Daň z nemovitých věcí

Na úvod je vhodné konstatovat, že daňové přiznání se podává . Jedná se o poněkud zvláštní úpravu v našem daňovém systému, kdy se daňové přiznání nepodává zpětně, ale dopředu. To tedy znamená, že za rok 2015 se daňové přiznání podává do 31.1.2015. Nový tiskopis pro zdaňovací období 2015 dosud nebyl zveřejněn, a to i vzhledem k možným změnám v projednávaném poslaneckém tisku č. 292.

Zdaňovacím obdobím je vždy zásadně a rozhodující je stav k 1.1. zdaňovacího období. Pokud v průběhu zdaňovacího období nastanou nějaké změny, nepřihlíží se k nim a promítnou se do daňové povinnosti až v následujícím zdaňovacím období.

Dalším charakteristickým rysem procesní úpravy této daně je skutečnost, že pokud jej poplatník podal za některé z předchozích zdaňovacích období, případně byla daň vyměřena na některé z předchozích zdaňovacích období z moci úřední, a ve srovnání s tímto předchozím zdaňovacím obdobím nedošlo ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně. Pokud ale dojde v porovnání s obdobím, za které bylo daňové přiznání podáno či daň vyměřena, ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně, je poplatník povinen přiznání podat.

Pokud se zaměříme na vymezení tak v případě jsou předmětem daně pozemky na území České republiky evidované v katastru nemovitostí. Naopak předmětem daně nejsou zejména pozemky zastavěné zdanitelnými stavbami v rozsahu zastavěné plochy stavby. Jde o pozemky zastavěné budovami a inženýrskými stavbami uvedenými v příloze ZDNV, tedy takovými stavbami, které jsou předmětem daně. Pokud by se jednalo o stavby, které předmětem daně nejsou, potom se vyjmutí pozemku z předmětu daně neuplatní.

Ve vztahu k neziskovým subjektům lze dále doplnit, že předmětem daně nejsou lesní pozemky, na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení, předmětem daně jsou tedy jenom hospodářské lesy, a dále pozemky, které jsou vodní plochou s výjimkou rybníků sloužících k intenzivnímu a průmyslovému chovu ryb (od roku 2015 rybníků užívaných pro chov ryb za účelem podnikání na základě povolení k nakládání s povrchovými vodami).

Dále ZDNV vymezuje v § 4 ZDNV velkou skupinu pozemků, které jsou a řada těchto případů se neziskových subjektů bude týkat. Jedná se zejména o:

Častou podmínkou osvobození je skutečnost, že pozemek tvoří jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou nebo jednotkou. Tím se rozumí část pozemku nezbytně nutná k provozu a plnění funkce této zdanitelné stavby nebo jednotky.

V některých případech je osvobození podmíněno skutečností, že pozemek není využíván k podnikání nebo pronajímán, blíže viz § 4 odst. 3 ZDNV.

V některých případech je nutné nárok na odpočet daně uplatnit v daňovém přiznání, v některých nikoliv, blíže viz § 4 odst. 4 ZDNV.

Z pohledu osvobození pozemků od daně je vhodné upozornit na navrhovanou změnu v ustanovení § 4 odst. 1 písm. g) ZDNV, která se týká zdravotnických zařízení, a která je součástí poslaneckého tisku č. 292. Navrhovanou změnou se sjednocují podmínky pro poskytnutí osvobození jak pro zdravotnická zařízení zřízená podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů, tak pro zdravotnická zařízení zřízená podle předchozí (již zrušené) právní úpravy. Obdobné doplnění nalezneme také v případě daně ze staveb a jednotek, a to v úpravě § 9 odst. 1 písm. k) bod 6 ZDNV.

Další změna se týká pozemků osvobozených od daně, které jsou ve vlastnictví České republiky, obce nebo kraje. Osvobození těchto pozemků je, kromě dalších podmínek, nově podmíněno tím, že k těmto pozemkům není zřízeno právo stavby. V případě, že k těmto pozemkům bude zřízeno právo stavby, je u těchto pozemků v rozsahu práva stavby poplatníkem daně stavebník.

Obdobně je koncipováno také neziskových subjektů se toto osvobození bude týkat jak z titulu osoby poplatníka (obce, kraje, veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, církve a náboženské společnosti, obecně prospěšné společnosti, spolku, odborové organizace atd.), tak z titulu účelu užívání (školy, muzea, galerie, knihovny, veřejné archivy, zdravotnictví, sociální služby atd.).

I v případě staveb a jednotek je v některých případech osvobození podmíněno nepoužíváním k podnikání, nájmu a pachtu, viz § 9 odst. 4 ZDNV, a v některých případech je nutné osvobození uplatnit v daňovém přiznání, viz § 9 odst. 5 ZDNV.

Pokud dojdeme k závěru, že nemovitá věc je předmětem daně a není od daně osvobozena, bude výpočet daně probíhat standardním způsobem. To znamená, že v případě pozemků bude rozhodující, o jaký druh pozemku se jedná, což vychází z rozdělení pozemků v katastru nemovitostí. Členění pozemků podle druhů je obsaženo v § 3 odst. 2 katastrálního zákona²⁾ a z toho vychází i rozdělení pozemků pro daňové účely. Podle této úpravy se pozemky člení podle druhů na ornou půdu, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty (označují se souhrnně jako zemědělské pozemky), lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy.

Výjimkou je pouze stavební pozemek, který je speciálně pro účely daně z pozemků vymezen v § 6 odst. 3 ZDNV a zpevněná plocha pozemku, která je upravena v § 6 odst. 5 ZDNV.

V případě staveb platí, že je, nachází-li se na území České republiky:

Základ daně se stanoví odlišně pro stavbu a jednotku, jsou potom odlišné pro:

V případě staveb, které budou používat pro svou činnost neziskové subjekty, a bude se jednat o zdanitelné stavby, na které se nebude vztahovat osvobození od daně, bude pravděpodobně nejčastěji použita sazba 6 Kč/m2 pro ostatní zdanitelné stavby.

Celý postup výpočtu včetně případného použití koeficientů je relativně dobře popsán v uvedeném § 11 ZDNV a také je součástí formuláře daňového přiznání.

Závěrem se ještě krátce zmiňme o . Rozhodující pro termíny platby daně z nemovitých věcí je její výše: