Zaměstnavatel uzavře se zaměstnancem několik dohod o provedení práce (dále jen „DPP“) v průběhu několika měsíců (v součtu do 300 hodin/rok) tak, aby se jednotlivé činnosti neopakovaly a současně mzda z jednotlivých dohod nepřevýší 10 000 Kč/měsíc a zaměstnanec nepodepíše prohlášení poplatníka. Výplatu všech dohod bez ohledu na to, kdy byla práce vykonána, stanoví až na prosinec daného kalendářního roku. Bude pro odvod srážkové daně platný termín 31.1. následujícího roku nebo se bude muset odvádět daň vždy do konce následujícího měsíce, ve kterém byla konkrétní dohoda dokončena - tzn. několikrát do roka? Má na to vliv fakt, zda vede poplatník daňovou evidenci nebo účetnictví? Konkrétně při vedení účetnictví je výplata a tím i srážka daně zaúčtovaná vždy v daném měsíci a tím pádem je třeba srážkovou daň odvést do konce následujícího měsíce po zaúčtování bez ohledu na to, kdy byla odměna vyplacena? Tedy na rozdíl od daňové evidence, kde je evidována až výplata dohody? S tím souvisí dotaz i ohledně platby zdravotního a sociálního pojištění - bude se příjem posuzovat za jednotlivé dohody o provedení práce nebo tím, že je odměna vyplacena za několik měsíců najednou a je tedy překročena hranice 10 000 Kč/měsíc, tak už se zdravotní a sociální pojištění platit musí? Pokud by byla naopak sjednána pouze jedna dohoda o provedení práce za rok (do 300 hodin) na celkovou částku 60 000 Kč (nepodepsané prohlášení poplatníka) a mzda by byla vyplácena zálohově v průběhu několika měsíců tak, aby záloha nepřevýšila 10 000 Kč/měsíc, šlo by danit srážkovou daní a sociální a zdravotní pojištění neodvádět nebo se musí posuzovat až konečná částka bez ohledu na výplatu záloh?
Dohoda o provedení práce
Vydáno:
3 minuty čtení
Dohoda o provedení práce
JUDr.
Eva
Janečková
ID 12802
Odpověď:
Váš dotaz lze rozdělit do tří částí.
Bude-li odměna z dohody zúčtována až v prosinci, je pro odvod srážkové daně platný den 31.1. následujícího roku. Ten, kdo pracuje na základě DPP, pracuje v režimu zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). Daňová evidence i účetnictví se týká „podnikání“, na osoby samostatně výdělečně činné (dále jen „OSVČ“) a na odvod srážkové daně z DPP nemá vliv.
Právní předpisy operují s termínem „zúčtováno“ - za měsíc, za období. Pokud je DPP uzavřená na delší období (více měsíců), lze ji vyplatit najednou nebo postupně, dle odpracované části sjednané práce. Rozhodující je to, ve kterém měsíci je odměna z dohody zúčtována - podle toho se testuje hranice. Je-li vyplaceno vše v prosinci, bude se platit sociální a zdravotní pojištění za prosinec při překročení hranice (podle předpisů, které se týkají zdravotního a sociálního pojištění se takový „dohodář“ stane „zaměstnancem“ pouze v prosinci).
U daní je vše relativně jasné: příjem zúčtovaný v daném měsíci na základě DPP do částky 10 000 Kč bez podepsaného prohlášení a srážková daň. V ostatních případech zálohová daň. Splatnost je u zálohové daně do 20. dne následujícího měsíce (tj. výplata za září, splatnost zálohové daně 20.10.). U srážkové daně je splatnost daně do konce měsíce následujícího (tj. výplata za září zdaněna srážkovou daní, splatnost srážkové daně do 31. 10.). U sociálního pojištění jsou také podmínky relativně jasné: příjem ze všech dohod zúčtovaných v daném měsíci pod 10 000 Kč = bez sociálního (nemocenského) pojištění. Pokud součet příjmů ze všech dohod přesáhne v tomto měsíci 10 000 Kč, odvádí se sociální pojištění. U zdravotního pojištění bylo vydáno oficiální stanovisko (u něhož lze jen těžko dohadovat, do kdy má platnost), že se souběžné DPP v daném měsíci nesčítají, že se posuzují každá zvlášť, a pokud jsou každá do 10 000 Kč, tak se zdravotní pojištění neplatí.
Ve vámi uvedeném případě, tedy několik měsíců odměna do 10 000 Kč, každý měsíc srážka 15% daň s postupným odvodem srážkové daně finančnímu úřadu, bez sociálního i zdravotního, je možné.