Daňová úspora

Vydáno: 3 minuty čtení

Jsme příspěvková organizace (dále jen „PO“) a potřebujeme ujasnit výklad k tzv. uspořené dani. V souladu s § 20 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “) máme nárok snížit základ daně až o 300 000 Kč za předpokladu, že použijeme prostředky získané úsporou na dani ke krytí nákladů souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně. Jde mi o zvolení správného postupu. Například v roce 2011 jsme vykázali základ daně ve výši 100 000 Kč, z toho by daňová úspora při sazbě 19% činila 19 000 Kč. Rozumím, že když za těchto 19 000 Kč koupím cosi pro činnost, která neslouží v organizaci pro podnikání, ale pro jejíž účel byla organizace zřízena, pak je podmínka dodržena. Jde mi ale o účtování a vykázání v daňovém přiznání, která varianta je správná: 1. V následujícím roce, kdy jsem za částku ve výši uspořené daně utratila 19 000 Kč, budu mít zaúčtováno na účtu 558 - Náklady z drobného dlouhodobého majetku a tento účet při sestavování daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob jen vyloučím jako nedaňový náklad. Tím bych sice dosáhla toho, že utracenou částku nemám v daňových nákladech, ale ubyly mi peníze běžného roku a i daňový základ by byl zvýšen o tuto vlastně uspořenou daň za minulé období. Tady se mi ale nezdá hospodaření s fondy, zvláště s rezervním fondem, protože na tento je účtován účetní výsledek hospodaření v plné výši (při využití možnosti snížení základu daně) a pokud bych měla za peníze ve výši uspořené daně utratit, pak je musím z rezervního fondu použít. 2. Přijatelnější varianta se mi jeví jako nechat nakoupený majetek ve výši 19 000 Kč na účtu 558 a k tomu při čerpání použít prostředky z rezervního fondu (MD 413/D 648), na který je po skončení účetního období převáděn hospodářský výsledek a zároveň je plně finančně krytý. Tak vlastně prokáži i zdroj krytí.

Daňová úspora
Ing.
Miroslava
Nebuželská
ID 13299
Odpověď:
Nejdříve komentář k variantám:
1.
První varianta tak, jak je popsána, nemůže nastat. Náklady kryté daňovou úsporou minulých let nemohu separátně vylučovat z daňových nákladů, protože u poplatníka s úzkým základem daně (PO, která není poskytovatelem zdravotních služeb) se mi tyto náklady vůbec do nákladů, které mohu takto separátně vylučovat, nedostanou. Úsporu mohu použít pouze na náklady související s činnostmi, z nichž příjmy nejsou předmětem daně, tj. na ztrátovou hlavní (nepodnikatelskou) činnost - viz § 18a odst. 1 písm. a) ZDP. V souladu s tímto ustanovením všechny příjmy na tuto činnost nejsou při splnění této podmínky předmětem daně a tedy i všechny náklady na tuto činnost jsou daňově neuznatelné, protože souvisí s příjmy, které nejsou předmětem daně. Co se týče účtování, tak ano, jde o běžné náklady - z hlavní (nepodnikatelské) činnosti - které jsou zaúčtovány na běžných nákladových účtech.
2.
Druhý postup účtování není prováděcí vyhláškou č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů, ani Českými účetními standardy pro nestátní neziskové organizace nijak podložen, nicméně zakázán také není a některé organizace ho v praxi používají. Jde však pouze o jejich vnitřní postup, který si musí popsat ve vnitřní směrnici. Trochu problematické je pak vynětí výnosů na účtu 648 ze zdanitelných příjmů, resp. správce daně pro to nemusí mít úplně správné pochopení.
Ve skutečnosti § 20 odst. 7 ZDP pouze požaduje, aby úspora na dani - v uvedeném modelovém příkladě 19 000 Kč - splnila následující podmínky: byla použita na krytí nákladů - tj. je důležité mít náklady v dané výši, musí jít o náklady v rámci činnosti, z nichž příjmy nejsou předmětem daně, neboli v souladu s § 18a odst. 1 písm. a) ZDP musí jít o náklady ve ztrátové hlavní činnosti - to platí pro poplatníky s úzkým základem daně, tj. i pro PO, které nejsou poskytovatelem zdravotních služeb. Pokud byste byli poskytovatelem zdravotních služeb a tedy držitelem příslušného oprávnění k poskytování zdravotních služeb, pak byste byli organizací s širokým základem daně a muselo by jít o náklady na nepodnikatelské činnosti (bez ohledu na ztrátu či zisk), poslední podmínkou je, že u poplatníků s úzkým základem daně musí být úspora použita do 3 let a u poplatníků s širokým základem daně během 1 roku.
Nikde v těchto podmínkách se nemluví o účtování. Krytí nákladů pouze znamená, že příslušné náklady musí existovat a musí splňovat výše uvedené podmínky. Účtovat o „krytí“ není třeba. V případě kontroly správce daně jsou zkoumány samotné náklady, tj. zda jde o nepodnikatelské činnosti, zda jde o správné období a u poplatníků s úzkým základem daně ještě to, zda opravdu byla dosažena ztráta, tedy zda jde o náklady na činnosti, z nichž příjmy nejsou předmětem daně. O použití úspory na dani by měla organizace informovat v příloze k účetní závěrce.