Připravovaná novela zákona o účetnictví

Novela zákona o účetnictví je realizována z důvodu transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU, ze dne 26. června 2013, o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS, do zákona o účetnictví.

Jednou z plánovaných změn bude snaha o . Je pravdou, že současná právní úprava účetnictví používá mnoho různých pojmů, jejichž použití znesnadňuje výklad předpisů. Nadále bude posíleno použití pojmu účetní jednotka, účetní závěrka a výroční zpráva.

Druhou skupinou zamýšlených změn jsou věcné úpravy. Podle důvodové zprávy k novele zákona je hlavní věcnou změnou rozdělení či . Evropská směrnice totiž ukládá, že členské státy mají umožnit mikro a malým účetním jednotkám dovolit určitá zjednodušení či přímé osvobození od některých povinností. Možnosti zjednodušení či osvobození se týkají zejména uvádění údajů a informací v účetní závěrce a zveřejňování účetních závěrek, sestavování a zveřejňování výročních zpráv, ověřování účetních závěrek a výročních zpráv auditorem.

V souladu s uvedeným se Ministerstvo financí ČR rozhodlo v maximální míře zapracovat požadavky a kategorizovat jednotky od 1.1.2016. Navrhované kategorie jsou uvedeny v tabulce 1.

  
Tabulka 1
: Kategorizace účetních jednotek  I---------------------------------------------I-------------------------------------------I I                                             I                 Kritéria                  I I----------------------I----------------------I-------------I---------------I-------------I I Kategorie: Označení  I K rozvahovému dni... I   Aktiva    I  Čistý obrat  I  Průměrný   I I účetní jednotky      I                      I  celkem (v  I    (v Kč)     I    počet    I I                      I                      I     Kč)     I               I zaměstnanců I I                      I                      I             I               I    během    I I                      I                      I             I               I  účetního   I I                      I                      I             I               I   období    I I----------------------I----------------------I-------------I---------------I-------------I I Kategorie 1: Mikro   I Nepřekračuje alespoň I  9 000 000  I  18 000 000   I     10      I I                      I    dvě z kritérií    I             I               I             I I----------------------I----------------------I-------------I---------------I-------------I I Kategorie 2: Malá    I Nepřekračuje alespoň I 100 000 000 I  200 000 000  I     50      I I                      I    dvě z kritérií    I             I               I             I I----------------------I----------------------I-------------I---------------I-------------I I Kategorie 3: Střední I Nepřekračuje alespoň I 500 000 000 I 1 000 000 000 I     250     I I                      I    dvě z kritérií    I             I               I             I I----------------------I----------------------I-------------I---------------I-------------I I Kategorie 4: Velká   I  Překračuje alespoň  I 500 000 000 I 1 000 000 000 I     250     I I                      I    dvě z kritérií    I             I               I             I I----------------------I----------------------I-------------I---------------I-------------I 

Z důvodové zprávy k novele zákona vyplývá, že většina účetních jednotek v České republice bude v kategorii mikro účetní jednotka a malá účetní jednotka. Z tohoto důvodu se novelou navrhuje, aby kategorie malých účetních jednotek byla ještě dále rozčleněna. Jemnější rozčlenění do „podkategorií“ se provede podle toho, zda malá či mikro účetní jednotka má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

Další mají být novelou poskytnuta těm účetním jednotkám, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. V novele zákona o účetnictví se navrhuje zajistit povinnost, aby:

Zkrácenou rozvahu a výkaz zisku a ztráty budou podle novely sestavovat malé a mikro účetní jednotky (bez ohledu na charakter jejich hlavní činnosti; týká se tedy i nevýdělečných organizací). Podobné je to i u výroční zprávy. Osvobozeny budou mikro a malé účetní jednotky za těchto podmínek:

Další úlevou má být možnost pro všechny mikro a malé účetní jednotky (podnikatelské i nepodnikatelské), které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Tyto nebudou muset zveřejňovat výkaz zisku a ztráty. Novela zákona o účetnictví doplňuje i zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob v § 66 písm. c). Jím je dána povinnost ukládat výroční zprávy a řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky do sbírky listin. Z nových ustanovení vyplývá rozšíření povinnosti zveřejňování i na další účetní jednotky, například na spolky nebo ústavy.

