Ing. Martina Matějková

Společnost byla od dubna 2015 registrována jako identifikovaná osoba. V červnu 2015 byl překročen obrat pro povinnou registraci k DPH a od 1. srpna 2015 je společnost registrována jako plátce DPH. 7. srpna 2015 nakoupila zboží v Srbsku. Podle dokladů z České pošty, která společnost zastupovala při celním řízení, je správcem daně celní úřad – bylo vyměřeno a zaplaceno DPH. Nevím, jak v tomto případě postupovat. V přiznání k DPH za srpen 2015 bude uveden tento dovoz na řádku 7 a 42 v částce, která byla vyměřena celním úřadem, nebo se provede výpočet DPH dle kurzu, který používá společnost pro přepočet cizích měn (pevný kurz) a v přiznání k DPH za srpen bude uveden dovoz na řádku 7 a 44? Pokud je správný druhý způsob, může si společnost vyžádat zaplacené DPH od celního úřadu zpět?

Jsme cestovní agenturou. Na základě zprostředkovatelských smluv s cestovní kanceláří budeme zprostředkovávat prodej zájezdů několika cestovních kanceláří. Tady spadáme pod běžný režim a daníme provizi od cestovní kanceláře. Jak to ale bude s DPH pokud k danému zájezdu my přikoupíme dálniční známku, parkování atd., a to nabídneme klientovi zdarma? Fakturovat mu to budeme na jedné faktuře. Nebo nabídneme tyto služby, které jsou od cestovní kanceláře placené, zdarma a nám bude vyplacena menší provize? A jak by to bylo tehdy, pokud bysme tyto služby k zájezdu zařídili a nebyly pro klienta zdarma?

Plátce DPH měl za rok 2017 vypořádací koeficient 1,0. Tento koeficient používal ve zdaňovacích obdobích leden až březen 2018 jako zálohový. V dubnu podal dodatečné daňové přiznání za prosinec 2017, kde dodatečně přiznal osvobozená plnění, a tím se změnil vypořádací koeficient na 0,9. Jaký se bude používat zálohový koeficient pro období od dubna 2018 do konce roku - bude to stále původní koeficient 1,0 nebo nově vypočtený 0,9? 

Jak máme postupovat při dodání zboží do třetí země? Vystavili jsme zálohovou fakturu, na základě tohoto dokladu jsme obdrželi platbu, a vystavili daňový doklad, zboží ale ještě neprošlo celnicí, za 10 dní jsme obdrželi doklad JCD Export. Kdy máme správně vystavit daňový doklad: při obdržení platby nebo při propuštění zboží? Na faktuře je uvedeno zboží v hodnotě 494 USD, na JCD je zboží v hodnotě 494 USD a tato částka je snížena o dopravu mimo ČR. Jaká hodnota se objeví v řádku 22 DPH?

Český plátce DPH (tiskárna) vytiskla publikaci, kterou si u ní objednal slovenský plátce DPH. Část zakázky (část publikací) byla dopravena na Slovensko, ale část dle domluvy se slovenským plátcem DPH do centrálního skladu v Německu. Jedná se o centrální sklad vydavatelství XYZ Verlag GmbH, který má však sídlo ve Švýcarsku a měl by českému plátci DPH (tiskárně) uhradit náklady spojené s dopravou. Jako fakturační údaje byly českému plátci DPH (tiskárně) uvedeny švýcarské nacionále, avšak registrace k DPH v Německu (německé DIČ). Jak toto dopravné nafakturovat? Dodání služby do EU nebo mimo EU? 

Firma pronajímá kanceláře, fakturuje s DPH. V prosinci 2017 vystavila fakturu (ne zálohovou) dalšímu novému nájemci na 14 měsíců dopředu. Dle nájemní smlouvy začíná nájem v květnu 2018. Tato faktura je vystavena jako osvobozené plnění bez nároku na odpočet. Úhradu faktury obdržela v prosinci 2017. Vzhledem ke kombinaci zdanitelného a osvobozeného plnění je firma povinna krátit DPH na vstupu. Od kterého měsíce má přijaté faktury, související s oběma plněními krátit?

Firma - český plátce přijala fakturu z Maroka na poradenskou činnost vztahující se k nemovité věci. Domníváme se správně, když službu zařadíme s místem plnění v tuzemsku podle § 10 ZDPH (místo plnění při poskytnutí služby vztahující se k nemovité věci) a použijeme samovyměření? V přiznání k DPH pak uvedeme odvod na ř. 12 a nárok na ř. 43? Jak to bude s kontrolním hlášením? Zařadíme do B3 jako přijatá plnění v tuzemsku do 10 000 Kč? Jak by se postupovalo v případě zařazení služby s místem plnění dle § 9 ZDPH?

Na faktuře od cestovní agentury je letenka rozdělena do následujících řádků: letenka, letištní taxy k letence a transakční poplatek. Transakční poplatek je osvobozen od DPH, letenka a letištní taxy jsou fakturovány dle § 36 odst. 11 zákona o DPH. Co znamená fakturace dle § 36 odst. 11 zákona o DPH - bude celá faktura osvobozena od DPH, anebo bude letenka a taxy v režimu "není předmětem DPH"?

Česká firma, plátce DPH, zřídí u svého zákazníka v Německu, také majitele VAT-Nr., konsignační sklad. Z tohoto skladu bude odebírat jediný zákazník. Dle údajů od obchodního partnera v Německu také platí zjednodušený postup DPH, tj. česká firma se nemusí registrovat k DPH v Německu a německý zákazník bude v principu reverse-charge vykazovat DPH u německého FÚ. Jaký je další praktický postup? V okamžiku přemístění zboží do DE vystaví česká firma daňový doklad (dodací list), který vykáže na řádku č. 20 přiznání k DPH a dále ho vykáže v souhrnném hlášení a Intrastatu. Na základě údajů o měsíčním odběru zboží pak česká firma vystaví na německého odběratele fakturu, která však již nebude v žádném hlášení či přiznání figurovat. Je to tak? 

