Právní úprava státní služby - složitý zrod nového zákona

Vydáno: 16 minut čtení

U právnické veřejnosti i v řadách státních zaměstnanců je věcí všeobecně známou, že služební zákon přijatý v roce 2002 představoval určitého legislativního dinosaura, který byl zákonodárci udržován v jakémsi podivném stavu umělé hibernace. Mluvíme o zákonu č. 218/2002 Sb. , o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon) (dále jen „služební zákon“ nebo „zákon o státní službě“), jehož několik málo ustanovení (např. ta týkající se Generálního ředitelství státní služby a generálního ředitele) nabylo účinnosti vyhlášením, tj. již dnem 28.5.2002. Účinnost služebního zákona jako celku byla však pětkrát odložena, naposledy zákonem č. 445/2011 Sb. na 1. ledna 2015.

Právní úprava státní služby - složitý zrod nového zákona
JUDr.
Petr
Pospíšil
Ph.D., LL.M.
Situace kolem služebního zákona působí paradoxně i s ohledem na to, že na obecní a krajské úrovni je již od 1.1.2003 účinný zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o úřednících ÚSC“). Tento zákon je po dobu 12 let bez zásadnějších problémů aplikován ÚSC1). Zatímco na krajské a obecní úrovni tak jsou dlouhodobě zavedeny základní institucionální záruky potřebné pro oddělení politických funkcí od úřednických (instituty tajemníků obecních úřadů a ředitelů krajských úřadů upravené obecním a krajským zřízením), na ústřední úrovni není depolitizace výkonu státní správy zajištěna žádným způsobem. V případě státních zaměstnanců ve správních úřadech a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech se doposud neuplatňovala žádná speciální právní úprava, ale používala se pouze obecná právní úprava obsažená v zákoníku práce2). Vedle toho se uplatňovala nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě a nařízení vlády o katalogu prací ve veřejných službách a správě.
Popisované skutečnosti jsou odrazem reálného stavu fungování smíšeného modelu veřejné správy v České republice. S reformami se dosud zásadně začínalo odspodu a k reformě na úrovni ústředních orgánů státní správy se už zpravidla nedostávalo sil, resp. politické vůle. Zatímco na úrovni ÚSC byla reforma veřejné správy fakticky dokončena, včetně přijetí