Novela zákona o účetnictví se dotkne i . Zjednodušeně lze rekapitulovat, že tuto podobu účetnictví budou moci vést tyto malé a mikro účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem:

Další velkou věcnou změnou je . Návrh reaguje na fakt, že jednoduché účetnictví se stalo pro vybranou skupinu účetních jednotek (při respektování definovaných podmínek) trvalou možností jak vést účetnictví. Samo ministerstvo konstatuje v důvodové zprávě neuspokojivost současného stavu a reflektuje společenskou poptávku po jednoduchém účetnictví zejména ze strany velmi malých účetních jednotek, které nejsou primárně založeny za účelem podnikání a které vykonávají převážně společensky prospěšnou činnost. Nicméně jsou natolik malé a nedisponují dostatečnými vlastními kapacitami, které by jim umožňovaly vedení podvojného účetnictví či by toto vedení pro ně bylo finančně a administrativně náročné. Navrhovaný rozsah jednoduchého účetnictví je pro potřeby a požadavky na vykazování finanční situace těchto účetních jednotek zcela postačující a neklade na ně další administrativní a finanční nároky.

Novela navrhuje i podmínky, za kterých lze jednoduché účetnictví vést. Stávající podmínka celkových příjmů (3 mil. Kč za uzavřené období) je doplněna podmínkou o hodnotě majetku jednotky (nepřevyšuje 1,5 mil. Kč) a podmínkou, aby účetní jednotka nebyla plátcem DPH, a podmínkou právní formy účetní jednotky. Všechny čtyři podmínky musejí být splněny současně (kumulativně). Čtvrtá podmínka (právní forma účetní jednotky) je alternativní.

Při stanovení limitu celkových příjmů 3 mil. Kč se vychází z předpokladu, že hodnota majetku ve výši 1,5 mil. Kč generuje dvojnásobnou hodnotu příjmů; vychází se z obdobné konstrukce, která je použita v ostatních obdobných ustanoveních zákona o účetnictví. Do celkových příjmů se navrhuje nezapočítávat příjmy z mimořádných a zpravidla neopakovatelných operací vzhledem k běžné činnosti dotčeného subjektu a rovněž příjmy nahodile se vyskytující (jednorázový prodej majetku, náhrady, přebytky, plnění ze škod apod.).

Od předpokládané účinnosti tohoto návrhu zákona (pravděpodobně od 1.1.2016) - budou moci pokračovat ve vedení jednoduchého účetnictví jen ty stávající účetní jednotky, které splní k 1.1.2016 všechny čtyři podmínky stanovené zákonem o účetnictví.

Novela zákona o účetnictví ukládá účetním jednotkám, které přestaly splňovat podmínky pro vedení jednoduchého účetnictví, vést podvojné účetnictví (tzn. účetnictví v plném rozsahu nebo ve zjednodušeném rozsahu) minimálně po dobu pěti let, aby nedocházelo k častým přechodům mezi jednoduchým účetnictvím a účetnictvím v plném nebo zjednodušeném rozsahu v rámci krátkého časového období, tzn. zakotvuje se princip stálosti metod. Bude existovat prováděcí předpis pro přechod mezi účetními soustavami.

V závěru novely zákona je navrhována , resp. přestupky. Novela rozlišuje přestupce ze skupiny podnikatelů a nepodnikatelů. U obou skupin dochází k přesnějšímu výčtu přestupků, které účetní jednotka může spáchat. Sankce, původně uložené platným zákonem o účetnictví, se nemění. Jedinou změnou je doplnění o sankce pro ty účetní jednotky, které vedou jednoduché účetnictví a spáchají delikt. Novela nepřebírá shodný postup stanovení výše pokuty (např. 6% hodnoty aktiv celkem), nýbrž uvádí absolutní pokutu 100 000 Kč, resp. 50 000 Kč při zohlednění závažnosti deliktu.