Vývoz zboží na Ukrajinu dávám do ř. 26 v přiznání k DPH. K vývozu muselo dojít k proclení a celníci nám poslali fakturu bez DPH. Je správné u takové přijaté faktury nevyměřovat DPH, když se vztahuje k vývozu a ne k dovozu? 

Česká společnost s. r. o., plátce DPH, dováží zboží z třetí země (Turecko), toto zboží je procleno přes celní úřad na Slovensku kde společnost uhradí Slovensku DPH, o kterou následně požádá o vrácení (zajištění daně na Slovensku). Zboží je pak dopraveno přepravní společností do ČR. Jak zaúčtovat a zpracovat přiznání k DPH?

Přepravní firma A se sídlem v ČR má smlouvu s firmou se sídlem v Srbsku, že jí přepraví výrobky ze Srbska do Ruska. Na tuto přepravu si firma A najme přepravní firmu B z ČR. Bude od 1. 3. 2018 firma B fakturovat firmě A tuto přepravu s českou DPH? Pokud by si na tuto cestu firma A najala firmu se sídlem na Slovensku, bude u dokladu ze Slovenska uplatněna přenesená daňová povinnost nebo osvobození? Pokud by si na tuto cestu firma A najala firmu se sídlem v Srbsku, bude u dokladu ze Srbska uplatněna přenesená daňová povinnost nebo osvobození?

Jaké použít VAT (na koho hlásit do daňového přiznání) u dále popsaného obchodu. Vystavili jsme fakturu s CZ DIČ, na kupující firmu v Itálii, dodali jsme fyzicky jiné firmě do Polska. Jak je to s Intrastatem, na jaké DIČ hlásíme? 

Mohu uplatnit přenesenou daňovou povinnost na a) uvedení plynového kotle do provozu, b) roční servis kotle?

Tuzemská společnost s ručením omezeným bude pořádat v ČR vzdělávací akci. Bude ji fakturovat americké společnosti, která nemá v tuzemsku provozovnu. Předmětem fakturace budou služby za zajištění akce, za pronájem prostor a techniky, za občerstvení a ubytování. Jak tomu bude s DPH?

Slovenský plátce DPH fakturuje českému plátci DPH "mechanické práce na robotech" (usuzuji, že tedy fakturuje práce na věci movité). Tyto práce jsou však prováděny v továrně v Německu. Do jakých řádků přiznání k dani z přidané hodnoty se toto přijaté plnění uvede?

Zákon o DPH umožňuje uplatnit DPH na vstupu později, než je na daňovém dokladu DZP. V účetnictví jsem zjistil chybu na tzv. minus vstupu, kdy nebyla zaúčtována soukromá spotřeba pohonných hmot u auta podnikatele v září 2017, ale až v říjnu 2017. Jelikož se jednalo o nevýznamnou položku, poradil jsem podnikateli, aby nedával dodatečné daňové přiznání, ale nechal na případné penále na časové rozlišení. Toleroval by takový postup i správce daně nebo je povinnost podat dodatečné daňové přiznání k DPH na daň vyšší vždy do období, kam patří?

Německý dodavatel nám fakturuje službu (opravy a kalibrace), současně k tomu dodává občas materiál. Na faktuře uvádí, že k položkám za služby uplatňuje systém reverse charge a ostatní položky jsou v režimu dodání zboží do EU. Je správné rozdělovat jeden daňový doklad na více režimů DPH? My jako odběratel vykazujeme tuto fakturu pouze v jednom režimu, v tomto případě jako pořízení služby z EU (podle hlavního plnění). V druhém případě prodává nový výrobek a samostatnou položkou má akreditovanou kalibraci (v podstatě první seřízení) nového výrobku. V tomto případě opět uvádí u kalibrace informaci, že tato položka je reverse charge. Ale zde opět cz odběratel vykazuje pouze jeden režim DPH, a to je pořízení zboží z EU (dle hlavního plnění). Je postup DE dodavatele chybný a CZ odběratele správný? 

Český podnikatelský subjekt, plátce DPH, je registrovaný k DPH na Slovensku DIČ SK4………, ale nemá tam zřízenou provozovnu. Na Slovensku nakupuje služby skladování a dopravu zboží od slovenských plátců daně. Skladování a doprava zboží na Slovensku se týká zboží, které český podnikatelský subjekt kupuje z jiné země EU na slovenské DIČ a dodává firmám na Slovensku. Skladování (v pronajatém skladu na Slovensku) a přeprava zboží tak probíhá pouze na Slovensku. Současná praxe je taková, že slovenský dopravce fakturuje za své služby cenu + slovenské DPH na slovenskou registraci k DPH českého subjektu. To znamená, že dopravce odvádí DPH, kterou si český subjekt na slovenské DIČ nárokuje k odpočtu. Je tento postup správný? Pokud ne, tak jak má být tato situace z hlediska DPH řešena? 

Jsme plátci DPH a nakupujeme zboží, kde původ zboží je z Ruska a putuje přes tranzitní místo v Lotyšsku (LV). Od plátce z LV obdržíme fakturu za zboží, na které je uveden původ zboží z Ruska a dodací podmínka CPT se sídlem naší firmy. Proclení probíhá pouze v Čechách. Od celní deklarace obdržíme dovozní doklad, na kterém je uveden odesilatel LV a vyčíslena hodnota za zboží a celní výměr, a fakturu za celní služby. Jak tento případ vykazovat v přiznání k DPH?