Kaleidoskop informací z neziskového sektoru, 2. část

Vydáno: 9 minut čtení

V praxi NO1) se občas objeví problém, na který je třeba upozornit - jde o nepřesnost v používání termínů, které zákon jednoznačně uvádí, čímž dochází k nedorozuměním a nejasnostem. V tomto případě jde o spolkový rejstřík, ve kterém se u zápisu pobočného spolku uvádí v souladu se zákonem údaj o hlavním spolku (potud v souladu se zákonem), avšak hlavní spolek je ve výstupu (výpisu z rejstříku) označován poněkud problematicky slovem „zakladatel“, namísto správného pojmu „hlavní spolek“.

Kaleidoskop informací z neziskového sektoru, 2. část
doc. Ing.
Jan
Stejskal
Ph.D.
Petr
Pavlok
„Stanovy mohou založit pobočný spolek jako organizační jednotku spolku, nebo určit, jakým způsobem se pobočný spolek zakládá a který orgán rozhoduje o založení, zrušení nebo přeměně pobočného spolku,“
uvádí o „zakládání“ (nikoliv o „zakladateli“) ve spolkové úpravě § 219 NOZ2). Z tohoto ustanovení a obecné logiky je možné dovodit, že pobočný spolek opravdu může vzniknout nejen tak, že ho hlavní spolek založí (v užším smyslu), ale i jinak.
Podle obecné legislativní zásady, kterou vyjadřují legislativní pravidla vlády a i důvodová zpráva k NOZ, mají pro stejné instituty být užívána stejná a naopak pro různé i