výši 8,50 EUR na hodinu mají nárok všichni zaměstnanci vykonávající práci na území SRN. Jinými slovy, každý zaměstnanec, vykonávající práci na území SRN musí za tuto práci dostat odměnu v minimální výši 8,50 EUR za hodinu, a to bez ohledu na to, v jakém státě má sídlo jeho zaměstnavatel. MiLog rovněž zavádí mechanismy kontroly dodržování stanovené výše minimální mzdy, když konkrétně stanoví povinnosti zahraničních zaměstnavatelů, kteří musí před zahájením jakékoliv pracovní činnosti svých zaměstnanců v SRN předložit příslušným celním orgánům písemná prohlášení obsahující údaje o délce pracovní činnosti v SRN, místě výkonu pracovní činnosti atp. Další povinnosti zahraničních zaměstnavatelů jsou pak obsaženy v prováděcích předpisech k MiLogu. Zaměstnavatelům, kteří povinnosti stanovené MiLogem nesplní, může být udělena pokuta až do výše 500 000 EUR.

Obdobná zákonná zakotvení minimální mzdy a jejího zaručení i zahraničním pracovníkům obsahují i právní řády ostatních členských států. Jde v podstatě o provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady o vysílání pracovníků (Směrnice 96/71/ES), která stanoví, že členské státy mají zajistit pracovníkům vyslaným na jejich území stejné pracovní podmínky týkající se mj. minimální mzdy, které platí na jejich území. Česká republika např. provedla uvedenou směrnici prostřednictvím ustanovení § 319 zákoníku práce. V případě přijetí MiLogu jako takového se tak nejedná o žádnou novinku nebo snad neobvyklé či nepřijatelné rozšíření působnosti vnitrostátního předpisu na zaměstnance vyslané k výkonu práce do SRN z jiného členského státu.

Přesto však zákon o zavedení plošné minimální mzdy (MiLog) vyvolal v poslední době poměrně bouřlivé reakce mj. některých českých a polských zaměstnavatelů a byl rovněž předmětem mnoha článků v médiích, kdy tyto reakce si nakonec vyžádaly i oficiální prohlášení německé ministryně práce a sociálních věcí a nakonec se MiLogem zabývá i Komise EU, která hodnotila soulad MiLogu s právem EU. Co tedy přineslo MiLogu tuto „popularitu“?

Celý problém spočívá v tom, že působnost MiLogu je rozšířena nejen na zaměstnance německých zaměstnavatelů nebo na pracovníky vyslané k výkonu práce do SRN, ale dopadá na každého pracovníka, který v dané chvíli vykonává práci na území SRN. Tím MiLogu překračuje rámec Směrnice o vysílání pracovníků, která se vztahuje jen na pracovníky zaměstnavatelem vyslané k výkonu práce v SRN (k tomu srov. čl. 1 odst. 3 Směrnice). Pokud však MiLog stanoví nárok na německou minimální mzdu i pracovníkům, kteří třeba jen krátkodobě vykonávající práci v SRN, zahrnuje tato působnost např. i zaměstnance v mezinárodní silniční nebo železniční dopravě, kteří provádí v SRN pouze vykládku/nakládku nebo dokonce SRN pouze projíždí. Taková působnost MiLogu je předmětem kritiky mnohých, především českých a polských, zaměstnavatelů v mezinárodní silniční dopravě. Rovněž české Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo k uvedené působnosti MiLogu své stanovisko, ve kterém konstatuje, že dle jeho názoru je MiLog ve své současné podobně aplikován v rozporu s právem EU.

Německá vláda reagovala na zmíněné výhrady k rozsahu působnosti MiLogu počátkem února roku 2015 dočasným vyhlášením jakéhosi moratoria, když dočasně pozastavila vymáhání MiLogu v případech čistého tranzitu přes území SRN, a to minimálně po dobu, než bude přezkoumán souladu MiLogu s právem EU. V současné době Komise EU na popsaný nesoulad MiLogu s právem EU, ke kterému dle jejího názoru dochází, upozornila SRN. SRN má nyní možnost se k tomuto závěru Komise EU vyjádřit. Celá kauza může teoreticky skončit až před Soudním dvorem EU, v jehož kompetenci je závazné posouzení souladu MiLogu s právem EU, tedy zejména se Smlouvou o fungování EU (s garantovanou svobodou poskytování služeb dle čl. 56 Smlouvy o fungování EU) a se Směrnicí o vysílání pracovníků.