Správné stanovení opravných položek

Vydáno: 10 minut čtení

Blíží se okamžik sestavení účetní závěrky a s tím související povinnost aplikovat zásadu opatrnosti a v důsledku toho účtování o opravných položkách. Opravné položky vytváří účetní jednotka v případě dočasného snížení hodnoty většiny majetkových položek. Zamysleme se společně nad stanovením správné výše opravných položek u pohledávek vybraných účetních jednotek.

Správné stanovení opravných položek
doc. Ing.
Hana
Březinová
CSc.
 
Daňové opravné položky
Ve smyslu § 65 vyhlášky č. 410/2009 Sb.,1)
lze vytvářet
opravné položky v případech, kdy tak stanoví zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Účetní jednotka tuto povinnost tedy nemá, je to možnost, kterou může využít.
Účetní jednotka může vytvářet
opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení.
Opravné položky lze vytvořit až do 100% rozvahové (účetní) hodnoty pohledávky (jmenovitá nebo pořizovací cena), pokud účetní jednotka pohledávku včas přihlásila do insolventního řízení. Další podmínkou je, že pohledávka není promlčená.
Pokud se jedná o
tvorbu opravných položek k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31.12.1994
, pro pohledávky vzniklé
do 31.12.2013
platí:
„(1) Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994, jejichž rozvahová hodnota v okamžiku vzniku nepřesáhne částku 200 000 Kč a jejichž tvorba je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, mohou v období, za které se podává daňové přiznání, vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří vedou účetnictví, pokud k těmto pohledávkám ne