Jsme škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Vedle své hlavní činnosti provádíme i doplňkovou činnost a jsme plátci daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“). V měsíci září 2014 byla započata rekonstrukce plynové kotelny. V říjnu 2014 byla vystavena faktura ve výši asi 90% celkové ceny s datem uskutečnění zdanitelného plnění (dále jen „DÚZP “) říjen 2014, splatná v měsíci listopadu. Doúčtování však bylo vystaveno až v měsíci listopadu, po dokončení všech nedodělků, s DÚZP listopad. Kdy máme provést uvedení do provozu? Odpisování pak dle směrnice probíhá od následujícího měsíce od uvedení do provozu. Plynová kotelna slouží jak pro hlavní, tak doplňkovou činnost. Můžeme si tedy uplatnit slevu na DPH ve výši našeho koeficientu? Nebo u investic se tomu máme raději vyhnout?
Uvedení do provozu a uplatnění DPH
Ing.
Martina
Matějková,
ID 12784
Odpověď:
K problematice uplatnění nároku na odpočet daně uvádím, že v případě, že plátce použije přijatá zdanitelná plnění jak pro účely s nárokem na odpočet daně na vstupu, tak pro účely, u kterých nárok na odpočet daně na vstupu nemá, je oprávněn si uplatnit nárok na odpočet daně u těchto přijatých zdanitelných plnění pouze v částečné výši. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), rozeznává dva druhy uplatnění nároku na odpočet daně v částečné výši, a to nárok na odpočet daně v poměrné výši a nárok na odpočet daně v krácené výši.
Pokud použije plátce v rámci svých ekonomických činností přijatá zdanitelná plnění jak pro plnění, u kterých má plný nárok na odpočet daně na vstupu dle § 72 odst. 1 ZDPH, tak i pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku i mimo tuzemsko (u školy se zejména jedná o plnění spadající do výchovy a vzdělávání ve smyslu § 57 ZDPH), s výjimkou plnění uvedených v § 72 odst. 1 písm. d) ZDPH, je povinen dle ustanovení § 76 ZDPH zkrátit nárok na odpočet daně na vstupu u těchto plnění, a to ve výši odpovídající rozsahu použití pro plnění s nárokem na odpočet daně. Není důvod se uplatnění nároku na odpočet daně „z opatrnosti“ vyhýbat a nevyužít možnosti alespoň částečného odpočtu daně na vstupu. Pro výpočet nároku na odpočet daně v krácené výši ve zdaňovacích obdobích běžného kalendářního roku plátce vždy používá koeficient vypočtený z údajů za zdaňovací období předcházejícího kalendářního roku, který zjistil při vypořádání odpočtu daně. V posledním zdaňovacím období příslušného roku si dále plátce vypočte vypořádací koeficient za tento rok, přičemž jej bude používat po celý následující kalendářní rok jako tzv. zálohový koeficient. Na konci kalendářního roku v posledním zdaňovacím období plátce vypočítá vypořádací koeficient. Princip výpočtu vypořádacího koeficientu je stejný jako koeficientu zálohového. Vypořádací koeficient se vynásobí součtem daně na vstupu u všech přijatých zdanitelných plnění, jež podléhají krácení daně, za celé vypořádávané období. Vypočtenou částku plátce porovná s celkovým součtem skutečně uplatněných nároků na odpočet daně u krácených plnění v jednotlivých zdaňovacích obdobích. Pokud je výsledný rozdíl kladný, znamená to, že celkový nárok na odpočet daně u krácených plnění je vyšší než odpočet daně již uplatněný v průběhu roku v rámci jednotlivých daňových přiznání. Plátce si zvýší dosud uplatněný nárok tím, že tuto částku uvede v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období roku kladnou částkou na řádku 53 ve sloupci „změna odpočtu“. V případě, že je rozdíl záporný, tj. plátce uplatnil vyšší nárok, než odpovídá celkové hodnotě nároku na odpočet daně za celé vypořádávané období při použití vypořádacího koeficientu, sníží nárok na odpočet daně uvedením částky rozdílu na řádku 53 ve sloupci „změna odpočtu“ se zápornou hodnotou. Plátce si může stanovit koeficient ve smyslu ustanovení § 76 ZDPH pouze jediný, což je rozdíl od poměrného koeficientu podle ustanovení § 75, jichž může mít plátce neomezený počet.
K otázce okamžiku uvedení rekonstruované plynové kotelny do provozu pro účely odpisování lze odkázat na ustanovení § 14 odst. 13 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, nebo na ustanovení § 26 odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, které mimo jiné stanoví, že odpisování lze zahájit po uvedení pořizované věci do stavu způsobilého obvyklého užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání.